Co poslouchá musicserver (16.)

25.08.2007 05:00 - Pavel Novák | foto: facebook interpreta

V další dávce oblíbené hudby redaktorů musicserveru nebudou chybět populární kapela osmdesátých let Talk Talk, písničkářka s Kanárských ostrovů Rosana, nejzásadnější album The Levellers, nadčasoví Midnight Oil a pohodová chill-outovka v podání exotické zpěvačky Gaelle.
Co poslouchá musicserver
© facebook interpreta
Seriál "Co poslouchá musicserver" je tu od toho, aby se s vámi naši redaktoři a fotografové podělili o dojmy z alb, která je buď v poslední době zaujala, anebo neodmyslitelně patří do jejich playlistů. Připomeneme si jak desky dávno vydané, jimž se v médiích mnoho prostoru nedostává, tak alba nová, o nichž by ale jinak na musicserveru třeba ani nepadla zmínka. Že mnohdy půjde o velmi pestrou kolekci, je nasnadě. Potvrzuje to i další díl, jehož obsahem je hvězda osmdesátých let Talk Talk, španělská písničkářka Rosana, kapely The Levellers a Midnight Oil a americká zpěvačka s haitskými předky Gaelle.

Dan Hájek: Talk Talk - The Colour Of Spring (1986)

Talk Talk - The Colour Of Spring
Tato formace okolo Marka Hollise mě snad nikdy při poslechu nezradila. Jako jedna z mála kapel osmdesátých let dokázala na každém albu přijít s něčím jiným, vývoj vycházel z novoromantické tváře na debutu "The Party's Over" (1982) a končil u dokonalé psychadelie (post-rocku) na "Laughing Stock" (1991), po kterém se rozpadli. Největší úspěch přišel s druhou deskou "It's My Life" (1984), kde naleznete i megahit "Such A Shame", titulní track později přepracovali pro svou výběrovku No Doubt. "The Colour Of Spring" je jejich nejpropracovanější popovou nahrávkou, na které bez zábran rozvíjejí vlastní instrumentační cit pro rozsáhlé kompozice, například "Time It's Time" má přes osm minut. Nejhranější rádiovou skladbou se stal singl "Life's What You Make It", po této placce se Talk Talk dostávali čím dál víc do rozporů s vydavatelem a k následné "Spirit Of Eden" už nevyšel žádný singl. K poslechu vřele doporučují i bezejmennou sólovku Marka Hollise, která vyšla v roce 1998 a k pochopení Talk Talk samotných jeden z mnoha výběrů.
Nejlepší skladby: "I Don't Believe In You", "Life's What You Make It"

Pavel Novák: Rosana - Marca Registrada (2003)

Rosana - Marca Registrada
Pokud bych měl jmenovat nějakou španělskou písničkářskou osobnost, mezi ženskými interpretkami bych jednoznačně na prvním místě uvedl Rosanu. Třiačtyřicetiletá zpěvačka z Kanárských ostrovů stihla vydat zatím čtyři řadové desky, výběr největších hitů, avšak skutečnou lahůdkou je její čtyři roky starý živák. Dva koncerty, jeden z Malagy a druhý z Madridu, jeden s plnou kapelou, druhý o poznání akustičtější. Nechybí všechny Rosaniny slavné písničky včetně nejznámější "El Talisman", která se stala největším španělským hitem roku 1996, nádherné novinkové balady "Tormenta De Arena", při níž běhá mráz po zádech, stejně jako při "Recuerdos De Un Amor", během které vynikne Rosanin nezaměnitelný hlas, jímž dokáže vyjádřit širokou škálu emocí od radosti až po smutek. Výhodu mají španělsky hovořící, kteří si tak můžou vychutnat i její jedinečné texty.
Nejlepší skladba: "Tormenta De Arena"

Honza Průša: The Levellers - Levelling The Land (1991)

The Levellers - Levelling The Land
The Levellers jsem objevil jako předskokany Neila Younga a Pearl Jam při společném turné k albu "Mirror Ball" a jejich hudba mi hned učarovala. Hospodské, Irskem provoněné (co na tom, že pochází z anglického Brightonu) popěvky s nezaměnitelnými houslemi na nás Čechy prostě platí a naopak, i kapela sama si Česko oblíbila. Tudíž zde vystupuje dost často, naposled to bylo letos na Rock For People. Jejich alba si jsou hodně podobná (s výjimkou experimentálního "Hallo Pig"). Čas od času namátkou vyberu některé z jejich bohaté diskografie a v autě nebo k práci si skoro nedokážu představit nic lepšího. "Levelling The Land" je nejzásadnějším albem kapely. Hit za hitem. V roce 1991 byla skupina na vrcholu a ani dnes si nelze jejich výborná živá vystoupení představit bez popěvků jako "One Way", "The Boatman" nebo "Far From Home".
Nejlepší skladba: "The Game"

Tomáš Tenkrát: Midnight Oil - Breathe (1996)

Midnight Oil - Breathe
Australští Midnight Oil byli v roce 2002, po odchodu zpěváka Petera Garetta, možná až příliš rychle zapomenuti, ale pro mě vždy znamenali takové o něco lepší, razantnější a otevřenější R.E.M. Jejich album "Breathe" sice je z dekády, kdy už asi nebylo všechno v kapele úplně to pravé, ale svou syrovostí se od ostatních desek liší. Nebál bych se ho označit jako nadčasové, vždyť kdyby vyšlo teď, vůbec nikdo by se nepozastavil ani nad kytarami, ani nad zvukem, ba právě naopak, možná by se svou melodickou jednoduchou podstatou měli úspěch. Pro povrchnější seznámení si však stačí pořídit "20.000 Watt R.S.L.", z ní lze nejlépe pochopit, jak byli Midnight Oil zásadní a díky čemu prodali přes čtrnáct milionů alb. Náhoda to nebyla. Austrálie na ně byla opravdu hrdá a nikoho podobného nyní nemá. Všimla si jich i britská královna, když v roce 2003 vysoce ocenila frontmana Petera Garreta za aktivní přístup k ochraně přírody.
Nejlepší skladba: "Common Ground"

David Věžník: Gaelle - Transient (2004)

Gaelle - Transient
Miluju náhody. Ty dobré náhody. Třeba když hledám autora skladby "Fade Away", kterou mám v hlavě už druhý den (a kterou je ve skutečnosti "Fade To Grey" od Visage). Při brouzdání internetovým obchodem a jeho stream-ukázkami narazím na příjemný neo-soul. Gaelle. Nic mi to neříká. Wikipedia taky významně mlčí. Web jí nefunguje (jen MySpace.com). Ideál pro zapomnění. Jenže on je debut "Transient" téhle Američanky (Atlanta, předkové na Haiti) docela fajn záležitost. Taková vzpomínka na doby, kdy jsem ulítával na downtempu. Hodně mořských vln, cvrlikání cvrčků, občas nějaký glitch, ale vždycky to má melodii, refrén a Gaelle navíc disponuje nevtíravě charismatickým vokálem. Taková pohodová chill-outovka před spaním...
Nejlepší skladba: "Fade Away"


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY