|
|
|
14.07.2007 05:00, Pavel Novák
V dalším díle zabrousíme do poloviny osmdesátých let za projektem Propaganda. Zbytek strávíme v letech devadesátých s belgickými Front 242, slovenskou slavicí Barbarou Haščákovou, rockery Bauhaus a dvojicí Marek Brezovský a Oskar Rósza.
Seriál "Co poslouchá musicserver" je tu od toho, aby se s vámi naši redaktoři a fotografové podělili o dojmy z alb, která je buď v poslední době zaujala, anebo neodmyslitelně patří do jejich playlistů. Připomeneme si jak desky dávno vydané, jimž se v médiích mnoho prostoru nedostává, tak alba nová, o nichž by ale jinak na musicserveru třeba ani nepadla zmínka. Že mnohdy půjde o velmi pestrou kolekci, je nasnadě. V tomto díle se vrátíme o celých dvaadvacet let zpátky za projektem Propaganda, připomeneme si živák z osmadevadesátého roku belgických Front 242, debutovou desku slovenské slavice Barbary Haščákové, potkáme se s gothic rockovými Bauhaus a slovenskou dvojicí Marek Brezovský a Oskar Rósza.
Label Trevora Horna ZTT se může pyšnit dvěmi geniálními záseky do hudební historie. Frankie Goes To Hollywood (hlavně díky desce "Welcome To The Pleasuredome") společně s Propagandou (a jejich debutem "A Secret Wish") zažili velký rozruch a záhy se tato zmíněná alba stala kultovními; obě vyšly i v různých verzích. Jádrem druhé jmenované skupiny byla čtveřice (v dobách největších úspěchů) ve složení Michael Mertens, Suzanne Freytag, Ralf Dörper (zároveň i spoluzakladatel německé legendy Die Krupps) a Claudia Brücken, která se podepsala pod mnoha dalšími projekty, ten nejnovější, Onetwo, má venku vydařenou placku "Instead". Na "A Secret Wish" dostal synthi pop industriálnější podobu a nemalou rozpoznávací fazónu dodal i chladnější vokál Claudie. Je to hodně silný počin, který i po letech banízí mnoho nadčasového potenciálu.
Příznivcům tvrdé elektronické hudby belgické Front 242, myslím, není třeba představovat. Na samém počátku osmdesátých let stáli u zrodu toho, co se dnes pyšní názvem electronic body music. Přestože se jedná již o částečně zapomenutý styl, význam kapely v hudebních dějinách to nikterak nesnižuje. "Re:Boot" je v podstatě výběrovka toho nejzásadnějšího, co se do té doby objevilo v tracklistech jejich alb. V porovnání se studiovými nahrávkami tu ovšem kapela dala značný důraz na tanečnost. Svůj typický temný zvuk mistrně zkombinovala s hybným kopákem, hajtkou a texty ořezala na pouhá hesla. Deska nepostrádá patřičnou koncertní atmosféru, kterou ostatně mělo možnost před lety posoudit také české publikum v sále pražské Lucerny. "Headhunter", "No Shuffle" nebo "Welcome To Paradise" jsou pecky, které na takovém výběru samozřejmě nesmí chybět.
Před týdnem jsem narazil na nedávné vystoupení MC Erika & Barbary a snad z nostalgie si pustil jejich desky (ruku na srdce, kdo je v polovině devadesátých let neposlouchal). Vzápětí v mém přehrávači uvízla debutová deska Barbary Haščákové. Její sólová kariéra už byla o něčem trochu jiném. Dalo by se říct, že svým debutem skoro až předběhla čas, protože na tehdejší dobu natočila hodně různorodé album, což je móda, která začala u zpěvaček frčet hlavně v posledních letech. Jako skladatelku jsme ji znali už z dob Maduaru, a tak nikoho nepřekvapí, že si skoro celou desku složila sama, dvakrát svou pomocnou rukou přispěl Peter Nagy (hlavně výtečná "Srdce, kotva, kríž"). Barbara se pohybuje mezi dojemnými baladami ("To čo je vzácne", "Si jediný"), přes tanečnější songy ("High And High") až po pěkně rockovou "Startling Numero", která je sice z celé desky nejvíc mimo, ale i tak ji mám nejradši.
Není to tak dávno, co jsme spolu probírali téma hudebníci ve filmech. Samozřejmě jsme nemohli opomenout ani "Hlad" režiséra Tonyho Scotta s Davidem Bowiem a Catherine Deneuve představujícími duo novodobých upírů. Jednou z působivých scén filmu je 'lov nových obětí' v klubu, kde hrají Bauhaus svůj opus "Bela Lugosi's Dead". No a to už byl jen krůček k tomu, aby se nám kompilace remasterovaných skladeb Bauhaus dostala zpět do přehrávačů. Dá se říci, že "Crackle" je vcelku reprezentativní výběr z jejich tvorby. Playlist sestavený z jejich specificky potemnělých skladeb s nervní kytarou a charismatickým vokálem Petera Murphyho představuje nesmírně příjemnou vzpomínku na soubor, jenž bývá občas označován za praotce gotiky. Kdo se chce vypravit proti proudu času a hledat inspirační zdroje gothic rocku, má šanci třeba právě tady.
Když v roce 1994 zemřel jeden z nejtalentovanějších slovenských skladatelů Marek Brezovský, bylo mi sedm. Jeho tvorbu jsem objevil až poté, co ji Brezovského dlouholetý kamarád a spoluhráč Oskar Rósza (mimochodem velice uznávaný hráč a producent) nahrál na album "Hrana". Deska, na které hostují bubeník Marcel Buntaj nebo kytarista Andrej Šeban a která vyšla v nákladu tisíce kusů, se ke mně dostala někdy v patnácti a od té doby se k ní s menšími nebo většími pauzami vracím. Proč? Protože pro mě znamená geniální (za tím slovem si stojím) propojení art rocku s vážnou hudbou a minimalistickými texty. "Hranu" prostě považuji za skvost, který by měly poslouchat povinně děti ve školách. Je obrovská škoda, že Brezovský zemřel v tak mladém věku. Kdo ví, čeho bychom se od něj ještě dočkali, kdyby nenarazil na heroin.
P. Novak sa uplne zblaznil (eurovisionfan, 18.07.2007 23:08) Reagovat
P. Novak,
to ze Vas hudobny vkus je chaby, vieme vsetci. Ale co si v tejto casti dovoli zaradit hudobny kritik, to je nehorazne a absolutne to dehonestuje postavenie a statut hudobnych novinarov vseobecne. Absolutna neznalost a chaby styl - amaterizmus.
Osobne myslim, ze pokial nas chcete zasobovat takymito "skvostami" nemali by ste sa hudobnej kritike venovat. Je to nielen ukazka neodbornosti ale urazka celeho jedneho povolania. Je mi smutno, ze takyto ludia pisu do hudobnych periodik. Dakujeme - odejdete.
eurovisionfan (Pavel Novák , 18.07.2007 23:18) Reagovat
Milý ..... (ono to asi chce odvahu podepsat se vlastním jménem, že?),
než příště začnete zase chrlit ty svoje rozumy, tak si přečtěte úvodní odstavec tohoto článku a možná pochopíte, proč tenhle projekt funguje.
to P. Novak (eurovisionfan, 19.07.2007 08:42) Reagovat - e
Tak som si precital prvy odstavec a stale som nepochopil, co tu vlastne robi album B. Hascakovej. Ze sa jedna o absolutnu stoku, so strasnymi (az tragickych rozmerov) textami, mizernou hudbou, neskutocnou davkou patosu a klise, vie u nas kazdy.
Nechapem, preco pripominat album, na ktory by sme vsetci najradsej zabudli a dodnes sa hanbime za to, ze vobec nieco take bolo zaznamenane na kompaktny disk.
Pan Novak, uprimne, uz vtedy to bola tragedia a cas ukazal, ze sa nanho zabudlo pravom.
A preto moja otazka: "Preco si tento album pripominat a nenechat ho zavrety v pivnici hudobnych odpadov, kam patri? Nemohlo by sa miesto tak lukrativne ako je toto, pouzit na prezentaciu niecoho zmysluplnejsieho?"
Na dane otazky si prosim odpovedzte sam a pri dalsich dieloch by som ja osobne uvital interpretov, aj menej znamych, ale ktori naozaj stoja za povsimnutie.
S pozdravom
Eurovisionfan
absencia vkusu (Fulci, 20.07.2007 13:32) Reagovat - e
Ja som nahodou velmi rad, ze vdaka tejto rubrike viem, ze recenziam P.Novaka sa mozem vyhnut sirokym oblukom.
Absencia vkusu (Fulci, 20.07.2007 13:47) Reagovat - e
Vsimol som si uz predtym, ze P.Novak ma trochu divne chute, ale Brabara Hascakova, to je fakt silne kafe. A co nas caka nabuduce? Kroky Frantiska Janecka, nieco od Davida Hasselhoffa alebo zatlacime slzu za kultovymi albumami Dady Patrasovej? Osobne by som sa prihovoril za pripomenutie si niektorych nadcasovych umelcov z programu Ein Kessel Buntes. Musicserver sa uz neda brat vazne.
Bene, řekni prdel, máš na to?
Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.
Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)
Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
© 2000-2012, IMEG s.r.o. Hudba od začátku do konce.
Kvalitní levný hosting ProLidi.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
