Když se holky v Británii nudí

01.10.2007 05:00 - Miroslav Böhm | foto: facebook interpreta

Dvacetiletá Kate Nash se stala horkým kandidátem na hudební investici roku. Zahrála si téměř na každém letním festivalu v Británii, který byl alespoň tak důležitý, že o něm psalo NME, vydala singl, který to v britské hitparádě dotáhl na dvojku, a se zpožděním se i k nám dostává její debut "Made Of Bricks".
5/10

Kate Nash - Made Of Bricks

Skladby: Play, Foundations, Mouthwash, Dickhead, Birds, We Get On, Mariella, Shit Song, Pumpkin Soup, Skeleton Song, Nicest Song, Merry Happy
Vydáno: 01.10.2007
Celkový čas: 54:19
Vydavatel: Universal
O hudebních osudech Kate Nash se ve velkém rozepisovat nemusím, vše podstatné jsme již přiblížili v rubrice Radar. Rozhodně si však můžeme v kostce připomenout, že k nápadu skládat hudbu se dostala díky zamítnuté přihlášce na hereckou školu, zlomené noze a programu GarageBand. Tak to prostě v Británii dopadá, když se holka, která umí obstojně hrát na piáno a má Apple Macintosh, nechce doma ukousat nudou.

Svůj debut Kate pojmenovala "Made Of Bricks" a navzdory názvu jej nevystavěla z cihel, ale ze skromných popových melodií a inteligentně vrstvených aranží, které mají za úkol zakrýt jeden základní fakt. A sice to, že Kate Nash v podstatě nemá co říct. Ač hudebně se vše schová do originálních klavírních vyhrávek a muzikálových smyčců, Kate i zpívá. A zpívá texty.

"Well she was wearing a skirt / And he thought she looked nice / And yes, she didn't really care about anything else / 'cos she only wanted him to think that she looked nice / And he did."

Kate ve svýh písních zpívá buď o ničem (viz. ukázka), nebo vypráví o tom, že její rodina pije ráda čaj, vypráví o tom, že jeden dickhead je dickhead proto, že se neustále snaží přestat být dickhead. Vypráví také o tom, že ji baví hrát na klavír ve svém pokoji, že se ráda směje a že někdy dokonce i pláče. Když se odváže, pro rýmy chodí do reklamních letáků laciných obchodních domů a bulvárních plátků čtvrté cenové kategorie. Texty jakoby odposlouchala z rozvášněných rozhovorů prodavaček v krámech Vše za čtyřicet.

"Actually I think I might just have the bottle / To myself / Darling, don't give me shit / 'cos I know that you're full of it / You're full of shit / You're full of shit."

A tomu také odpovídá její pěvecký projev. Nám to tady uprostřed Evropy, okolo třeboňských rybníků, může být úplně putna, ale Angličanům žijícím alespoň padesát mil od Londýna, musí její výslovnost stavět chlupy na zádech. To její "clevah" a "nevah" začalo lézt na nervy i mně, takže v okolí Manchesteru musí na její voodoo panenky stát fronty stejně dlouhé, jako stávají na koncerty Oasis.

Kate Nash musí neustále britské novináře přesvědčovat, že není druhou Lily Allen. Mám pro ni dobrou zprávu - mě přesvědčovat nemusí. Přesvědčil mě totiž poslech jejího debutu. Jistě, na albu jsou dvě, tři písničky, které obstojí v nabídce popových rádií (např. "Foundations, "Mouthwash"), ale nevidím jediný důvod, proč by Kate Nash měla být výjimečná. Je jen další v řadě všedních písničkářek.

"Made Of Bricks" není úplně špatná deska. Jenom zní, jako by ji nahrála a nazpívala holka, která umí obstojně hrát na klavír. A jelikož se nedostala na hereckou školu a zlomila si nohu, začala psát písničky. Jen tak, aby se neukousala nudou.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY