Pokud jste se v roce 1990 nebo 1991 už zajímali o hudbu, asi vám neunikl pořad, který se po revoluci začal vysílat v docela nočních hodinách. Šlo o klipový pořad a v něm jsem i já poprvé viděl a slyšel skvělou skladbu "Unbelievable". Nakažlivý hopsavý rytmus, ve výrazném refrénu docela ostrá kytara, do toho střídmě a zajímavě použité klávesy, částečně rapovaná, ale ne klasicky, to vše vytvořilo pecku, která dostala nejen mě. V roce 1990 dobyla britskou hitparádu a v roce 1991 americkou.

Fajn, jedna skvělá pecka, ale co dál? Sehnal jsem si desku a zjistil, že i další skladby jsou dost dobré, hned úvodní "Children" po dlouhém rozjezdu spustí policejními houkačkami, do toho riffy kytary, zase nakažlivý rytmus, piáno svědčí o tom, že tahle partička, která spolu hrála teprve asi rok, umí napsat chytlavou skladbu, která je zároveň také melodická. Navzdory kytarám a střídmému použití samplů jde vlastně docela o pop.

Ačkoliv u popisu ostatních skladeb by se dalo opakovat využití již zmíněných základních ingrediencí, rozhodně nejsou jednotlivé skladby klonem prvního hitu, jsou namíchány v různém poměru. Když nejsou použity kytary, vynikne o to víc, že jde o dost příjemné popové písničky ("When You're Mine"). Je opravdu zajímavé, jak na svém debutu skupina dokázala shromáždit tak melodické a zároveň rytmické skladby ("Travelling Not Running", kde si ale užijte také scratching nebo "Girl Of An Age"). Taková "I Believe" je zase rytmická pecka, na kterou bych si hrozně rád někde zapařil, ale mám asi smůlu, dneska se nosí beaty lámané.

Po velkém úspěchu debutu vydali EMF hned následující rok album "Stigma", které ale propadlo. Pro mě nepochopitelně, protože ho považuji za dospělejšího bratra (nebo sestru? :) debutu, lehce ubylo na popovosti, přibylo kytar, ale na zajímavosti rozhodně ne, a mě osobně se líbí ještě víc než debut. Po neúspěchu se EMF stáhli, prý byli velice roztrpčeni přístupem businessu okolo muziky (asi po nich chtěli kopii prvního hitu) a najednou v roce 1995 vydali album "Cha Cha Cha". To střídá dobré skladby ze slabšími, je znát jistá roztříštěnost, ale pořád jde o dost slušnou desku.

Zkuste si, pokud ho již dávno nemáte, sehnat debut a zjistíte, jak vypadal ve svých počátcích mix kytar a samplů v "normální" písničkovější formě. V tomhle sblížení zanechali EMF docela důležitou, i když krátkou, stopu (kromě EMF se v té době dělali podobné věci například Jesus Jones) a možná zjistíte, že se vám jejich muzika líbí mnohem víc než mnoho jiné z dnešní produkce.

A že kapela není možná úplně odepsaná, co dělají její členové teď a mnoho dalších věcí, si můžete přečíst na pěkných oficiálních stránkách EMF. Možná bych se tam i dozvěděl, proč se jejich první deska jmenuje tak divně. :)