Recenze CD

Stereo Total - Kam dál?

29.09.2007 05:00, Radek Hendrych

Nákupní košík. V něm desky francouzských šansonových a popových zpěvaček (a zpěváků) pro inspiraci, učebnice základních rockových rytmů na bicí, slovník němčiny, úvod do základů psychoanalýzy, latexový obleček s velkým výstřihem, balení Speed 8. Úděsná sbírka věcí Stereo Total. Vítejte v "Paris Berlin".

7/10

Stereo Total - Paris Berlin

Vydáno: 21.08.2007
Celkový čas: 38:33

Skladby: Miss Rebélion des Hormones, Ich bin der Stricherjunge, Plastic, Komplex mit dem Sex, Lolita Fantome, Küsse aus der Hölle der Musik, Plus Minus Null, Mehr Licht, Ta Voix au Téléphone, Patty Hearst, Baby Revolution, Relax Baby Be Cool, Chewinggum, Moderne Musik

Vydavatel: Starcastic

Německo-francouzské duo Stereo Total by mohlo s klidem odejít do hudebního důchodu a tam psát paměti, nebo spíše příručku jak dělat opravdovou postmoderní hudbu. V tomto ohledu mají můj respekt. Eklekticismus, který k postmoderně náleží, je Francoise a Brezelovi vlastní - dosvědčuje to počet odkazů slyšitelných v celé jejich tvorbě. Šanson, přecitlivělý pop, post-rock, punk, electroclash, trashsound bordel. Je toho dost.

Na první poslech

Upřímně: nejsem tak úplně rád, že recenzuji právě Stereo Total. Obavy se potvrdily i po prvním poslechu "Paris Berlin". Každá deska německo-francouzského manželského páru je totiž víceméně stejná a o rozdílech rozhodují nepříliš snadno popsatelné nuance. V tomto ohledu "Paris Berlin" nezklamalo. Proč považuji "Do The Bambi" za lepší album? Argumenty se hledají těžce. Každopádně jsem už po prvním poslechu aktuální desky věděl, že to nebude to nejlepší, co jsem od totálního sterea kdy slyšel. Tradičně silný nástup desky vede jaksi do nikam, vatózní tečkou je "Moderne Musik".

Jenže spojování není všechno: alfou i omegou pro všechny vykradače je obratnost, se kterou dokáží jednotlivé položky integrovat. Pro Stereo Total to platí ad absurdum. Od roku 1995 vaří omáčku, jejíž ingredience jsou neměnné - šanson, pop, punk/rock, elektrobordel, odpudivý zpěv. Jednotlivá alba se pak odlišují svou (ne)stmeleností, soupeří mezi sebou o to, které zanechá dojem. "Paris Berlin" nevyhrává.
Zlomovým albem u Stereo Total je pro mě "My Melody" z roku 1999. V paměti mám uloženo pod heslem "první skutečně poslouchatelná deska." Ještě mnohem lepší je však "Do The Bambi". To jako první a jediné album berlínské dvojice (vyšlo v roce 2005) dokázalo plně urvat mou pozornost. "Paris Berlin" téhle desce sahá do pasu. Přestože poslední počin Stereo Total obsahuje pouze čtrnáct skladeb, nedaří se mu celou svou délku vybízet k soustředěnějšímu poslechu. Kapela proklamovala návrat k syrovějšímu zvuku. No, podařilo se.
V tahu je plně integrovaný zvuk "Do The Bambi", kde se Stereo Total konečně odpoutali od prvoplánového zneužívání kýče a šli trochu hlouběji. Návrat ke starším časům je slyšitelný ve zjednodušení prostředků, které kapela používá. Na druhou stranu nelze říct, že by "Paris Berlin" nebylo vůbec dobré album, to ono zase docela je. Je rozháranější a spíše se snaží rychleji probudit cukání ve svalech, svádět k tanci. Základní element, tedy zábava, je exaltován: na tuhle kartu vsadili Francoise a Brezel úplně všechno. Dusavá hyperkonzumní zábava vzbudí chvilkové opojení, to ale nebude trvat dlouho. "Paris Berlin" je směsicí vykrádání vlastní starší tvorby a sázek na hodně lacinou notu (elektrohluk plus trsárna plus "svůdný" hlas Francoise), za zmínku stojí snad jen "Mehr Licht", oplývající lehce progresivním zvukem. Lapidárně řečeno, Brezel a Francoise natočili další celkem dobré album, které dost pobaví, jenže nemají kam jít dál. Jako krok vpřed (do prázdnoty?) hodnotím spíše tvorbu italského projektu s neinvenčním názvem TrashSound.
Jenže ono to se Stereo Total není tak jednoduché. Nelze je jen tak sejmout. Svoje místo v historii (post)moderní hudby mají jisté. Až jednou budu dětem pouštět hudbu svojí doby, pokusím se nevynechat "Paris Berlin". Jako ilustrace a historický doklad toho, "jak nám tady na přelomu tisíciletí hrabalo", je cenné. Poslední album Stereo Total však nemá další přidanou hodnotu, která by ho v kontextu předchozí tvorby dvojice vytáhla výše.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí