Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

New York, LSD a zadní sedadlo žlutého taxíku

12.08.2008 05:00, Miroslav Böhm

Scarlett Johansson toho na svých třiadvacet let stihla před kamerou už opravdu hodně. Letos se však albem "Anywhere I Lay My Head" pokusila vyzvat kritiku hudební a se jmény jako David Sitek, David Bowie či Tom Waits v zádech to fiaskem prostě skončit nemohlo.

6/10

Scarlett Johansson - Anywhere I Lay My Head

Vydáno: 19.05.2008
Celkový čas: 44:23

Skladby: Fawn, Town With No Cheer, Falling Down, Anywhere I Lay My Head, Fannin Street, Song For Jo, Green Grass, I Wish I Was In New Orleans, I Don't Wanna Grow Up, No One Knows I'm Gone, Who Are You

Vydavatel: Supraphon / Warner Music

Pche, zpívající herečky. Jenže se Scarlett Johansson je to jiné, člověk by ji už od počátku obhajoval, protože je v něčem jiná než ty ostatní... Je totiž dobrá herečka. Nemá důvod utíkat k trapné pěvecké kariéře jako ty ostatní. O lecčems svědčí již fakt, že úvodní píseň není bezduchý příspěvek na hromadu letních hitů z Eurovize, ale melancholií na čtyři bloky páchnoucí instrumentálka, ve které Scarlett ani pípnout neuslyšíte. A ono je toho ještě víc.

Tak za prvé David Sitek. Ono se říká, že kde nic není, ani smrt nebere, jenže u Scarlett máme talent a osobní kouzlo, myslím osobní kouzlo v hlase, nikoli to vizuální, a takový člověk jako David Sitek toho umí zatraceně snadno využít. Za druhé Tom Waits. Scarlett si nevybrala žádné laciné pokusy o megahity z archívu vydavatele, ale cesty osudu ji nakonec zavedly k albu coververzí písniček Toma Waitse (až na jednu výjimku). Zlatá volba. Není jednoduché konfrontovat takového velikána, ale s pomocí přátel...

Za třetí přátelé. Je libo dvojitého Davida Bowieho na uklidněnou? Nicka Zinnera, aby zakřičel Yeah Yeah Yeah? Jméno David Sitek jsem již nahřál dostatečně... Tyhle tři neónově zářící transparenty jsou solidní jistotou na doživotní záruku. Za čtvrté hlas. Scarlett nehýká jako první vicemiss státu Nevada blížící se k vyvrcholení, ale Waitsovy písničky interpretuje hutným, hlubokým, lehce zataženým hlasem, který Sitek rozmazává do urbanistických drogových tajenek. Představte si první noc v New Yorku, LSD a zadní sedadlo žlutého taxíku, který se řítí skrz noční Manhattan - lahůdka k pohledání.

Bohužel tady ale již od počátku visí ve vzduchu jedno významné jenže, které musí být vyřčeno. Předchozí tři odstavce totiž platí patnáct, možná dvacet minut, ale poté přeřadíte na dojezd, lampy se přestanou rozmazávat a svět se začne točit směrem střet s realitou. Tou je zjištění, že tahle deska je až trestuhodně jednolitá. Jak začne, tak skončí. To mezitím je několikerá variace téhož s nečekaným zjištěním, že i David Andrew Sitek se může začít opakovat. Ale on i Scarlett mají můj respekt za to, že se jim povedlo Waitse nekopírovat, ale naopak se podívat na jeho písničky úplně z jiné strany a zachovat v nich přitom jejich neuvěřitelné kouzlo.

Související články

Top 10: Nejlepší duety (Publicistika)
Grinderman vydají v březnu remixovou desku (Novinky)
10 vánočních songů pro sváteční náladu (Publicistika)
Yeah Yeah Yeahs: "Pracujeme na novém materiálu" (Novinky)
Písně Davida Bowieho se vůbec poprvé objeví v muzikálu (Novinky)
Supportem Metronomy na jejich prosincovém koncertu jsou Gross Magic (Tiskové zprávy)
Tom Waits - Bad As Me (Recenze CD)
Tom Waits - Satisfied (Video Jukebox)
Na pulty míří obsáhlý set "The Bridge School Benefit Concerts" (Novinky)
Pohled do hitparád Billboardu platných od 3. listopadu (Americké hitparády)

Názory

Odbitá recenze (O., 12.08.2008 17:13) Reagovat

Je škoda, že autor přistupoval k albu, jakoby automaticky mělo patřit ke špatným pokusům hereckých celebrit. V tomto případě je ohromný rozdíl, že Scarlett ví, co si může dovolit a jelikož nejspíš nedisponuje nejlepšími pěveckými výškami a věřím, že by nejen v nich byla ukřičená, tak právě proto má její album své hranice. A jednolitost se člověku může zdát pouze při prvním poslechu, po vícero přehráních zjistíte, že si Scarlett s hlasem umí v rámci možností dobře hrát.
- Re: Odbitá recenze (Miroslav Böhm (autor), 13.08.2008 06:22) Reagovat - e
  
  Autor k ničemu nepřistupoval automaticky a v podstatě právě na tom založil recenzi - čtěte ještě jednou, první tři odstavce jsou přece o tom, proč tohle není jen další album zpívající herečky.... o)
Dobrý album (pvav, 12.08.2008 20:54) Reagovat

U mňa je toto album minimálne v Top 10 za rok 2008. Kombinácia Nico+ M.Faithfull+Cocteau Twins ...
... (PinPrick, 14.08.2008 19:39) Reagovat - e

Anywhere I Lay My Head není album na první poslech, takže jestli ho autor recenze slyšel jednou, tak se nedivím takovému hodnocení...a chtělo by to více argumentů, proč se recenzentovi album líbí "jen" na 6/10..."jednolitá" je i deska Bona Ivera a Miroslav Böhm ji vpálil 10/10...
- Re: ... (Miroslav Böhm (autor), 14.08.2008 20:41) Reagovat - e
  
  Ne, opravdu jsem tohle album nepodcenil. Upozorňoval jsem na něj ve Video Jukeboxu ještě před jeho vydáním a poslouchám jej rád i teď. Na šestce a fádnosti, která se při poslechu dostavuje ale trvám. A pokud je rozdíl mezi šestkou a desítkou ve vlastní tvorbě v podobě devíti geniálních písniček, devíti ojedinělých textů a dokonalém přenesení nálady a prostředí, ve kterém autor písničky psal ke mně domů, pak v tom nevidím žádný problém... o)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »