Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Naživo

Dylan oblékl černou Ostravu do blues

10.06.2008 11:13, Miroslav Böhm

Legendární básník, skladatel a hudebník Bob Dylan přijel v rámci své nekonečné koncertní šňůry poprvé do Ostravy. Severomoravskou metropoli vzal čerstvý sedmašedesátník na výlet do historie populární hudby - ke slyšení byla slušná porce šedesátých let, čepovalo se blues a na grilu byl rokenrol.

Uprostřed pódia stojí postarší muž. Do tváře mu není příliš vidět, zakrývá ji dopadající stín klobouku, který k němu už ze zásady patří. Ne, nemá bič a přezdívku po psovi, ale je také legendou. Ostrava tleská, on s neskrývanou samozřejmostí pokývne hlavou a zmizí v zákulisí. Potlesk trvá. Ostré světlo náhle rozetne onu jedinečnou atmosféru a vy zjistíte, že jste zpátky. Že výlet do historie populární hudby je definitivně za vámi. A uvědomíte si, že hlas Boba Dylana má zrovna dobrý rok, takže těch sedm až devět stovek za ten jeho nekonečný koncertní spektákl rozhodně stálo...

Před koncertem jsem byl překvapen složením čekajících diváků. Ono z logických her vykradené od sedmi do sedmdesáti let v Ostravě totiž opravdu platilo. Bohužel také platilo časové prokletí tuzemských koncertů, takže začátek plánovaný na devatenáctou hodinu se, Ostravo div se, nestihl. Někdo se holt zřejmě o hoďku spletl při zjišťování časového pásma a Dylan si pak ještě dovolil akademickou čtvrthodinku navíc. Odhadem necelých šest tisíc diváků tak bylo již kolem osmé hodiny značně netrpělivých a čím dál tím častěji výkřiky "Pustťe už konečně Boba na plac!" doplňovaly dovětky "Nebo aspoň nějaké kočky!" - to aby bylo hned od začátku jasno, že jste fakt v Ostravě. Publikum se dokázalo zabavit i samo.

Scéna byla přesně taková, jakou potřebuje osobnost Boba Dylana - skromná a komorní. Muzikanti byli namačkaní do středu jeviště, kraje zůstaly zcela nevyužity. Výzdoba se skládala z opony za pódiem, na kterou se promítaly obrazce ctící grafickou jednoduchost, a z několika tesco kbelíků typu standard, ve kterých před začátkem koncertu našly svůj domov slušné porce doutnajících vonných tyčinek. Nemůžu si pomoct, ale přišlo mi, že vše bylo dokonale nasvíceno - nevzpomínám si na lépe osvětlený koncertní plac. Vše pochopitelně bez filtrů, jen jednou se uteklo ke žlutooranžové záři vtírající se s umíněností vycházejícího slunce.

Bob Dylan přišel krátce před čtvrt na devět a ostravskou ČEZ Arenu přenesl do svého introvertního světa na bezmála dvě hodiny. Ze všech superlativ, která si uvaděč pro tuto příležitost připravil, se v uvítacím aplausu neztratilo jen pár nesourodých útržků. Po celou dobu vystoupení byl Dylan tradičně uzavřený do sebe, poprvé a naposledy promluvil před závěrečnou tečkou v podobě "All Along The Watchtower" - při představování kapely. První a poslední pohled pak divákům věnoval až při závěrečné rozlučce. Dylan s publikem rozprávěl výhradně skrze své písně, a podtrhl tak to nejdůležitější. Hudbu.

Dylan představil setlist pro dylanology, nikoli pro ty, kteří se přišli pouze podívat na kulturní ikonu. Hodně čerpal z šedesátých let, většinu setlistu ale stejně zaplnily poslední dvě řadovky. Vynechával nejprovařenější hity a když už na nějaký došlo, byl k nepoznání od originálu - zazpívat jste si v Ostravě s Dylanem rozhodně nemohli. Hrál blues, místy utekl k rokenrolu. S umíněností sobě vlastní střídal úderné a rychlé písně s baladami, vytvářel svým vypravěčským stylem projevu domácí atmosféru. U třetí písničky si člověk pod pódiem začínal připadat, že není v obrovské ČEZ Areně, ale v lehce zakouřeném baru (nikoli lacinými cigaretami, ale doutníky, značkovými).

Doprovodná kapela byla opravdu doprovodná, krčila se ve stínu sestavy, se kterou Dylan objížděl svět v letech 2003-2004. Publikum přesto místy odměnilo alespoň instrumentální výkony Dennyho Freemana, byť celé vystoupení táhli především George G Receli za škopkama a multiinstrumentální ďábel Donnie Herron, který postupně vystřídal nekonvenční pedal steel kytaru, lap steel kytaru, housle, elektrickou mandolínu a banjo. Sám Dylan koncert odehrál za klapkama kláves, na kytaru nesáhl, ačkoli ještě v březnu platil opak. Možná to má co do činění s jeho sedmašedesátými narozeninami, které koncem května oslavil...

Fantastický byl celkový zvuk, alespoň pod pódiem. Každý nástroj zřetelně slyšitelný (každá Freemanova chybička také...), ale zároveň jako celek šlapající kapela, věrně držící zvuk poslední Dylanovy řadovky "Modern Times", kterou také společně nahrála. Hlasitost trefená na jedničku - ani málo, ani moc. Vrcholy večera přišly s druhou polovinou vystoupení - "Beyond The Horizon", "When The Deal Goes Down", "Ballad Of A Thin Man" a již tradičně přídavková "Thunder On The Mountain". V přídavcích Dylanovi přeci jen již nedržel hlas tak pevně jako na začátku, ale "All Along The Watchtower" byla stejně rozlučkou spíše instrumentální.

Uprostřed pódia stojí postarší muž. Do tváře mu není příliš vidět, zakrývá ji dopadající stín klobouku, který k němu už ze zásady tak nějak patří. Ne, nemá bič a přezdívku po psovi, ale je také legendou. Ostrava tleská, on s neskrývanou samozřejmostí pokývne hlavou a zmizí v zákulisí... V Ostravě se tleskalo čerstvému sedmašedesátníkovi, nikoli jen stínu oné legendy.

Setlist: Stuck Inside Of Mobile With The Memphis Blues Again, If You See Her, Say Hello, Just Like Tom Thumb's Blues, Rollin' And Tumblin', Moonlight, Watching The River Flow, Desolation Row, Things Have Changed, Tryin' To Get To Heaven, High Water (For Charlie Patton), Beyond The Horizon, It's Alright, Ma (I'm Only Bleeding), When The Deal Goes Down, Highway 61 Revisited, Ballad Of A Thin Man / Thunder On The Mountain, All Along The Watchtower

Bob Dylan, ČEZ Arena, Ostrava, 9.6.2008

Související články

Bob Dylan pracuje na novém albu (Novinky)
The Gaslight Anthem nahráli cover Boba Dylana i novou desku (Novinky)
Na pulty míří obsáhlý set "The Bridge School Benefit Concerts" (Novinky)
Nejpřeceňovanějším textařem všech dob je Lou Reed (Novinky)
Bob Dylan uspořádá výstavu ze svých maleb a kreseb (Novinky)
Různí - Songs For Japan (Recenze CD)
Bob Dylan podepsal smlouvu na šest knih (Novinky)
Rock&Pop má v prosinci na obálce Soundgarden (Tiskové zprávy)
Bob Dylan nachystal k vydání novou kolekci (Novinky)
Bob Dylan, O2 arena, Praha, 11.6.2010 (Naživo)

Názory

Dylan (Zdeněk, 10.06.2008 14:33) Reagovat

Dle mého názoru začátek famósní,avšak další řazení skladeb
dle mého názoru trochu neštastné,takže jsem se chvíli nudil.
Dylana mám rád a mám ho dost naposlouchaného,avšak
přece jen si myslím,že řazení skladeb pro koncert a album
je něco odlišného a mě se chvílemi zdálo,že se Mistr opakuje.
I přesto nelituji.
Dylan hudbu dělá a ne intrpretuje, tak se to musí vidět. (John Gebert, 10.06.2008 19:06) Reagovat - e

Poslouchám poslední Modern Times stále dokola už hodně dlouho a nacházím je lepší a lepší. I poslední skladbu jsem už pochopil a je úžasná. Ovšem na koncertu Bob hrál úplně jinak a zpíval docela jiným hlasem. To je právě ta krása. Bylo to možná hudebně horší, ale neskutečně autentické. Jel jsem tam až z Prahy. Jen mě překvapilo, že jsou to ti samí muzikanti,co na CD. Studio holt není blady koncert. John G.
Asi jsem byl jinde (Nori, 11.06.2008 16:50) Reagovat

Tak nevím, koncertů různých kapel a muzikantů jsem navštívil nespočet, ale Dylanův koncert bych řadil mezi ty horší zážitky. Připadal jsem si jako na venkovské tancovačce, žádné emoce, prázdno. Samozřejmě, že Dylanova tvorba je, zajména, v textech, ale i tohle selhalo, poněvadž jsem rozuměl asi každé páté slovo. Po hodině koncertu jsem odešel, nudil jsem se. Nechci srovnávat nesrovnatelné, ale před týdnem jsem viděl Satrianiho a to byla naopak kytarová a emoční smršť.
- Re: Asi jsem byl jinde (Pavel, 11.06.2008 19:16) Reagovat - e
  
  Rozumim. Dylanuv projev a jeho koncerty jsou skutecne uplne odlisna trida - nevim o nikom, kdo z aktivnich umelcu by mel mene pevecky hlas a tolik kaslal na melodii v pisnich jako prave Dylan. Jeho koncert si proto asi dokaze uzit ten, kdo zna Dylana krizem krazem, kdo pozna kazdou jeho pisnen i v nesnadno poznatelne koncertni verzi, kdo si dokaze doplnit v textu i slova, ktera nazivo nesrozumitelne zamumla... Dylana miluju, koncert pro me byl stejne jako ty predchozi senzacnim pusobivym zazitkem!
  V
  Kon
  Konce
  - Re: Asi jsem byl jinde (Pavel, 11.06.2008 19:24) Reagovat - e
    
    Takze verim, ze pro mnoho divaku byl koncert spise zklamanim... Nejvice asi pro ty, kteri doufali, ze si spolu s Dylanem zazpivaji pisne, ktere se staly hity... Jenze on nejezdi s Hudebnim muzeem Boba Dylana - na siroke publikum nebere mnoho ohledu, dela si pisne, ktere zrovna chce, a jak zrovna chce. Vim, ze nas bude porad dost, tech, kteri mu to budou s chuti zrat! :-) Zboznuju tuhle neprofesialnost :-)

zobrazit všechny názory (15 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »