Apokalypsa a halucinogenní zkušenost

24.12.2007 12:09 - Dan Hájek | foto: facebook interpreta

"Humanomaly" je odvážným počinem. Projekt Sensus na něm prezentuje svou vizi současného a hrůzného světa. Během poslechu vám bude naskakovat husí kůže a budete se ponořovat po negativně nabité spirále ruchů do nitra depresivních nálad. Zároveň to je zhudebněná tragédie obyvatelstva Země.
8/10

Sensus - Humanomaly

Skladby: Sunset Forever, Stupid Soldiers, Dishumanization, Kašlu na city, Planeteater, Death And Silence, Killers Of Murderers, Lesikdesi, Mad About The Number Of Gods, Zavři mi oči
Vydáno: 19.11.2007
Celkový čas: 49:46
Vydavatel: Ressonus
Shodou okolností jsem nedávno četl román "Malevil" od Roberta Merleho. Kniha vypráví příběh skupinky lidí, kteří přežijí třesk atomové bomby. Kdysi plodná krajina se promění v ohněm poničenou planinu bez života. Jde o holé přežití, hlavní hrdinové musejí odolávat různým nástrahám, obejít se bez výdobytků moderní civilizace, ochraňují skromné zásoby potravin. Zhruba v době, kdy jsem četl řádky o dni D, o výbuchu a následné zkáze, se poprvé v mém přehrávači roztočilo cédéčko projektu Sensus pojmenované "Humanomaly". Rázem vše dostalo novou úroveň, kniha jako by našla svůj imaginární soundtrack.

Radek Charvát se při natáčení alba zaměřil na použití ruchů a zvukových smyček. Ty věrohodně poskládal za sebe a z každého střípku je patrné, co chtěl autor vzkázat. Pochod vojáků zakončený zvukovým signálem přístroje zaznamenávajícího funkci srdce v závěru "Stupid Soldiers" oznámí klinickou smrt. V mnoha chvílích vám během poslechu proběhne tělem mráz a husí kůže. "Humanomaly" je reflexí nástrah a síly, které má tvor na nejvyšším vývojovém stupni možnost použít; stačí vyvolat malý konflikt a odveta může být mnohonásobně krutější.

Debut Sensusu není postaven pouze na noisových rovinách, v některých pasážích je tato scenérie doplněna o zhudebněné doplňky. V úvodu "Sunset Forever" překvapí preludium postavené na náznaku vzletnosti melodií Jarreho. Někdy se naopak do popředí dostanou uhrančivé minimalistické výstupy ze sampleru nebo děj naruší krátkodobě výrazný beat na pomezí této skulptury. "Humanomaly" je ponurý experiment s elektronickým nádechem, jehož výstup pomalým tempem utahuje smyčku špatného konce civilizační expanze. Konec v podobě chmurného chorálu "Mad About The Number Of Gods" s drnčivými údery zvonů a drama o odloučení "Zavři mi oči" vás nenechá na pochybách, že takovýto opus je odvážné vydat.

Originální balení počinu toto vše povyšuje na vzácný artefakt, který na první poslech není snadno uchopitelný a každý si musí najít svou cestu jeho vstřebání. "Humanomaly" je zvukově neohraničený zámek a ten se dá odemknout pouze klíčem hrůzností, jež denně plní stránky novin.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY