Jméno Colbie Caillat u nás, a možná v Evropě vůbec, ještě není moc známé, ale Amerika je jí momentálně plná. Mladá dáma z Kalifornie je jednou z těch, kteří se prosadili díky internetu. V případě Colbie Caillat je to díky portálům MySpace.com a iTunes, kde nějaký čas dominovala žebříčku nepodepsaných. Ve chvíli, kdy vyšel oficiálně singl "Bubly", vyšplhal se na pátou příčku singlové hitparády a dlouhé týdny se odtud nehnul, ať se nad ním dělo cokoliv. Pravděpodobně by dosáhl výš nebýt systému, kdy do pořadí ve velké míře promlouvají rádia zaměřená na r'n'b a hip hop. Do téhle kategorie totiž její hudba rozhodně nezapadá.

Ona tak nějak asi nebude zapadat nikam. Hudební vnímání Colbie Caillat je totiž jiné - naprosto přímočaré, svěží, v tom nejlepším slova smyslu jednoduché, pohodové a nekonfliktní. Její styl je převážně postavený na symbióze popu a jakéhosi folku prozářeného kalifornským sluncem. Když posloucháte "Coco", máte pocit, že jste se najednou ocitli na prázdninách, ale ne v tropech u moře, spíš u průzračného jezera na podhorské louce probouzející se právě v rose do slunného dne. Předchozí řádky mohou evokovat pocit, že je "Coco" přeslazené či přeromantizované. To se naštěstí nestalo. Sice balancuje někde na této hraně, ale v žádném svém momentu se na tuto stranu nepřehoupne.

Colbie Caillat má geniální cit pro melodie, které jsou ve své harmonii dokonalé. Jednotlivé tóny a takty jako by v intencích prvního singlu probublávaly na povrch a její písničky působí neuvěřitelně vzdušně. Nevlastní sice žádný super vokál, ale díky své krémové barvě hlasu a téměř civilnímu projevu dáte zanedlouho za pravdu názoru, že Colbie Caillat je taková svěžejší a lehčí Norah Jones v kombinaci s holkou od vedle. Ačkoliv není klasická písničkářka - stojí za ní normální kapela -, sama hraje na kytaru a složila i všechny písničky na albu. Od prvních tónů úvodní "Oxygene" až po poslední zachvění "Capri" je zřejmé, že takhle to tahle zpěvačka chtěla, aby to znělo. A takhle to opravdu sama cítí.

Nebudu vám tvrdit, že je "Coco" nějaká zásadní deska, kterou musíte mít doma. Není to nic víc než výborně napsaná a nazpívaná nahrávka, která dokáže především pohladit po duši, vytrhnout člověka z chmurných nálad a třeba, jak jsem psal výše, zklidnit krevní oběh. Nemůžu se zbavit dojmu, že podobných desek je v poslední době nějak málo. Právě v tom nacházím výjimečnost Colbie Caillat a její "Coco".