Audio/Video Jukebox

více...

Téma

To nejlepší z 2011 dle musicserveru

Rihanna - nové album a pražský koncert

Wanastowi Vjecy - nové album

Recenze CD

Pojďme si hrát s detaily

09.10.2008 14:00, Radek Londin

Deska sušického dua Orchestra, které čítá toliko bicí a housle a nepotřebuje vokál, je více než jen rozháraným debutem další ze zástupu českých kapel. Je totiž překvapivě promyšlená a její název napovídá, odkud hypnotický zvuk efekty načančaných houslí vane.

7/10

Orchestra - Beauty In Detail

Vydáno: duben 2008
Celkový čas: 40:46

Skladby: The White Tree, Demand For Spring 1. part, Rain Age 2. part, Ouverature 1. part, Symphony 2. part, Epilogie 3. part, The Licking Song, Nod! Nod! Nod!, Outcry, Terrorism 1. part, Mother's Tears 2. part, Breath Of A Nymph

Vydavatel: Flying Tones

Vidět Jiřího Pláničku (bicí, perkuse) a Martina Vlka (elektrické housle, smyčky) naživo, rovná se zážitek. Člověk neseznámený s reáliemi začne vzdorovat již po jejich příchodu na pódium. Jak se může dvoučlenná kapela nazvat Orchestra? Není to drzost? Není, alespoň v době, kdy muzikantům pomáhají zástupy krabiček. Když je zkombinujete s hráčskou zručností, která s jakousi samozřejmostí z obou dotyčných proudí, nevadí ani fakt, že to celé připomíná jakýsi houslový shoegaze. Kdo rád stage show a pózy, nechť si nechá zajít chuť. Martin je totiž po celou dobu plně zaměstnaný smyčcem, tancem po efektových pedálech a zejména tvořením smyček. Celou skladbu si sám postaví, postupně navrství, tu přidá, tu ubere, onde zase promění či nechá pohltit ozvěnou. Vše podtrhují rytmicky přesné bicí s citem pro frázi, které nenásilně splývají s připravenými spodky.

Už demo svébytným zvukem vzbudilo četné ohlasy a dokonce řádky přisuzující jim pozici možných budoucích vlajkonošů české alternativy. Přišlo i vítězství v plzeňské hledačské soutěži Múza a stříbro v pražské Malé alternativě. Ačkoli materiál na debut nahráli již v dubnu 2007, cesta k posluchačům byla ještě dlouhá a vedla kolem uší největšího současného sušického hudebního rodáka Romana Holého, který se letos v lednu ujal masteringu a přizval také Pavla Větrovce mladšího.

Přiblížit Orchestru k bodům na hudební mapě není nic snadného. Někdo volil A Perfect Circle, jiní Muse, snad pro přiblížení technické vybavenosti a temně epického zvuku. Vzhledem ke své stylové inklinaci bych klidně zkusil i nálepku post rock - žádný vokál, důraz na strukturu a kamarádství s elektronikou. Oba aktéři mají údajně dost rozdílné chutě, prozradili však, že se shodnou například na Dave Matthews Band či Tool. Sami sebe označují jako heavy speed symphonic core.

Kovový luxus

Titulu alba dělá čest jeho obal. Lesklá a kvalitní plechová krabička s minimalistickým potiskem je částečně skrytá v tvrdém papírovém přebalu. Její zadní strana nabízí místo pro booklet, který ale může při nešetrném zacházení vypadnout, což by byla škoda, protože fotografie uvnitř dávají celkové koncepci pravou tvář. Na designu se navíc podílel sám člen kapely Jiří Plánička, takže si přes svou profesionalitu zachovává i "do it yourself" duch. Orchestra ví, jak se odvděčit fanouškovi za koupený nosič.

Orchestra umí pomalu kreslit, tepat i zahřmět, čemuž pomáhá i lehce metalový styl, kterým Jiří bubnuje. Spojení nervního beatu se silně zboosterovanými houslemi skvěle sedí k politikou inspirované kompozici "Terrorism", v níž si Martin střihne i lehké screamo vedle George W. Bushe, jenž v jejím závěru vzkáže prostřednictvím škodolibého zvukového střihu občanům Iráku: "Go home and die!" Skladby se neroztahují v dlouhých stopážích, což je vzhledem k dále uvedené v¨ýtce jenom dobře.

Zaměření na detail je znát z každého tónu alba. Bohužel detaily tvoří dohromady monochromatický obraz, což možná měl být záměr, ale celek svádí být atmosférickou kulisou. Kvalitní, ale kulisou. Možná je na vině ještě ne plně zvládnutá dynamika a umění gradace, možná právě použití smyček brání většímu rytmickému vykročení ze šablony, kterou krabičky vnucují, možná by se vyplatilo občasné angažování dalšího hudebního nástroje pro zpestření, nebo na to jít přes syrovější zvuk? Oba tvůrci v této v nejlepším slova smyslu ambiciózní orchestrální pouti ale mají ten nejlepší vklad: originální vizi a magnetická živá vystoupení.

Sdílej:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Na tradičním vánočním koncertu Monkey Business vystoupí Richard Müller i Pražský výběr II (Novinky)
J.A.R. - Dlouhohrající děcka (Recenze CD)
Oto Klempíř komentuje písničky z nové desky J.A.R. (Publicistika)
J.A.R. - Každej se stará o sebe (Rozhovory)
Beseda u Bigbítu vybrala čtyři talenty z regionu a má nové moderátory (Tiskové zprávy)
Beseda u Bigbítu letos uvítá čtyřicet kapel ze šesti zemí světa (Tiskové zprávy)
PSH feat. Roman Holý - Co bude až nebude rap (Video Jukebox)
J.A.R. zahrají tradiční jarní koncert v Lucerna Music Baru (Novinky)
Iva Frühlingová - Retrospektive (Recenze CD)
České hrady.cz, Rožmberk nad Vltavou, 30.-31.7.2010 (Naživo)

Názory

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?

Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »