Recenze CD

Horáčkův ženský rozměr

11.11.2008 05:00, Honza Průša

Michal Horáček pokračuje ve své dlouholeté pouti za dokonalým šansonem. Za pomoci zpěvaček a téměř bez Petra Hapky na koncepčním ženském albu "Ohrožený druh". Desítka písní nazpívaných nepříliš známými osobnostmi přináší sny, touhy i problémy dívek od čerstvě dospívající slečny po ženu na sklonku života.

8/10

Michal Horáček - Ohrožený druh

Vydáno: 10.11.2008
Celkový čas: 40:41

Skladby: Tramtárie, Zpráva která všechno změní, Jak ten chlap se na mě divá, Ésik az esö csendesen, Bellissima, Všechno je jak má být, Veselo k uzoufání, V úzkých, Závoj tkaný touhami, Ohrožený druh

Vydavatel: Sony Music

Další album textů Michala Horáčka jen potvrzuje známé vlastnosti jednoho z našich nejzajímavějších textařů. Má rád šansony, je trpělivý, pečlivý, se srdcem sázkaře se nebojí vsadit na neznámé kobyly. Riskuje, vše má do puntíku propracované. Zároveň zůstává věrný své touze po hledání dokonalé podoby písně. Jeden text nechává zhudebnit vícekrát různými skladateli a nazpívat různými interprety, aby pak mohl vybrat tu verzi, která jej dokáže nejlépe oživit.
"Ohrožený druh" je ale přece jen něčím jiný. Jako koncepční ženské album se snaží zachytit a zprostředkovat pocity žen, jejich stavy, touhy i sny. A i když se nezříká mužského světa, bez nějž by to logicky nešlo, až na pár drobných výjimek se tady díváme kolem sebe ženskýma očima. Druhou odlišností je použití známých světových melodií (od Tanity Tikaram a Paola Conteho), tvůrčí proces tedy ve dvou případech probíhal opačně, než je obvyklé.
Horáček moc dobře ví, že šanson je nutné postavit na prožitku a opravdovosti, oboje z desky doslova vyzařuje. Je to dáno i tím, že vedle dokonale vypiplaných textů, kde každé slovo sedí přesně na svém místě, a vedle precizních instrumentací muzikantů intuitivně vybral spíše nezpěvačky. Ukazuje, že i bez hvězd našeho mainstreamu, s herečkami a interpretkami s většinou neškoleným hlasem, se dostává do té správné konstelace k cestě za upřímnou a silně emotivní výpovědí.
Největším objevem a Horáčkovou divokou kartou je tentokrát neznámá křehká Hana Robinson. Na desce jsou tři její skladby a ve dvou zpívá (detailního průvodce po albu najdete zde), díky ní se album zřejmě stalo jazzovějším ve srovnání s předchozími Horáčkovými počiny. Přece jen o něco výrazněji tu ale působí ne tolik jemné, zato emotivnější kolegyně, zejména Natálie Kocábová, Lenka Nová a vynikající Szidi Tobias.
"Ohrožený druh" je z logiky věci velmi pestrý. Osm skladatelů a sedm hlavních interpretek vytvářejí různorodý, avšak pohromadě držící celek, z nějž vyčnívá pouze "Veselo k uzoufání" z dílny Franty Černého a Karla Holase. Typická čechomorovka sice není sama o sobě špatná, její hudba tu ale příliš nekooperuje s textem a v kontextu desky navíc působí rušivým dojmem. To je ale jediná věc, která tentokrát Horáčkovi nevyšla.
Michal Horáček totiž moc dobře ví, co chce. Umí napsat kvalitní text, má dostatek prostředků i trpělivost pro vznik nadprůměrných alb. Je osobností, pro kterou jsou ochotny pouze sekundovat a hrát třetí housle persony jako Matěj Ruppert ("Jak ten chlap se na mě divá") nebo Lenka Dusilová ("Veselo k uzoufání"). A i díky tomu si na "Ohroženém druhu" zachovává svou vysoko nastavenou laťku.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Skvělé CD (Karolína, 11.11.2008 12:09) Reagovat - e

    Obsahuje krásné písničky. "Ohrožený druh" je ta nejnádhernější věc, kterou jsem od Michala Horáčka slyšela. Gratuluji.

  • Nic moc (David, 25.11.2008 23:12) Reagovat

    Očekával jsem od CD daleko víc. Popravdě nestojí skoro za nic! Tanitu Tikariam úplně rozbil a jinak je na CD pokus o Lucii Bílou a Hanu Hegerovou. Docela mě to zamrzelo, protože předchozí album Strážce Plamene mě nadchlo. Ale je to pouze můj osobní názor. V případě zájmu mám CD na poslech na internetu.

  • recenze (mekele, 29.11.2008 21:18) Reagovat - e

    V souvislosti s touto promarnenou sanci realizovat celkem zajimavy napad (neobjevene nebo pozapomenute zpevacky) me cely cas pri poslechu napadalo jedno slovo:
    Slizke.

    Nikomu na te desce neverim ani notu.


  • Klobouk dolů pane Horáčku (Katka, 28.01.2009 22:28) Reagovat - e

    Mohu jen říci, úžasné. Úplně mě to chytá u srdce, prostě super. Stojí si za svým a jde do všeho po hlavě. Gratuluji!!!

  • Nevěřit těm ženám (Dan K., 29.01.2009 20:31) Reagovat - e

    můžou jen nezkušení...:) Ta deska je zhudebněním životních zkušeností, to se samozřejmě nám mladším zatím může nechat jen zdát....mě se líbí hodně teda...


zobrazit všechny názory (6 celkem)

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

10.02.
09.02.
08.02.
07.02.
06.02.

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí