Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Kateřina Winterová - Ten rozjuchaný ďáblík je pryč

Kateřina Winterová - Ten rozjuchaný ďáblík je pryč

Vydáno: 20.07.2007 05:00 v sekci Rozhovory - Dan Hájek

Je drobná, chtělo by se říct nenápadná, přesto ji nepřehlédnete. Znáte ji - Kateřina Winterová, vedle Muchowa druhá část Ecstasy Of St. Theresa. Jen co se uklidnila bouře kolem novinky "Watching Black", domluvili jsme se na rozhovoru a bavili se o hudbě, divadle i filmu.

SDÍLET:    
Kateřina Winterová
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Kateřina Winterová je žena několika tváří - matka, výborná divadelní herečka a jeden ze dvou pilířů projektu Ecstasy Of St. Theresa. Už se srovnaly rozbouřené vody kolem jejich zatím poslední desky "Watching Black" (makrorecenzi naleznete zde), mají po křtu v pražské Akropoli a obklopuje je spíše klid. Přesto bylo drobet složitější doladit termín povídání. Ale podařilo se a nyní máte možnost nakouknout do světa Extáze i z jiného pohledu, než jste většinou navyknutí - obvykle totiž za EOST hovoří Honza Muchow. S ním si rozhovor přečtete zanedlouho.

Pro začátek našeho povídání bych se vrátil na úplný začátek. Pro vaši kariéru byli nejvíc důležití dva muži: režisér Vladimír Morávek a hudebník Honza Muchow. Jak došlo k vašemu setkání s Vladimírem?

To asi máte pravdu. S panem Morávkem to všechno proběhlo zcela náhodně. Já jsem dělala šest let konzervatoř a poslední dva roky jsem tam i hrála v divadle Dik. Mezitím jsem začala pracovat. On za mnou přijel, že mě viděl v jednom představení a společně s dramaturgyní hradeckého divadla mě přemlouvali, abych hrála v jeho inscenaci "Sněhová královna". Že si vybral přímo mě. Dnes jsem mu za to strašně moc vděčná, že mi takhle pomohl se vrátit, protože kdybych se o to pokoušela sama, asi by to nebylo tak snadné. Tu nabídku jsem přijala.

A poslední věc, která byla vaší spoluprací, je "Romeo a Julie" v Národním divadle?

Přesně tak, my jsme spolu vlastně tolik nespolupracovali, kromě již zmíněných to ještě byla "Lucerna" taky v Národním. Mně se jeho představení vždy hodně líbila a on sám je velmi zajímavý člověk.

Kateřina Winterová (2)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
V jednom ze starších rozhovorů jste se o něm zmínila, že i když měl někoho rád, tak jej dokázal pořádně pokárat, seřvat, ale vás ne...

To je pravda. On byl na mě vždycky milý a hodný, jako by chápal moji práci, podporoval mě a svým způsobem jsme si strašně moc sedli. Třeba v Národním si to moc nedovolil, ale když byl mezi svými, tak se dokázal pěkně rozjet, přestože to byli jeho miláčkové, kteří mu splnili vše, co si umanul. Možná díky tomu je i v Hradci tak dobrý herecký soubor.

Nemáte ale jen zkušenosti s divadlem - zahrála jste si ve filmu "Šeptej". To byla ale jediná vaše zásadnější role, proč?

Abych se přiznala, pro mě to moc příjemné nebylo. Já nejsem typ člověka, který se hned se všemi kamarádí. Filmařská obec, branže, mi moc nesedí, i když jsem občas do ní mohla nahlédnout. Možná je to i tím, že více netočím. V té době vlastně šlo o mou první filmovou věc, nebyla jsem zvyklá na ten režim a nechápala jsem, že jsem v partě kluků, v které jsem se cítila úplně out. Mám z toho takový divný pocit a ani si nemyslím, že to bylo to první a nejzásadnější, co bych chtěla.

V "Šeptej" s vámi hrál i Honza Muchow. Jak vzpomínáte na vaše první setkání s ním?

My jsme se právě poprvé setkali během natáčení "Šeptej", kam mi přinesl i své nahrávky. On mě také viděl ve školním představení. Byla to hudební inscenace, hrála jsem zpěvačku a zpívala tam. On za mnou přišel, jestli bych nechtěla zkusit něco nazpívat a já mu řekla, že mě moc nebaví věci, co dělá. Jenže po půl roce mi přišlo líto, že jsem to ani nezkusila. Začala jsem i více chápat jeho tvorbu, a když jsem ho jednou potkala v Radosti na baru, odvážila jsem se připomenout. Zeptala jsem se ho, jestli stále hledá zpěvačku a on že jo, ať přijdu na zkoušku. Tak jsem vyrazila za ním do zkušebny a už to spolu táhneme nějaký ten pátek. (smích)

Musel vás pak ještě přemlouvat?

To vůbec, Honza nikoho moc nepřemlouvá. Při našem druhém setkání mi pak donesl další cédéčka s PJ Harvey, Lamb, Björk a Stinou Nordenstam. Začalo se mi líbit, jak experimentuje a jaké má představy, jak by to všechno mohlo znít. I když já sama jsem si nikdy nedokázala představit, že bych něco takového mohla zvládnout.

Potom už přišlo "In Dust 3" a velký zlom...

Pro mě to bylo, jako když vás někdo hodí do vody a vy to musíte rozdýchat, rozplavat. A vůbec nevíte, co je studio, jak probíhá nahrávání. Pak máte napsat texty a přemýšlíte, jak to zazpívat. Všechno bylo úplně poprvé, vy to prožijete, ale ten zážitek je neuchopitelný, prostě takový razantní šok. Bylo to strhující a mám na to vzpomínku jako na celá devadesátá léta. To vše se tam promítlo, všechny ty mejdany a jak jsem chodila tancovat. Něco jsem vymyslela a některé věci už měl nachystané Honza, byla to taková skvělá zájmová činnost, kroužek. Ohromně to povzbuzovalo, vzrušovalo, i když jsem tehdy nevěděla, jestli je to dobře, nebo špatně.

Kateřina Winterová (1)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
První koncerty?

Ono toho bylo mnohem více, nejenom ta vystoupení, ale i promo aktivity a celkem hodně ježdění. Já na prvních koncertech stála zády k lidem a v duchu jsem si říkala: "Jděte domů, já tu vůbec nechci být!" Teď to zní hrozně. Byl to z mé strany takový negativistický přístup a patřilo to k tomu období, kdy člověk nevěděl, jak se k tomu má postavit a co vlastně chce.

Předpokládám, že se "Slowthinking" se to vše změnilo.

To rozhodně! Nahrávání jsem si dokonale prožila, detailně jsem studovala to naše dílo a byla to hodně soustředěná práce. Bylo to naše hýčkané dítě, srdeční záležitost, do které vkládáte všechny své emoce, sílu a plně se odevzdáte. Tak, jak je deska červená, až žhavá, tak přesně tomu odpovídaly naše pocity z ní.

A co poslední "Watching Black"?

Okolo této desky to bylo opět zcela jinak. Já jsem to tak trochu více nechala na Honzovi, protože mně do natáčení vstoupilo mateřství. Takže jsem spíše čekala, s čím přijde. "Slowthinking" bylo více extatické, kdy jsem v každé písničce měla jinou roli, dost jsem se proměňovala. Kdežto "Watching Black" je více s tím rozumem a o niternějších pocitech, kdy už nemusíte tolik gestikulovat rukama, aby to lidé pochopili. Stačí to jen odzpívat a ani hlas nemusí být tolik pokřivený. Možná to na někoho může působit chladně nebo vypočítavě, že jsme to chtěli udělat takhle, ale jen kvůli tomu, aby to za každou cenu znělo jinak než minule, to rozhodně nebylo.

Četl jsem, že vám z nahrávání zůstalo dost odpadu. Kdo z vás dvou je kat, který rozhoduje, co se použije a co zůstane v propadlišti dějin?

Abych se přiznala, tak jsem to já. (smích) Honza mi totiž pouští úplně všechno a má v tom takový precizní systém, v kterém má vše barevně oddělené - nejlepší verze má zelenou, červená znamená dobrá, modrá je skoro v koši a hnědá je už dávno koši. Občas se stává, že mě zaujme i něco, co už je v tom odpadu, a řeknu mu, že to zní zajímavě a mohli bychom na tom zkusit zapracovat. Ale když má Honza něco hodně dobrého, oblíbeného a mně se to stále nelíbí, tak mě umí nenásilnou cestou navést k tomu, abychom to udělali podle něj. Já jsem hrozný kritik a říkám na rovinu, co se mi nelíbí, nebo naopak. Vždy je to o nějakém kompromisu mezi námi.

Když to shrnu, přijde mi, že máte s Honzou velmi pevný vztah, který by on sám možná nazval jako hudební manželství. Jak to pociťujete vy?

Tak ono hlavně z kraje to bylo dost intenzivní, protože jsem neměla kde bydlet a Honza mi nabídl, že můžu být nějakou dobu u nich doma. Tehdy jsme vlastně trávili společně dvacet čtyři hodin v kuse, ale nechodili jsme spolu. My jsme naladěni na podobnou vlnu, rozumíme si a máme rádi stejný druh humoru. My se teď mimo skupinu moc nescházíme, každý máme svou rodinu, ale myslím, že kdyby bylo potřeba, určitě bychom si vypomohli. Ale když pracujeme ve studiu, funguje to jako za starých časů a v určitém smyslu by se to dalo takto nazvat jako hudební mateřství.

Kateřina Winterová (4)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Každé vaše album mělo lidově řečeno svůj ksicht, "Watching Black" z nich vychází jako nejtemnější. Překvapily vás rozporuplné reakce při jeho přijetí?

Snažím se pochopit, proč ho lidé vnímají jako temnou desku, ale my to tak vůbec nepociťujeme a určitě to nebylo nijak cílené. Možná je to taky tím, že už to není žádný rozjuchaný ďáblík. Melodie jsou komplikovanější, jsou tam živé nástroje a skladby jsou delší, než tomu bylo dříve. Ale když jsem desku pouštěla svému děcku, vzalo to bez problémů, i když je fakt, že má nejraději techno. (smích)

Na "Watching Black" máte duet "Wrong Time Wrong Place" s Vaškem Havelkou ze Selfbrush. Jak se vám s ním spolupracovalo?

Byl to Honzův nápad, že by to mohl být dobrý duet. Měli jsme ale problém najít vhodného zpěváka, já snad neznám žádného, který by se nám hodil a nebylo to nějak mimo. A Václav je takový zahloubaný a má pro nás zajímavý potenciál. Rozhodli jsme se to s ním zkusit, i když je to dost kontrastní. Ve studiu jsme se nepotkali a natáčeli jsme každý zvlášť, protože se nám to nepodařilo časově sladit. Takže poprvé jsme společně zazpívali až na pražském křtu, kde to byl přídavek, kterého se publikum dožadovalo.

Působíte rozdvojeným dojmem: uvnitř kapely jste téměř rozverná, ale navenek, tedy při koncertech, jako by vás pohlcovala ona tréma a nervozita z počátků vaší kariéry. Není to třeba nějaký vnitřní blok?

To ne. (smích) Já nejsem žádný speaker a ani nevím, co bych těm lidem měla říkat. Ono je fajn, když někdo umí být zábavný, ale mně přijde, že se to k naší hudbě ani moc nehodí. Záleží také na náladě. Mně by nejvíce vyhovovalo, kdyby se jelo úplně bez přestávek. Jak jsem postižená herectvím, tak naše koncerty beru jako jeden celistvý tvar. (smích)

Kateřina Winterová (5)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Váš tatínek si vás dříve představoval jako folkařku. Co mu udělat radost třeba sólovým albem v podobném duchu?

Můj tatínek nebyl v tomto zas tak urputný a ani nemám žádné nutkání něco sama udělat. (smích) Jelikož nejsem hudebník, tak bych stejně někoho potřebovala, kdo by mi s tím pomohl a já bych si zřejmě opět vybrala Honzina. Takže by to ve finále nemělo moc smysl, ale časem by se mohl sestavit výběr z toho, co jsem třeba dělala v divadle nebo tak.

Ještě bych se v závěru vrátil k hraní. Jednu dobu jste pracovala v továrně, takže by bylo symbolické, kdyby vám dnes nabídli roli v nějakém seriálu, které dnes vznikají v televizích, fabrikách na zábavu. Obrátil se na vás někdo?

Oni mi samozřejmě volali, protože jim docházejí herci. Seriálů jsou miliony a hlavně důchodci už z nich musejí být dokonale zmatení. Neodsuzuji to, je to druh herecké práce a možná kdyby přišla nějaká zajímavá nabídka, asi bych dokázala na ni kývnout. Jedna taková už byla, ale měla jsem malé miminko a nebyla vhodná doba.

Dalším hitem jsou muzikály...

Já jsem málem hrála v jednom muzikálu, měla jsem roli v "Excalibru", ale nakonec jsem vycouvala, i když oni se mnou již počítali. Tehdy jsem byla nalomená, protože tam měli být lidé, které mám ráda, nejenom Vladimír Morávek. Ale vnitřně jsem to dost řešila, což bylo znamení, že do toho nemám jít.

Díky za váš čas a rozhovor.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Colours Of Ostrava, 1. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 18.7.2018
Naživo: Pharrell s N.E.R.D. Ostravu "Happy" neudělal, Beth Ditto však ano V den, kdy uběhlo deset let od premiéry "Temného rytíře" v kinech, se Heath Ledger nejspíše probudil z mrtvých a coby Joker s nadsázkou řečeno připravil ostravský festival o první oběť. Mimo to ale vystoupili i Future Islands, George... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2018 14:29 v sekci Naživo
1
Nové desky 27-28/2018 - od Florence And The Machine přes The Vamps po druhý díl "Mamma Mia!"
Nové desky 27-28/2018 - od Florence And The Machine přes The Vamps po druhý díl "Mamma Mia!" V Nových deskách tentokrát shrneme novinky posledních dvou týdnů, a tak se konečně dočkáte čtvrté desky Florence And The Machine, debutu Tom Grennan, soundtracku k druhému dílu "Mamma Mia!" či denní části posledního alba The Vamps.... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2018 06:57 v sekci Novinky | Nové desky
1
Pohled do českých hitparád - 28. týden 2018
Kodaline i Drake uhájili vedení, žebříčky se ponořily do prázdninové nudy Jedno z nejméně záživných kol v celém tomto roce mají za sebou české hitparády IFPI. Vítězové minulého kola nenašli přemožitele ani tentokrát, a navíc se toho mnoho významného nestalo ani na dalších příčkách. Okurková... čtěte zde
Vydáno: 18.07.2018 16:07 v sekci Novinky | České hitparády
0
Jon Hopkins - Singularity 8/10
Recenze: "Singularity" je 50 odstínů tvorby Jona Hopkinse Své páté album "Singularity" vydal po pěti letech od velmi zdařilé "Immunity". Jon Hopkins zde ještě více nechává rozeznít kontrasty své tvorby umístěné kamsi mezi acid house a sonický ambient. A svůj převážně hybný hudební... čtěte zde
Vydáno: 18.07.2018 10:21 v sekci Recenze
3
Zvíře jménem Podzim - Satelity
Video: Zvíře jménem Podzim má své animované "Satelity" ve 360° Na podzim 2017 vydal kolektiv hudebníků pod jménem Zvíře jménem Podzim eponymní album i knihu. O loňských koncertech se začalo mluvit jako o nevšední události, po třech vystoupeních prezentovaných společně s vydáním alba se však... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2018 10:07 v sekci Audio / Video | Video
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Jan P. Muchow & The Antagonists = minimalistické pohlazení pro uši i oči (21.05.2018 10:49)
- Jan P. Muchow představí Praze svůj ojedinělý projekt The Antagonists už za pár dní (11.05.2018 16:21)
- Rozhovory: Barbora Poláková - Herectví, nebo zpívání? To je jako volba mezi mámou a tátou (07.05.2018 09:40)
- Recenze: Znovu a lépe. Barbora Poláková na albové dvojce "ZE.MĚ" utužila svůj rukopis (27.03.2018 10:00)
- Video: Barbora Poláková jakoby experimentuje. S "Vono" vlastně roztančila pražské metro (18.03.2018 14:52)
- Jan P. Muchow s The Antagonists zahraje v Divadle Archa (08.03.2018 08:07)
- Video: Barbora Poláková se v klipu "Po válce" ostříhá. Pozpátku! (09.11.2017 09:21)
- Nové desky 32/2017 (16.08.2017 08:30)
- Indie rockeři British Sea Power se po čtyřech letech vrátí do Prahy a představí novou desku (21.04.2017 14:52)
- Naživo: Radio 1 oslavilo pětadvacáté narozeniny po česku (09.02.2016 12:03)

ALBUM TÝDNE 29/2018

Buddy Guy
The Blues Is Alive And Well

Ze žijících bluesmanů je Buddy Guy asi tím nejhvězdnějším, lze-li to v rámci tohoto starého žánru vůbec takto nazvat. Ani ve svých jednaosmdesáti letech ale nelení a neužívá si muzikantského důchodu, naopak dál tvoří i koncertuje. S nikdy nemizejícím úsměvem na tváři letos vydal album "The Blues Is Alive And Well".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 22.07.
The Dead Daisies (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 28.07.
AIR Festival (Festivalpark, Hradec Králové)
Út 31.07.
Robert Plant & The Sensational Space Shifters (UK) (Tipsport Aréna, Pardubice)
St 08.08.
Sziget (Budapešť, Budapešť)
Pá 10.08.
Dance Divas (Výstaviště Holešovice, Praha)
Ne 12.08.
Goo Goo Dolls (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 12.08.
alt-J (UK) (Sono Centrum, Brno)
Po 13.08.
Grizzly Bear (USA) (Roxy, Praha)
Čt 23.08.
Hop Hop Kemp (Festivalpark, Hradec Králové)
Čt 23.08.
Hip Hop Kemp (Festivalpark, Hradec Králové)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Puding pani Elvisovej The Cure Beyoncé Linkin Park Ewa Farna Adele Lady Gaga Kryštof Coldplay Rihanna Madonna Sia AC/DC Metallica Avicii Richard Krajčo Pavel Callta Ronnie Wood Ed Sheeran Traktor
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver