Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Recenze CD

Příběhy z jiného světa

20.06.2008 05:00, Tomáš Tenkrát

Mraky nápadů a překvapení vám bude při každém poslechu odkrývat album "Tales". Několik netradičních postupů při hraní a především úžasný cit Robert Balzar Tria a samozřejmě kytaristy Johna Abercrombieho z této desky vytvořili nádhernou kulisu nejen ke sklence cabernetu sauvignon.

9/10

Robert Balzar Trio & John Abercrombie - Tales

Vydáno: 07.04.2008
Celkový čas: 63:54

Skladby: Tale, 22 Years Ago, Just In Tune, Remember Hymn, Portissimo, Sing Song, Black Cat White Dog, Night, I Fall In Love To Easilly

Vydavatel: Sony Music

Robert Balzar si sbalil svých pět švestek, čímž myslím jeho basu, Stanislava Máchu s pianem a Jiřího Slavíčka s bicími, a na mix a mastering alba odjel do Polska dodělat pokračovatele velmi úspěšné desky "Overnight". Jenže tentokrát se nejedná o desku pouhého Robert Balzar Tria, měrou větší než malou na ní totiž svými zkušenostmi a především obrovským talentem přispěl vynikající jazzový kytarista John Abercrombie. Ten už dávno kašle na to, aby jeho prsty uměli při tanci na strunách o něco větší a rychlejší triky, než dělají gymnastky a pěknou řádku let platí za kytaristu, který hraje rád bříškem pravého palce.

Co je ovšem nejdůležitejší - podobně jako Robert Balzar - jakkoli uznává moderní jazz, není jeho náplní disharmonicky těkat. Oba velmi rádi dávají důraz na melodie. John Abercrombie snad ještě více v plačtivém a melancholickém duchu. "Tales" nejsou příběhy z moderní jazzové subkultury, jak se jí mnozí bojí, když náhodou narazí v noci na ČT2 na nějaký záznam jazzového onanismu. Ne, "Tales" s naprosto klidnou hlavou vypráví příběhy nádherně harmonické, s úžasnou čistotou a vnitřním nábojem, který tomu dává pocit života, nikoli jen akademického manévrování.

Dvě zajímavosti

Pokud snad máte strach, že se John Abercrombie spolu s Robert Balzar Triem ve studiu nemohl uhlídat tak, aby to nebylo na škodu věci, protože nemohli mít tolik potřebný odstup, tak se nenechte mýlit. Producentem "Tales" nebyl nikdo jiný než jeden z nejslavnějších českých muzikantů - Miroslav Vitouš. A líbí se vám moderní výjev dvou slonů doplněn o oku příjemné barvy a decentní fialové vystínování? Vězte, že ho má na svědomí Dan Bárta.

Američan John Abercrombie, který spolupracoval s těmi největšími špičkami jazzu, si nahrávání evidentně užil, vždyť sám na desku přispěl hned třemi kousky. Jeho kytara má balzámový účinek a nikdy se nestane, že by vás tahal či se pustil do zběsilého sóla. Abercrombie už ví, jak na to jít, aby byl výsledek především příjemně poslouchatelný. Tím nechci zastínit Roberta Balzara, který má na svědomí zbylých pět skladeb. I on si dokáže jít za tím, co chce. Neuvěřitelný hudebník, co se směle může řadit mezi špičku evropského jazzu, opět dokázal, jak moc znamená pro současnout českou hudbu. Nejmrazivější a zároveň nejkrásnější nosná skladba celého alba, osmiminutová píseň "Night", patří k tomu nejhezčímu, co kdy Robert Balzar zatím složil. Chtěl bych ji pustit všem, co se jazzu štítí. Tohle je totiž symfonie zahraná pěti muzikanty. Sbírka melodií, několik pilířů a snad všechny nálady světa proměněné v hudební radost skrz akustickou basu.

Závěr obstarala pocta Sammy Cahnovi a Jule Styneovi - nádherná "I Fall In Love Too Easily". Deska "Tales" se lehce vymyká současné jazzové tvorbě a to je na ní to krásné, ač vyznává moderní jazzové postupy, přesto si kráčí svou cestou. Cestou, která se jasně klikatí v tom smyslu, aby pořád byla písničkou. Ano, to je to, co "Tales" vystihne asi nejlépe. Nádherná PÍSNIČKA.

Sdílej tento článek:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Robert Balzar Trio - Overnight (Recenze CD)
Robert Balzar Trio, Lucerna Music Bar, Praha, 7.6.2005 (Naživo)
Robert Balzar Trio se vrací se třetí deskou (Novinky)

Názory

Album týdne 11/2010

Peter Gabriel
Scratch My Back

minulá Alba týdne

Na okraj Petra Adámka

Mami, jdu do klubu. Nechat si dát přes hubu

Proč lidi chodí do klubů? Tak různě - někdo si s oblibou vyplachuje hlavu metalem, jiný se rád nechá unést tajemnými tóny world music, další do rána paří na house party. A všichni se chtěji hlavně dobře bavit. Jenže zábavu vám může během vteřiny kdekdo zkazit. Třeba vyhazovač se silou a mozkem brontosaura.

Před pár dny jsem po delší době vyrazil na koncert do pražského Futura. Náhodou jsem na baru potkal kámošku. Říkejme jí třeba Jana. Když jsme probrali, jestli byli lepší From Our Hands nebo River Jordan, zmínil ...

celý článek »