Audio/Video Jukebox

více...

Téma

To nejlepší z 2011 dle musicserveru

Rihanna - nové album a pražský koncert

Wanastowi Vjecy - nové album

Naživo

Joanna a odlesky nezachytitelného

15.09.2007 14:33, Jiří Kubalík

Letos v létě se pražská Archa stala domovem kapel, které stojí pevně rozkročeny mezi mediálním zájmem a komerčně nespoutanou tvořivostí. Po Coco Rosie a Sonic Youth prozářila její černé vnitřnosti jedna z největších hvězd současné folkové vlny - Joanna Newsom.

Pátek 14. září 2007. To datum si musím zapamatovat jako večer, kdy Praha dokázala pojmout tři skvělé koncerty najednou. V Akropoli hráli Hexstatic, v Rock Café Unsane a v Arše Joanna Newsom. Můj chvilkový povzdech nad tím, že všechny tři vystoupení najednou prostě neuvidím, okamžitě přebila vzpomínka na dokonalé kompozice a aranže na "Ys" (za ty může Van Dyk Parks) a bylo překvapivě snadno rozhodnuto. Místo krve a potu a místo projekcí a elektroniky zaujala harfa, Joanna Newsom a její Ys Street Band.

Moje počáteční obavy, že se Archu nepodaří vyprodat, byly rozprášeny ve chvíli, kdy vzduch ve foyer divadla definitivně nahradil dav lidí. Jak to bývá obvyklé, pobyt ve vakuu se protáhl alespoň o hodinu proti původně ohlášenému začátku. Když se konečně otevřely dveře, tak se všichni mohli pohodlně usadit na svá sedadla, případně na trochu studenější, ale o nějakou tu korunu levnější dřevěný schod na ochozech. Původně jsem si myslel, že koncert bude one woman a one band show, ale můj neznalý omyl napravili svým nástupem The Moore Brothers.

The Moore Brothers, Archa Praha, 14.9.2007

The Moore Brothers, které jsem nepobral. Simon a Garfunkel se špatně střiženými kalhotami, ještě křehčími skladbami, méně, přesto však dostatečně naivními texty, těžko uvěřitelní. Pouze dva chlapíci, jeden v košili, druhý ve vytahaném svetru, co by se rádi nechali pohřbít v prérii. Bohužel jsem nepodstoupil žádné cvičení na Portě, a tak byl jejich koncert pro mě opravdu těžkým bojištěm. Dezorientace v tom, kdo je Paul a kdo Art, neustálé přemítání o tom, že to nemůžou myslet vážně, až po přesvědčení, že jejich jádro je opravdu ryzí a mé srdce prohnilé a pro tento svět zplihlé.

Po odpojení akustické kytary a závěrečném poděkování pomalu nadcházel čas a přicházeli Ys Street Band. Chvilka na doladění, Joanna Newsom a první píseň. "Bridges And Balloons" (nebo se pletu?). Kratším nádechem s představením kapely projel výkřik z publika "What the fuck is your name?" Nějaký idiot, asi. "And what the fuck is yours?" zněla rychlá odpověď. Krátká epizoda, která mnou projela jako nůž okem v "Andaluském psovi" a zkazila mi celou "Emily". Ještě chvíli mi trvalo, než jsem se zbavil toho českého přízvuku v uchu, který postupně a s jistotou vytlačovala "Monkey And Bear". Pak už jsem se ztrácel. Proplouvání od "Milk Eyed Mendera", přes "Ys", až k poslednímu EP.

Křehký zvuk harfy, který většinu času proplétaly ostatní nástroje, jež jen v náznacích občas zesílily. Nejspíš proto, aby podpořily sílu komornosti a pokory. Ys Street Band zůstal v pátek bez práce pouze dvakrát. Při sólové "Sawdust And Diamonds" a při náhlém přání z publika. Nečekaná příležitost poslechnout si starou skotskou lidovku "Ca’ The Yowes To The Knowes". Obě sólové skladby patřily jednoznačně k vrcholům celého večera. Dokonale v nich vynikal cit pro nástroj i neuvěřitelný dar interpretace (možná tohle mi chybělo u The Moore Brothers). To, že v některých momentech skupinové aranže nechyběly, ale rozhodně neznamená, že by byly nadbytečné. Například "Cosmia" nebo "Book Of Right On" by bez nich byly mnohem prázdnější. Jako poslední píseň zazněla "Clam, Crab, Cockle, Cowrie", zasněný refrén se vzdálenými mužskými vokály. Pak jen obrovský potlesk, který rychle přešel z pohodlí sedadel do zcela zaslouženého potlesku ve stoje. Rozbouřený sál na chvíli ještě uklidnila přídavková "Peach, Plum, Pear" a pak už konec. Definitivní.

Opravdu zajímavý pátek čtrnáctého. Počáteční rozpaky dorazila neomalenost nějakého stínu ve tmě. Dalo mnoho práce se vzpamatovat. Naštěstí jen mně. Jí ne. Ona za to mohla. Mohla za ten nádherný večer, který by se s jarem rozpustil a rychle zmizel. Zůstane jen příjemný pocit. Nemá cenu odlévat stopy ve sněhu. Ale pokud chcete slyšet alespoň kousek toho jemného došlápnutí, zkuste poslední EP. Tam jsou slyšet náznaky. Zbytek nechte na koncert. Někdy, někam.

Rozsáhlou fotogalerii z koncertu si můžete prohlédnout ZDE.

Joanna Newsom, The Moore Brothers, Divadlo Archa, Praha, 14. 9. 2007

Sdílej:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Soundtrack k "Muppets" ozdobí Joanna Newsom, Feist nebo Mickey Rooney (Novinky)
Joanna Newsom - Have One On Me (Podpultovky)
Živě: Joanna Newsom - '81 (Jools Holland) (Video Jukebox)
Sto nejlepších desek dekády podle musicserveru (20 - 11) (Publicistika)
Novinka Joanny Newsom vyjde jako trojalbum (Novinky)
Joanna Newsom připravila na únor novou desku (Novinky)
Joanna Newsom, The Moore Brothers, Divadlo Archa, Praha, 14.9.2007 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Joanna Newsom zazáří v Praze (Tiskové zprávy)
Písničkářský talent Joanny Newsom pozná i Praha (Tiskové zprávy)

Názory

Joanna (Karel, 15.09.2007 19:39) Reagovat - e

Joanna byla neskutečná, jediné, co mi v článku chybí (snad z kolegiality?) je zmínka o bandě fotografů. Ta totiž zkazila Emily mně. Chápu, že se snaží získat co nejlepší záběr, ale snad nebylo nutné chovat se jako lítá zvěř... A o tom, že se u zrcadlovek snad proboha dá vypnout zvuk při stisknutí spouště ani nemluvě - já v první řadě neslyšel kromě jejich spouští skoro nic jiného a Joanna sama byla evidentně dost vyvedená z míry.
- Re: Joanna (kuba, 16.09.2007 21:19) Reagovat
  
  U zrcadlovek není co vypínat. Zrcadlovka není EVF ani kompakt, kde zvuk "závěrky" vydává reproduktor. Zrcadlovka má závěrku, která zvuk při otevření a zavření vydá, s tím se nedá udělat nic. To jen tak na vysvětlení :-)
  - Re: Joanna (Karel, 17.09.2007 00:34) Reagovat - e
    
    Díky, zase jsem se něco dozvěděl. :) V tom případě tam podle mě neměli co dělat vůbec, protože organizátor akce přeci nemůže připustit, aby lidi vepředu první 2 písničky neviděli, v první řadě skoro neslyšeli a nechali si šlapat po nohou. Já vážně nic nemám nic proti fotografům na festivalech, kde mají místa habakuk a zvuk je "poněkud hlasitější", ale tady to byla (pro mě) vážně katastrofa.
mate pravdu (Jirka K. - autor, 16.09.2007 11:14) Reagovat - e

Mate pravdu. Na fotografy jsem zapomnel. S kolegialitou to nema moc spolecneho. Jen jsem na koncert koukal z horniho ochozu, takze ve vyhledu mi nevadili, a cvakani bylo vzdalene.
- Re: mate pravdu (hafan, 16.09.2007 12:12) Reagovat - e
  
  Joo, ja byl v prostřední části hlavního sálu a fotografové mě taky nerušili. Koncert byl skvělej,

zobrazit všechny názory (10 celkem)

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?

Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »