Recenze CD

Pěkně vysmátá kocovina

20.10.2008 00:00, Honza Sedláček

Hned jak se Tom Chaplin vzpamatoval z léčby drogové závislosti, zavřel se s kamarády do studia, aby co nejdříve naservírovali porci chytlavých "kytarových" melodií na hranici snesitelného kýče. Tentokráte ovšem, Chrisi Martine drž se, bez přehnaného patosu. Tak typického pro předchozí materiál.

8/10

Keane - Perfect Symmetry

Vydáno: 12.10.2008
Celkový čas: 50:41

Skladby: Spiralling, Lovers Are Losing, Better Than This, You Haven't Told Me Anything, Perfect Symmetry, You Don't See Me, Again & Again, Playing Along, Pretend That You're Alone, Black Burning Heart, Love Is The End

Vydavatel: Universal

Na minulé desce "Under The Iron Sea" se trojice z britského Hastings pokusila do posledního tónu zopakovat model, který jí prodal šest milionů nosičů její prvotiny "Hopes And Fears". Na dvojce ovšem jako by Keane, zřejmě opojeni nečekaným úspěchem, pozapomněli, že v rámci jimi proponovaného stylu se v prvé řadě cení cit pro silné, neřku-li okamžitě zapamatovatelné melodie. Na nedostatcích alba se tak kritici za kanálem La Manche a velkou louží pěkně namlsali. K tomu se přidal nezáviděníhodný souboj frontmana skupiny se starými známými rockovými démony - drogami a alkoholem. Zkrátka, s málokterou kapelou na ostrovech to šlo v poslední době tak strmě z kopce.

Na první poslech

Deska kolem mých sluchovodů prosvištěla bez jejich zjevného zbystření. Mohly za to asi nepěkné vzpomínky na nedávnou otravu britskými kytarovkami všeho druhu, těmi bez kytar obzvláště. Jak ale minuty a hodiny plynuly, i já pochopil, že při rozumném dávkování by tohle setkání nakonec nemuselo být až tak nepříjemné...

Že jsou ale pánové bojovníci, kteří nesloží zbraně ani po pár prohraných bitvách, má ukázat právě vydaný počin "Perfect Symmetry". A je potřeba uznat, že z větší části se mu to daří. Stejně jako minule a předminule dominují novince dvě věci, totiž piano a Chaplinův hlasový aparát. Jsou to právě tyto dva prvky, které ve vzájemném spojení odlišují Keane jak od epigonů, tak zřejmých vzorů. Základ je tedy pořád stejný, bylo by bláznovství s ním hýbat. Co se změnilo?
Tak především se od kapely a Chaplina samotného čekalo emocionálně vypjaté až pochmurné vyrovnání se s osobními prohřešky a nezdary. Co se ale nestalo, Keane přicházejí s doposud nejpozitivněji laděným materiálem. Písně se až na výjimky snaží neroztahovat do většího než nezbytně nutného času, prsty hudebníků šmátrají po nástrojích se slyšitelnou dětskou radostí a refrény jsou rozdováděné až hanba. Jistě, sem tam si trio neodpustí nějakou tu melancholii vytáhnout - bez jakéhokoliv předstírání reprezentují skladby jako "You Don't See Me" a závěrečná "Love Is The End" právě ty momenty, kdy vás "Perfect Symmetry" nudí nejvíc. Zbytečná skvrna na jinak poměrně slušném resumé.
Je zřejmé, že novinka nepotěší mnohé staromilce, zvláště pak ty, kteří si desky Keane pouštěli při vlahém letním večeru u vonných svíček, tyčinek a horké koupele, popřípadě u nich pobrekávali s dražšími polovičkami. Pro přežití na výsluní veřejného zájmu ale skupina udělala víc, než si je možná sama vědoma. Vydala se totiž na cestu za sebejistějšími a méně umorousanými zítřky. Především ale konečně Keane dokáží mimo všeho toho krasosmutnění i bavit, což se jim může časem v dobrém vrátit. Já jim v tom fandím.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Keane PS (Pavel P., 20.10.2008 06:52) Reagovat - e

    Já patřím do skupiny lidí, kteří jsou zmíněni v posledním odstavci recenze, takže je jasné, co si o albu myslím. Mrzí mě to, ale je to tak. Hopes & Fears pro mě nic nepřekoná. Myslím, že s Perfect Symmetry Keane právě víc zapadli do mainstreamu a už se méně odlišují. Škoda. Ale pokud to znamená, že si Keane touto deskou najdou nové fanoušky, tak jim to přeju.
    Nemyslím si, že kapela musí být na nové desce "nová" a víc "temná" nebo víc "otevřená". Měli by spíš dělat to, v čem jsou jiní a dobří. To je můj názor. Ale i tak nacházím na nové desce hezké tracky, které se mí líbí. Again & again vede. 5/10

  • Keane (Zdenka, 20.10.2008 23:17) Reagovat

    No ja neviem, You don't see me a Love is the end su pre mna silne melodie, typicke pre Keane a pre tieto songy ich milujem. Album mam stiahnuty nejaky ten piatok a musim uznat, ze su omnoho sviezejsi a optimistickejsi, co je akysi nezvyk, kedze kapela je pre mna stelesnenost sentimentu a skveleho relaxu pri pocuvani. Prijemne prekvapena som so Spiralling ci Perfect Symmetry. Cely album mi pride rovnaky, ale predsa len trosku iny ako Hopes and Fears a Under the iron sea ( ktory sa mi velmi pacil, ale bol velmi pochmurny)

  • průměr (iggy, 21.10.2008 15:41) Reagovat - e

    hudba 3/5
    zvuk 1/5

  • Jiní KEANE?? (rappy, 23.10.2008 23:07) Reagovat

    Rozhodně - a bohužel si rovněž myslím, že horší. Na novou desku jsem se hodně těšil a z výsledku jsem zklamán. Cca tři poslouchatelné tracky jsou na tuto ligu málo; zbytek je potřeba přeskočit nebo rychle zapomenout. To bylo to "krasosmutnění" daleko lepší, než nynější "rozjásanost". Podle mě na tom lví podíl nese producent desky; S.Price=komerce více - fakt hustě nechutnej chlápek... Zkrátka se jedná o propadák od "našich" KEANE, na který budeme muset zapomenout stejně rychle jako na prohry národního fotbalového týmu.

  • Keane (Martin, 25.10.2008 00:05) Reagovat - e

    Nový album nemám, slyšel jsem jen singl. Neříkám, že je špatnej, nevím jaký je celý album, ale podle tohoto singlu to už nejsou Keani. Mohla by to zahrát a zazpívat jakákoliv jiná kapela.


zobrazit všechny názory (14 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí