|
|
|
27.08.2008 05:00, Karel Veselý
V naší pravidelné středeční rubrice uvítáme nový remix staré pecky The Chemical Brothers, nováčky Ra Ra Riot, norské kosmické cestovatele Lindstrøma a Prinse Thomase, trochu švihlé Project Jenny, Project Jan a vážené veterány Briana Ena a Davida Byrna. A všechna hudba je jako vždy zadarmo a legálně.
The Chemical Brothers rekapitulují svoji dosavadní kariéru na kompilaci "Brotherhood", která vyjde příští pondělí. Na podporu desky už vypustili singl "Midnight Madness", jehož b-stranu tvoří sedminituvé monstrum v podobě remixu "Hey Boy, Hey Girl" od holandských Soulwax/2 Many DJs. Úvodní singl jejich třetího alba "Surrender" (jo, už je to vážně devět let!) dostal pořádnou electro-metalovou plastiku, která zaručeně bourá kluby. Trochu mi přijde, jako kdyby Soulwax chtěli napodobit Justice, kteří už jak známo remixy nedělají. 
Ra Ra Riot ze Syrakus opakují vyzkoušený indie model jako podle učebnice marketingu. 1) Natočete slušné EP. 2) Udělejte dostatečný humbu na internetu. 3) Počkejte si na telefonát z většího labelu. 4) Nepokažte to všechno na studiovém album. Pětičlenná kapela dodržela i poslední pravidlo a jejich aktuální album "The Rhumb Line" po zásluze výří prach zájmu. Nehrají nic oslnivě nového - folkem a afrobeatem střižený indie pop - podobně jako třeba Vampire Weekend, ale rozhodně se jim nedá vyčítat nedostatek talentu. Zkuste "Dying Is Fine", které se objevilo už na jejich bezejmenném EP vloni. Tehdy k němu natočili tenhle maličko psychedelický videoklip.
Norský kosmický tandem Lindstrøm a Prins Thomas jsou zodpovědní za resuscitaci kosmického diska (psali jsme o tom v posledním vydání Měsíce v taneční hudbě), ale to jim nejspíše nestačí. Od hýbání našimi zadnicemi se teď pouští do zcela jiných tělesných partií - k mozku. Lindstrøm právě vydává nové album "Where You Go I Go Too" sestavené ze tří epických psychedelických tripů a remixy Prinse Thomase trvají v průměru deset minut. Teď prý natáčí další společnou desku, na kterou hrají na živé nástroje a mě napadá, že vlastně už nejsou vůbec daleko od bombastických prog-rockových skladeb. Zatím ale svoje ambice drží na uzdě, Prinsův remix "The Long Way Home" ze zmíněné Lindstrømovy desky skvěle pracuje s gradací a desetiminutová překopávka "Night Of The Hunter" od anglických Tussle má v sobě víc nápadů než některé kapely vystřídají na celém albu.
Přiznám bez mučení, že "You Said (feat. So Percussion)" jsem si stahoval díky slůvku feat., neboť jsem si myslel že se jedná o hip hop. Project Jenny, Project Jan mají s hip hopem společného tolik, kolik je v kapele členů jménem Jenny a Jan - tedy nic. Zpěvák Jeremy Haines a elektronik Sammy Rubin dělají těžko zařaditelnou hudbu, která osciluje někde mezi šamanskými tanci weird folkařů (CocoRossie mě napadli) a laptopovými ujetostmi ve stylu Aphexe Twina. Nelituju, že jsem si je stáhl a vy snad taky nebudete. A pokud se vám skladba líbila, můžete ještě zkusit rozverný animovaný videoklip k skladbě "Brooklyn", která vyšla na loňské desce "XOXOXOXOXO".
Brian Eno ani v šedesáti letech nepřestává být v populární hudbě všudypřítomnou postavou a to i přesto, že na vrcholu svých kreativních sil byl před nějakými třiceti lety. Kývnout na spolupráci s Coldplay a současnými U2 (tj. jinými než při "Achtung Baby") je možná znakem počínající senility, Eno je ještě pořád schopný dotáhnout do konce zajímavé projekty. Jedním z nich je reunion s kolegou Davidem Byrnem, jehož Talking Heads kdysi producent Eno dostal do čela post-punkového pelotonu. Jejich společné album "My Life In The Bush Of Ghosts" z roku 1981 je navíc jedním z milníků samplingu i taneční hudby. Po čtvrtstoletí se dali znovu dohromady, aby natočili "Everything That Happens Will Happen Today". Album se od minulého týdne prodává (a streamuje) z jejich webu. Je to znatelně popovější počin, prostý exprimentování, přesto jsou to pořád dva postarší pánové, kteří dělají futuristický funk v. 1979 a současným uším to zní krásně švihle. "Strange Overtones" je první singl, který docela pěkně album shrnuje. Co se mě týče, příliš mi nesedí Byrneho pseudo-gospelový refrén, Eno možná mohl více zapracovat na monotónním podkladu a celkově to působí maličko zvětrale a tak dále. Ale co?! Byrne to ostatně sám přiznává, když zpívá This groove is out of fashion/These beats are twenty years old. Tohle si spíše užijí pamětníci, do jejichž klubu se moc nehrnu. Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
© 2000-2012, IMEG s.r.o. Hudba od začátku do konce.
Kvalitní levný hosting ProLidi.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
