Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Rozhovory

HIM - Nová deska zní jako Black Sabbath

11.09.2007 05:00, Václav Trávníček

Finští romantici HIM řešili tohle léto dvě věci: jak konečně prorazit v Americe a jak pořádně připravit novou, snad přelomovou desku. Jaká "Venus Doom" bude, se přesvědčíme 17. září. Leccos o ní ale může prozradit následující rozhovor, udělaný v pauze mezi vystoupeními v USA.

Na pokoji číslo 523 newyorského hotelu Sheraton zařinčel telefon. Zvoní sotva pět vteřin, pak se ozve mužský hlas. "Ahoj, právě jsem se vrátil z tělocvičny. Když jsem slyšel telefon, věděl jsem, že to budeš ty," řekl do sluchátka Gas Lipstick, bubeník finských HIM . Jeho skupina, která dokončila šesté studiové album "Venus Doom", právě byla na koncertním turné po Americe. K dobytí zaoceánské země měla seveřanům pomoct společnost jiných populárních kapel: Placebo, Linkin Park a My Chemical Romance. HIM se každopádně v USA líbilo. Alespoň tedy podle Lipsticka, rázného bubeníka a fanatika do hokeje.

Jak si turné užíváte?

Nad očekávání skvěle. Je to pro nás báječná příležitost, jak si získat v USA širší obecenstvo, protože díky headlinerům chodí na naše vystoupení hodně lidí. Je jasné, že fanoušky táhnou hlavně Linkin Park a My Chemical Romance a na nás jdou jako na vesměs neznámou kapelu. Ale daří se nám, je zábavné sledovat, jak jsou na začátku našeho koncertu lidé ztuhlí, nedůvěřivě se na nás dívají a na konci se baví. Je to pro nás hodně povzbuzující.

Dohromady jste docela podařená směska muzikantů...

To jo, hudebně jsme všichni někde jinde. Ale já vidím v té pestrosti plus, navíc spolu v backstage vycházíme všichni skvěle. Že bychom se třeba hádali s emákama nebo tak, to vůbec. Panuje u nás velice uvolněná atmosféra, nikdo si na nic nehraje. Věřím, že na pódiu dáváme dohromady pěkný balíček hudebního zážitku.

A co Amerika obecně?

Jsem velký hokejový fanda, takže mě dostává hlavně místní hokej. Myslím, že i hodně lidí z Česka to tu sleduje. Mimochodem, už jsme spolu dlouho nehráli finále, co? (smích) Ale Amerika je krásná země. Dokážu si představit, že tady jednou budu žít. Všude je to sice jiné, protože jsou USA rozlohou veliké, takže je rozdíl, jestli jsi v New Yorku nebo někde jinde. Ale ve výsledku mám jednoznačně pozitivní dojem.

V září se vracíte domů, čeká vás křest nové desky "Venus Doom". Nač se mají lidé těšit?

Je to nejtvrdší a nejvíce metalová deska naší diskografie. Vždycky jsme se orientovali na kytary a klávesy, ale novému albu dominují ty kytary jako ještě nikdy. Na "Venus Doom" je fakt hodně riffů, já si dokonce myslím, že to zní jako Black Sabbath.

Až tak?

Jo. Kdybych to měl k něčí tvorbě přirovnat, byli by to jednoznačně oni. Bez přehánění je naše nová deska tvrdá, těžká a temná. Je to tak trochu risk, když s ní jdeme před naše posluchače. Myslím, že budou překvapení.

Podle zpěváka Ville Vala by "Venus Doom" měla být specifická hodně osobními texty...

Ville má za sebou těžké období. Rozešel se s přítelkyní a jeho kamarád spáchal sebevraždu. Je to hodně citlivá záležitost. První singl z desky se jmenuje "Kiss Of Dawn"a je věnován právě jeho příteli. Chci tím říct, že všechen ten smutek, splín a deprese se v textech projevily. Proto jsou takové, jaké jsou.

Čím to je, že umělci tvoří svá nejlepší díla nezřídka v depresích?

Já myslím, že člověk v takových chvílích musí něco dělat, aby se nezbláznil. Záleží na profesi. A když je člověk muzikant, dělá jednoduše to, co umí - hudbu. A otisk z takové životní situace může být velmi silný.

Má na vaši tvorbu vliv fakt, že pocházíte z chladné Skandinávie?

Asi ano, nějak to máme biologicky vloženo, i když nejsme nějak výrazně smutní lidé. Ale pravdou je, že čím víc sluníčka, tím jsou lidé od přírody jakoby víc v pohodě. A platí to i obráceně.

Kdy se vám lépe tvoří? Během polárního dne, nebo naopak v noci?

Bude to padesát na padesát. Lidé ve Skandinávii jsou na tohle zvyklí.

Co vy a finská kultura? Schválně, kdo je vám bližší: Mika Waltari, nebo Kari Hoktakainen?

Waltari. Měli jsme ho už ve škole jako povinnou četbu. Jo, Waltari je dobrej.

IFK Helsinky, nebo Jokerit?

Fandím oběma mužstvům. Kromě naší ligy sleduji taky NHL a jsem velký fanda národního mančaftu. Měli bychom už konečně vyhrát mistrovství světa. Naposledy se nám to podařilo v roce 1995, to jsme tehdy porazili výjimečně i vás. (smích)

A do třetice: Rasmus, nebo Nightwish?

Mám všechny ty chlapce moc rád, jsou to skvělí lidé. Ale abych ti odpověděl na otázku, šálek mého čaje není ani jedna z těch kapel. Finskou hudbu moc neposlouchám, mám raději jinačí kapely. Teď jsem třeba narazil na báječnou americkou skupinu Camelot, ta mě dostala. Hrají takový symphony-metal, mají hodně klasických nástrojů, sborů a tak. Po jejich koncertě na Floridě jsem se seznámil s jejich bubeníkem a od té doby jsem jejich fanda. No a moje stálice v oblíbencích jsou už dlouhá léta Slayer.

Čeho byste chtěli v hudbě ještě dosáhnout?

Sny a cíle se často posunují. Třeba v patnácti jsem toužil po tom, že si jedenkrát na jednom pódiu zahraju s Metallikou. Tehdy mi to připadalo úplně mimo realitu a vidíš, podařilo se nám to v Londýně. Takže tenhle jsem si splnil. Teď toužím po tom, že bych si zabubnoval v Madison Square Garden, domácí aréně New York Rangers. A výhledově? Přál bych si, abychom s HIM vydrželi na hudební scéně tak dlouho, jako třeba AC/DC nebo Aerosmith. Není totiž umění prodat třicet milionů kusů prvního cédéčka a pak upadnout v zapomnění. Umění je vydržet.

Kdy vás uvidíme zase v České republice?

Na jaro příštího roku plánujeme turné po Evropě na podporu "Venus Doom", takže to v úvahu připadá někdy ke konci května.

His Infernal Majesty

Finská pop(love)-metalová skupina, založená v polovině 90. let, se proslavila hitem "Join Me" z alba "Razorblade Romance". Její diskografie čítá desky: "Greatest Lovesongs Vol. 666" (1997), "Razorblade Romance" (2000), "Deep Shadows And Brilliant Highlights" (2001), "Love Metal" (2003), "And Love Said No - The Greatest Hits 1997-2004" (2004), "Dark Light" (2005), "Uneasy Listening Vol. 1" (2006), "Uneasy Listening Vol. 2" (2007). V září 2007 vychází nová deska "Venus Doom", jejíž obal nakreslil výtvarník David Harouni. Má jít o nejtvrdší a nejtemnější desku kapely.

Související články

Podívejte se na "Burn It Down" Linkin Park (Video)
"Budeme nahrávat. Konečně bez toho zlodějskýho smetí," říkají My Chemical Romance (Novinky)
Detaily k desce Linkin Park jsou venku, zahrál si i Pallett (Novinky)
Poslechněte si "Burn It Down" Linkin Park (Audio)
Linkin Park se na novince vrátí k tvrdým kytarám (Novinky)
Novarock přidává Linkin Park, The Offspring, Evanescence a Cypress Hill (Novinky)
My Chemical Romance slibují další koncepční album (Novinky)
My Chemical Romance - The Kids From Yesterday (Video Jukebox)
My Chemical Romance spekulují: "Novinka by mohla vyjít příští rok!" (Novinky)
Evropské ceny MTV znají své nominované (Novinky)

Názory

HIM (mirek.vrany@mybox.cz, 14.09.2007 13:41) Reagovat - e

Ha,ha!
hm (francesco, 16.09.2007 19:59) Reagovat - e

hm,him nic moc.
RE: (Crusheer, 19.09.2007 15:44) Reagovat - e

HIM a metal? Mno to se mi moc nezdá. Spíš takovej pohodovej gothic rock :-)
... (Petulka, 21.09.2007 10:44) Reagovat

Him sou ti nejlepsi!!!!!!!!!!!!!!!!!!Miluji je a hlavne Villeho*15* (Minä rakastaan Sinua Ville)
Him (Herry, 22.09.2007 15:15) Reagovat - e

Super deska,neni tak komerční jak předešlá ale jinak super riffy....paráda

zobrazit všechny názory (7 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »