Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Makrorecenze

Makrorecenze "Woman" Lucie Bílé

12.11.2007 05:00, Redakce

Po čtyřech letech čekání se první dáma české popmusic Lucie Bílá vrátila s novou nahrávkou. "Woman", jež měla díky bulvárnímu věhlasu Bílé předplacený obří zájem posluchačů, nemohla uniknout ani osidlům musicserveru. Vždyť neudělat makrorecenzi na tak "kontroverzní" album by byl hřích!

Tvůrčí trio Bílá-Osvaldová-Soukup dalo zase po pár letech hlavy dohromady a vypustilo mezi fanoušky novou desku "Woman". Dopředu se asi dalo očekávat, že textově Gábina Osvaldová nepřekvapí, že producentské aranže Ondřeje Soukupa jsou přinejmenším dobře čitelné a že hlas Lucie Bílé neztrácí nadále nic ze svých ověřených kvalit. Po hlavní recenzi kolegy Honzy Sedláčka, který dal albu "Woman" solidní sedmičku, se s vámi o svůj názor podělí dalších deset redaktorů musicserveru. Celkově Lucie Bílá dosáhla průměrného hodnocení jednašedesát procent.

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Martin Dobiáš - Ryzí zlato na stříbrném kotouči (8/10)

Nová deska Lucie Bílé je rozporuplnou záležitostí. Jedním ze zásadních kritérií dobré desky jsou kvalitní texty. A zrovna tady je snad největší trhlina novinky. Možná až přehnané vykradačství a přešlapy (politický strany snad nebyly nutné) zbytečně podráží "Woman" nohy. Byla by to nejspíš neustála, kdyby ji za pačesy nechytil fenomenální vokál Lucie Bílé. Tiše ševelící vánek se dokáže během několika okamžiků proměnit v burácející mračna, ze kterých se na posluchače však mnohdy snáší těžké kapky neúnosnosti, to když už to Bílá přehání na všech frontách. Zbytečně utahaná "Adagio" budiž příkladem. Jakmile se ale obloha vyjasní, vyjdou na světlo nesporné klady desky. Občasné výlety do krajin šansonu či folkloru Lucii bez okolků sluší, lesk elektronických pozlátek dodává albu šmrnc. Hudební kulisa sice trochu zaostává za kolosálním vokálním projevem, pokud jí je ale dán volný průchod, vyznačuje se nenápadnou barvitostí a dotváří do puntíku atmosféru jednotlivých písní. Tak jako tak, "Woman" je velice dobrá deska. Několik malicherností na tom nic nezmění. Česká slavice je zpět a září jako zastara.

Petr Adámek - Svítí, stále svítí (7/10)

Kdybych psal tuto recenzi po prvním nebo druhém poslechu, asi by zde nebyla nouze o pár uštěpačných poznámek. Nuda, zbytečná roztahanost, unylost, běhalo mi hlavou. Přesto je můj výsledný dojem o dost jiný. U novinky Lucky Bílé platí známé a otřepané klišé, že nahrávce chce dát čas. Skutečně: po několikerém přehrání začnete objevovat dříve skrytá zákoutí, něžnou poetiku a romantiku. Ačkoli nejsem fanouškem tohoto žánru, nad uměním Bílé mi padá čelist. To, co předvádí se svým hlasem, je bez nadsázky malý zázrak. Na druhou stranu autorské duo sice nevypustilo špatný materiál, ale přece jenom se Soukup s Osvaldovou mohli více odvázat. Určitá statičnost, nevýraznost a jednotvárnost je ze skladeb cítit, ale ani nejmenším dílem vinou interpretky. Každá jiná zpěvačka by album nevytáhla výše než do průměru, ale Bílá exceluje od první do poslední minuty. Pouze díky jejím hlasovým kreacím se moje hodnocení nakonec vyšplhalo na sedmičku. Takovýto materiál by Bílé více slušel za nějakých dvacet let.

Honza Průša - Konečně začíná dospívat (7/10)

Lucií Bílé už je přes čtyřicet a konečně začíná dospívat i hudebně. Další studiová deska, na níž jsme si museli počkat čtyři roky, se zatím nejvíce odklání od obyčejného rádiového popu a zasahuje až do moderního šansonu. A pokud dokáže svůj projev maximálně zcivilnit a vyvaruje se afektu, je rázem pravdivá a upřímná. Tuto polohu, kterou se marně snažil najít David Koller s Michalem Dvořákem na "Úplně nahé" a k níž pomalými krůčky směřovala na "Jampadampě", tentokrát rozvíjí tím správným způsobem, takže vzniklo její zatím nejsemknutější album. Jistěže není bez chyb, ale tady jde spíše o hnidy (kromě jedné), než o zásadní a neodpustitelné přehmaty. Některá slova jinak vynikající Osvaldové působí od Bílé úsměvně (třeba "Tolik lží neznaj ani politický strany." v "Osudové lásce"), "Hláskem z kanagónu slepit..." v "Miluji tě (Woman)" zas tahá za uši tak, že to celou skladbu zbytečně shazuje (to lepidlo je přece kanagom), Lucie občas tlačí na pilu víc než je zdrávo (ale tentokrát se opravdu dost hlídá). Zásadním přehmatem je ale závěrečné bonusové "Adagio". Opravdu silná skladba v jedné ze svých nejslabších verzí, co jsem slyšel působí, jako Hůlkovy předělávky "Ráj" či "Déšť, vůz a pláč". I tak je "Woman" jednou z nejkrásnějších žen, kterou nám tvůrčí skupina Bílá-Osvaldová-Soukup představili. Jen tak dál.

Radek Hendrych - Krása labutí písně (7/10)

Já Lucku rád. Skvělý hlas, povětšinou nadprůměrné texty Osvaldové, uměřená Soukupova hitmakerská řehole sice zrovna netlačí hudební věci kupředu, ale alespoň nestagnuje: umí z Lucky vytřískat její potenciál. I na "Woman" se toto potvrzuje v několika různých smyslech. Jak už to bývá, ne všechny budou pozitivní. Mrazí z prvoplánových "Miluji tě" (neuvěřitelná vokální vložka héhéhé) a především z páchnoucím letním cukrkandlem upatlaných "Kruhů v obilí". Nepříliš mi sedí občasné textové křečovitosti ("Osudová láska"). Přesto je ale "Woman" albem s velkou vnitřní silou. Stupidita "Kruhů v obilí" je vyvážena několika hodnotnými zpověďmi. "Víájpí, "Soumrak", "Doufám", tohle jsou bez dalších zbytečných řečí hodně poctivé fláky duševního nářezu! Recenzentovi by stačilo deset deka, ale Lucka se ani neptá, jestli může nechat i patnáct; bez okolků servíruje, rozdává vnitřní bolest. A dělá to způsobem, který albu dramaticky zvedá konečnou známku. To není vše: Osvaldová se tentokrát vyznamenala ve skladbách "Živý nás nedostanou" a "Posloucháš". Uzavírající "Adagio" ne převratně invenčně, ale vhodně doplňuje konečný dojem z alba. To zanechává otisk pocitu labutí písně: jako by Lucií Bílou předložená krása byla nerozlučně spjatá se smutkem, smrtí. Živý nás nedostanou.

Tomáš Tenkrát - Vyzrálé album pro vyzrálé lidi (7/10)

Dopadlo to přesně tak, jak jsem čekal, nic mne nepřekvapilo. Zvuk, texty, zpěv. Všechno přesně podle očekávání. Hudba rozhodně neopisuje moderní postupy od Timbalanda ani nepůsobí nijak archaicky, jen se jednoduše nedá srovnávat se současnou produkcí. Texty Gábiny Osvaldové mi nikdy nepřišly senzační a nic se nezměnilo. Prostě tu jsou; ne, že by byly špatné, jen z nich asi nikdo nebude citovat jakékoli verše. Neoslovily mne, ale chce snad Lucie Bílá oslovovat mě? Těžko. A v tom případě je to v pořádku a správně. Já bych "Woman" označkoval nálepkou "vyzrálé album, pro vyzrálé lidi" - to by ho vystihovalo asi nejvíc. S tímto materiálem Lucie Bílá jen těžko zaujme někoho mladšího třiceti let, ale tu druhou skupinku, která ráda nenáročný pop a české písničky, dost možná nadchne, a já to chápu. Středněproudé písně, které leckdy využívají moc hezké (a ne papundeklové) melodické linky s excelujícím vokálem, jsou pro střední, až starší generaci řešením. Kdyby se mi kdokoli přiznal, že poslouchá "Woman", určitě bych si o něm nemyslel, že je kretén, není to totiž hloupé album.

Pavel Novák - Méně hitů s pár překvapeními (6/10)

Přiznám se, že kvůli sprostě okopírované sérii fotek z poslední desky Jennifer Lopez "Como Ama Una Mujer" jsem měl vůči nové desce Lucie Bílé averzi. K tomu všemu ještě ten trochu nesmyslně anglický název. Stejně jako kniha by se ale ani hudba neměla soudit podle obalu. Bez mučení se přiznám, že "Woman" je první kompletní deska, kterou mám možnost od Bílé slyšet, a obávám se, že nenapíšu nic víc než kupu již stokrát napsaných klišé. Má cenu se rozepisovat o jejím hlase, o výtečných textech Gábiny Osvaldové...? Nemám sice možnost srovnání s žádnou její předchozí deskou, ale přijde mi, že "Woman" v sobě neskrývá takové hity, jaké nasazovala do rádií za poslední roky. Naproti tomu se v ní skrývá několik velice příjemných překvapení jako "Víajpí", ze které hodně cítím Lenku Filipovou, nebo baladu "Doufám. Ani jednu z nich si ale nedovedu představit, že by ji nasadila zdejší rádia. Možná se ale mýlím. Stejně tak je zajímavé, že singl "Miluji Tě", který byl předzvěstí celé desky, je oproti zbytku alba úplně nejvíc mimo.

Pavel Parikrupa - Není moc co objevovat (5/10)

K tomu, abyste si udělali obrázek a dojem z nové desky Lucie Bílé, stačí jeden poslech. Tím není řečeno, jestli je dobrá nebo špatná nebo zda se bude líbit či nikoliv. Ale nemá žádná tajemství, skryté podtóny "pod hladinou", co byste objevovali a pravda, měli s tím i trochu práce. Bílá zpívá přesně tak, jak ji známe, suverénně, jistě. Opět potvrzuje, že čím méně afektu (ano, víme, umí ječet a občas je to až nepříjemné) do písně dává, tím lépe. "Stop" v podání Sam Brown vždy byla mou srdeční, ale Lucie jí zbavila krásy a normálně rozdrtila. Těšil jsem se konečně na přerod Bílé do šansoniérky (výtečná skladba "Plynový lampy"), ale asi si ještě počkáme. Zatím je to ani ne v půlce cesty. Osvaldová píše dobré texty (no, až na "Kruhy v obilí"), Soukup má taky občas slušné skladatelské momenty (ale i na "Woman" si půjčuje...) a až bude i doprovodná hudba méně neosobní a sterilní, zase bude líp.

Zuzka Macháčková - Hudba, kterou ničí slova (5/10)

Zcela otevřeně přiznávám, že si potrpím na velké hlasy. Kapely s monotonními zpěváky, co stěží zvládnou jednu a půl oktávy, mě nezajímají. Lucie Bílá je naše nejlepší zpěvačka, má holt megahlas, o tom není pochyb. Jen občas až příliš křičí. "Woman" je, na české poměry, hudebně pozoruhodná nahrávka. Album začíná coververzí písně "Stop!" od Sam Brown s českým textem - to mi připadá jako přežitek z komunismu, kdy přeložit zahraniční hit byl jediný legální způsob, jak ho přiblížit lidem. Uvítala bych coververzi, pokud bude podaná nějak nově a bude po všech stránkách ladit s deskou. A zrovna tato je pěvecky velmi zajímavá, jen škoda textu. A sakra... texty. Tady člověk narazí hlavou rovnou do zdi. Píseň "Soumrak" mi připadá, jako by Lucie otevřela čítanku pro pátou třídu, zcela náhodně nalistovala nějakou prózu, aby měla co zpívat. "Plynový lampy" - další nářez, pokus o barovou písničku zralé, léty zkoušené ženy, ale proboha, zase ji naprosto ničí pasáže v textu. Zcela vážně si myslím, že Lucie by měla vyměnit svou dvorní textařku Gábinu Osvaldovou za někoho, kdo má úplně odlišný přístup k věci. Nazvat písničku "Víajpí" je stejný průser, jako když čekáte na terase při honosném večírku, hraje pěkná hudba a se sklenkou dobrého francouzského vína se má objevit urostlý model, co před chvíli předváděl na mole plavky. A najednou nějakým nedopatřením zakopne o práh někdo hodně podobný Lloydovi z filmu "Blbý a ještě blbější".

Miroslav Böhm - Přesně na lžíci cílové skupině (5/10)

Tahle deska ničím nepřekvapí. Lucie Bílá geniálně zpívá, jako vždycky, Soukup píše písničky přesně jí na tělo, jako vždycky, a Osvaldová píše texty, které jedné části našeho národa mluví z duše a pro tu druhou jsou horší než vogónská poezie. Jako vždycky. Líbí se mi přesahy k šansónu, které dávají zapomenout na mnohdy bezduché melodie postrádající emotivnější doprovod. Místy ale album působí prázdným dojmem, navíc jsou písničky často stavěny na stejném základu a mnohdy jsou až do detailů podobné. Jediný odlišující prvek je pak zpěv. A je velká škoda, že tenhle potenciál není využit naplno. Lucka Bílá je pro mě jedinou (aktuálně aktivní) nástupkyní Věry Špinarové a mohla by svým vokálem kácet stromy, momentálně však jen rozplakává pravidelné divačky tuzemských soap oper. Velká škoda. I když tohle chápu, já bych na Lucčině místě dělal totéž. Ale stejně tak bych pak v kolonce hodnocení očekával maximálně pětku. Marketingově album jde přesně na lžíci své cílové skupině a o to šlo především. Ale - ať si kdo chce, co chce říká - inteligentní český pop prostě neexistuje. Angličané neumí hrát hokej a my neumíme napsat kvalitní popové album. Více těch šansónových úniků - pro příště...

Michal Koch - Nikoho nenaštvat a tvářit se dospěle (4/10)

Jak to jenom udělat, aby se všem těm lidičkám, kterým zlatá slavice rozdává z televizních obrazovčiček a titulních stráneček deníků, týdeníků a jiných níků svoji lástičku, otevřela peněženčička? Tak předně vsadíme na to, co uznává i největší ignorant, a předvedeme v plné parádě celou škálu toho požehnaného hlasu, kterému prostě v této zemi najít konkurenci není snadné. Že ten hlas hlásá ukrutnosti typu "...tolik lží neznaj' ani politický strany..." či opakuje v refrénu neustále dokola "miluji tě, miluji tě, miluji tě" kadencí Michala Tučného v legendární písni "Prodavač" ("Deset deka, dvacet deka, třicet deka...")? Ale co už. Že jej doprovází nevkusná samohrajka? No a? Že se občas prokazuje minimum zpěvaččina citu pro melodii, což nejvíc tahá při řvaní v Albinoniho "Adagiu"? Prosím vás, kdopak by si toho všiml. Hlavně nikoho nenaštvat a tvářit se dospěle, už na to máme věk, pryč je pubertální křepčení. No mě minimálně to zneuctěné "Adagio" naštvalo, poněvadž vyřvávat jak na lesy jednu z nejjímavějších melodií, jaká kdy byla napsána, je dle mého interpretační svatokrádež. A zbytek považuji za řekněme zbytečný.

Album: Lucie Bílá - Woman
Průměrné hodnocení: 6,1/10
Celkový čas: 44:57
Skladby: Stůj, Miluji tě (Woman), Osudová láska, Víájpí, Soumrak, Plynový lampy, Doufám, Kruhy v obilí, Posloucháš?, Pes bezdomovec, Živý nás nedostanou, Adagio (bonus)

Související články

Nové desky pro 13. týden (Nové desky)
Společné turné Arakain a Lucie Bílé hlásí první vyprodané koncerty (Novinky)
Lucie Bílá je exkluzivním hostem celého Arakain Best Of Tour 2012 (Tiskové zprávy)
Lucie Bílá se na jaře vrátí do Arakainu (Novinky)
Á propos, Slavíci: Bílá, Gott, Kabát. Jako vždycky (Novinky)
První desítky nej interpretů ankety Český slavík Mattoni 2011 jsou venku (Tiskové zprávy)
Nové desky pro 44. týden (Nové desky)
Už jen pár dní zbývá do začátku 19. ročníku festivalu Benátská noc (Tiskové zprávy)
Od září se v Česku rozjede farmářský trh s hudbou (Novinky)
Program Benátské noci je kompletní (Tiskové zprávy)

Názory

Trapná makrorecenze (Honza, 12.11.2007 09:37) Reagovat

Tuhle recenzi neberte vážně. Pan Michal Koch napsal opravdu hloupou recenzi. Opravdu silně pochybuju, že Lucie má minimum citu pro melodii. Ví vůbec o kom psal? Nespletl si jí s nějakou jinou zpěvačkou? Doufám ,že jo. Mám výhrady i k jiným recenzím, s některými souhlasím., ale ta poslední je fakt ubohá, a to nejsem vyloženě její fanoušek. Možná semnou budete souhlasit, možná ne. Je to můj názor.
- Re: Trapná makrorecenze (mike, 12.11.2007 10:03) Reagovat - e
  
  Vidis a mne zase jeho recenze prijde trefna.
  - Re: Trapná makrorecenze (Markét, 12.11.2007 10:12) Reagovat
    
    Já spíš už čekám, až konečně bude makrorecenze na Serje Tankiana a oni přidávají jenom český.....Asi se dočkám až příští rok
    - Re: Trapná makrorecenze (Honza Kulig, 12.11.2007 10:15) Reagovat - e
      
      Neboj makra Serje Tankiana se také v brzké době dočkáš :)
- Re: Trapná makrorecenze (mekele, 12.11.2007 10:29) Reagovat - e
  
  Prave naopak, pan Koch to jediny vyslovil a ted mi vubec nejde o nizke hodnoceni. Ona opravdu nema zadny smysl pro melodii, uz leta se snazi pracovat s dynamikou ale je to primarne o tom ze bud laskave septa, rve jak na lesy nebo se pitvori. Podle mne je to mrhani talentem.

zobrazit všechny názory (17 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »