Naživo

Queen v Praze vzpomínali. I s Rodgersem

01.11.2008 12:01, Kateřina Červenková

Brian May a Roger Taylor letos zpečetili svoji spolupráci se zpěvákem Paulem Rodgersem novou deskou "Cosmos Rocks", kterou přijeli živě představit v rámci turné i do Prahy. Celý koncert byl ale samozřejmě ve znamení písniček původních Queen a vzpomínek na Freddieho Mercuryho.

Queen
© smh.com.au
Krátce po osmé se v aréně spustily elektrizující blesky a sálem zazněl burácivý hrom, který si získal pozornost všech přítomných. Hvězdný průlet nekonečným vesmírem, naše oko si razilo cestu mezi nebezpečnými meteority. Za doprovodu napjatých a úderných rytmů jsme kosmem prolétli kolem několika planet, až se před námi konečně rozevřel pohled na modrou Zemi, na které žije její rockové veličenstvo. Přivítali nás zástupci Queen, věrní a oddaní Roger Taylor a Brian May společně s "nováčkem" u královského dvora Paulem Rodgersem. Hned od začátku raději nasadili ostré tempo, aby setřásli pochyby o jejich interpretaci královnina odkazu.
A hned na začátku se také ukázaly největší bolístky staronové formace. Na pódiu funguje spojení emočně vypjatého Maye s přízemnějším Rodgersem podstatně lépe než na studiové nahrávce. Vzletná pompéznost na jedné straně a syrová střízlivost na druhé se sice mohou navzájem ovlivňovat, ale nikdy spolu nemohou úplně ladit a držet pohromadě. O opaku mě přesvědčila pouze skladba "Say Its Not True", kterou si mezi sebe všichni tři aktéři pěvecky rozdělili, a dosáhli tak úžasného kontrastu.
Queen
© Archiv
Nedostatky skvěle zakryly rychlejší a svižnější písničky ("Tie Your Mother Down") či akustické sety. Proto bylo skvělé, že se kapela často vydala spíš tímto rockově chytlavým směrem ("Fat Bottomed Girls","We Will Rock You", "A Kind Of Magic"), čímž výrazně pomohla právě Rodgersovi. Ten se ale samozřejmě cítil nejlépe při letmých návratech k Bad Company se stejnojmennou písničkou či k Free s chytlavou peckou "All Right Now". Tyhle okamžiky pak působily nejvěrohodněji z celého večera.
Rodgers je výtečný rockový zpěvák, nikoli operní pěvec. Nesedí mu závratné rozpínavé výšky a nedokáže vyjádřit neodmyslitelnou pestrou škálu emocí, tak jak to kdysi do písniček zamíchal šarlatán Freddie Mercury. Proto je dobře, že se jej Rodgers ani nesnažil napodobovat, spíš zůstal u svého typického stylu jednoduššího frázování a hutnějšího zpěvu bez zbytečných kudrlinek a vyšponovaných gradací. Výborně zvládnul písničky jako "I Want To Break Free" či "I Want It All", která mě téměř přesvědčila o smyslnosti projektu. Naopak žalostně dopadla "Show Must Go On", do které Rodgers prostě nedokázal vnést potřebnou naléhavost, děsivou mrazivost ani touhu smíšenou s pocity beznaděje.
Queen
© starprinkles.net
Přestože předchozí řádky patří především Rodgersovi, který působí jako kontroverzní část královského dvora, často sympaticky ustupoval do pozadí a nestrhával na sebe přílišnou pozornost, správně vycítil, že by to nebylo namístě. Koncert patřil spíše bubeníkovi Rogeru Taylorovi a hlavně pak kytaristovi Brianu Mayovi, kteří se mimo jiné ukázali jako obstojní zpěváci. Krásné, leč bolestné vzpomínky za ně během zdlouhavých sól prozradily jejich nástroje. Mnohdy nebylo potřeba zbytečných slov, celý příběh a všechny dojmy během promítání starých snímků odvyprávěla Mayova nadpozemská kytara. Nejdojemnějším okamžikem však byla skladba "Love Of My Life", kterou Brian May předvedl akusticky a věnoval ji Mercurymu - celý sál ji odzpíval s ním.
Bylo znát, že nová královna tak trochu balancuje mezi nesmazatelnou minulostí a nevyzpytatelnou budoucností. Převažuje však stále památka na staré časy, na jejichž odkazu je celé působení královny v jednadvacátém století postavené. Její písničky jsou natolik nadčasové a působivé, že stále dokážou vyprodávat haly nadšených fanoušků, kteří se rádi podívají na staré fotky Mercuryho a poslechnou si jeho nesmrtelný hlas alespoň ze záznamu. Není divu, že písničky z nové desky "Cosmos Rocks" zazněly jen ojediněle.
Queen
© hardrockhouse.com
May, Taylor a Rodgers nabídli přes dvě hodiny skvělé muziky. Navzdory mému skeptickému přístupu k jejich projektu, jsem z koncertu odcházela poměrně spokojená. Čekala jsem to totiž po zkušenostech z jejich minulého vystoupení v Praze horší. Mám však stále smíšené pocity a rozhodně jsem je nevzala na milost. Je mi ale jasné, že nejdůležitější je to, že královnu stále baví hrát a dokáže se o svoji radost podělit i s obrovským množstvím fanoušků.
Setlist: Hammer To Fall, Tie Your Mother Down, Fat Bottomed Girl, Another One Bites The Dust, I Want It All, I Want To Break Free, C-Lebrity, Surfs Up...Schools Out!, Seagull, Love Of My Life, 39, I'm In Love With My Car, A Kind Of Magic, Say Its Not True, Bad Company, We Believe, Bijou, Last Horizon, Radio Gaga, Crazy Little Thing Called Love, The Show Must Go On, Bohemian Rhapsody, Cosmos Rocks, All Right Now, We Will Rock You, We Are The Champion
Queen & Paul Rodgers, O2 Arena, Praha, 31.10.2008

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • O2 se proměnila v hvězdný kamenný kosmolet (merhaut, 02.11.2008 00:20) Reagovat - e

    Queen tak nějak levou zadní vtáhli do své megashow na pohled panoptikální publikum, od seriózních bankéřů a jejich zlatokopek, přes omšelé rockery, nastrojené paničky, dravé mladé úspěšné, i krásné, až po obrýlené intoše a zcupovatělé dredaře. Svatý zápal vedle moudrého pokyvování, mihotavý diskouš trkající do starého bigbíta, pamatujícího Free, 4pro a mačo natěsno bok po boku.

    Queen jsou navenek společenský úkaz, až byrokratická instituce, managersky tvrdě řízená fabrika. Kola všeho ale naštěstí roztáčí životaschopná muzika, a to se ukázalo i v páteční Aréně.

    Z mého úhlu pohledu, Queen s Rodgersem doslova vyškolili publikum v hardrocku. I ty nejprofláklejší popovky vybetonovali v mezihrách jak odpalovací rampu na Kennedyho mysu. Paul se dokonale sžil s rolí staršího bráchy, který rád vypomůže osiřelé tlupě najít znovu sebe sama a rozpálit společně kotel. Skvěle si napasoval do huby většinu ze starých pecek, jen párkrát se trápil, v "Radio Gaga", která mu evidentně nesedí, a v "Show Must Go On", na tu je potřeba "operní" tenor. Brian, přestože není od přirození žádný ranař riffař, hrál - když bylo potřeba - tak gruntovně od podlahy, že by i Iommi kulil bulvy.

    Skvělá dramaturgie, pamatující na všechny: úderná a přitom barvitá, dynamicky i náladově odstíněná. Jakmile bylo něčeho moc, přepřahalo se. Seismická sbíječka v "Tie Your Mother Down" a další šupky splavily mě, jiní vlhli při "Bijou", explosivní ovace pokaždé uvítaly opakovaně teleportovaného Freddieho, May v "Love Of My Life" rozplakal publikum i sebe. Poslušně jsme tleskali v rytmu gaga, zadusali s "We Will Rock You" a zapěli o dušu coby Šampióni.

    Vnější znaky megašou – a že jich bylo - sloužily muzice, sound byl po pár desítkách sekund perfektní, aspoň tedy na ploše, poblíž mixpultů. Určitá zvuková rozevlátost O2 arény u hardrocku tolik nevadí, dává zvuku objem.

    Kdo i po tomto vystoupení považuje současné Queen s Rodgersem za jakousi nedostatečnou náhražku, nemá šajn o podstatě muzikantství.

    Popiskovat jednotlivosti nemá v éře youtube a spol. smysl, koho to zajímá najde na netu všechno: setlist, obrázky, video, dojmy i pojmy.

    • Re: O2 se proměnila v hvězdný kamenný kosmolet (jarecek, 02.11.2008 11:21) Reagovat

      skvele postihnuto .. comment pwned report :) .. i kdyz ani ten clanek neni uplne zlej :)

      • Re: O2 se proměnila v hvězdný kamenný kosmolet (Kitaro, 02.11.2008 23:22) Reagovat

        Čoveče, přihlaš se jako kritik - super, výstižné, palec nahoru

  • Zazitek (da_b0mb, 02.11.2008 15:51) Reagovat - e

    pro me to byl ohromnej zazitek. Pulku koncertu jsem mel husi kuzi a zimou to opravdu nebylo...Ja nechtel nahrazku za Freddieho, ja vlastne ani necekal, ze se budou az tolik vracet zpet (viz. zaznam Freddieho) a o to vic jsem byl nadsenej. Obcasne zaskobrtnuti Paula jsem s klidem prehlidnul a byl jsem vdecnej, ze si s nima muzu zazpivat. God Save THE QUEEN!

  • !!! (David, 06.11.2008 09:41) Reagovat - e

    Dobře napsaná recenze, kdybych tam byl, asi bych to cítil stejně. Jenže před pár lety v Praze, když zde byli poprvé, to pro mne bylo místy k nepřežití. PR je sice fajn, ale kdyby kapela vynechala odrhovačky (které vyhodit ovšem nejde, tj. Ga Ga, Break Free a Magic ) a nahradila je aspoň několika staršími fláky (třeba Get down make love, White man, Now I´m here, SHA apod.) bylo by to spojení věrohodnější. Merhaut v 1. příspěvku píše jako obvykle výtečně, ale podle mne se zbytečně Rodgerse zastává, show byla jistě dokonalá, ale jaxi poloviční, uvítal bych i další kousky od Free, ale to je pouze moje zbožné přání, raději si pustím Live Killers.


zobrazit všechny názory (7 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí