shop.musicserver.cz
James Harries - Jsem tu spokojený

James Harries - Jsem tu spokojený

Vydáno: 09.07.2007 05:00 v sekci Rozhovory - Dan Hájek | foto: facebook interpreta

James Harries je dítě štěstěny, jehož život je plný náhod. Aktuální album "Days Like These" sbírá samé pochvalné recenze a počátkem července snad konečně vyjde i v Česku. Ideální impuls k tomu dokončit rozdělaný rozhovor. Z toho vyšla najevo mimo jiné pravda o jeho putování do Čech a jeho zakotvení tu.

James Harries (1)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Třetí album Jamese Harriese "Days Like These" postupně sbírá vavříny pochvalných recenzí a zkraje července by se konečně mělo objevit i v katalogu Indies Records, a dorazit tak do českých obchodů s muzikou. Takže dobrý čas na interview. Tento rozhovor vznikal na dvě etapy: první a rozsáhlejší část se udála během cest s Jamesem po Moravě. Zbytek se uskutečnil v Praze, kde se nyní cítí nejvíce jako doma. I když nás tehdy ve Valašském Meziříčí přepadla obrovská únava, přesto panovala během zastávky v tamním M-klubu fajn nálada; během samotného rozhovoru zazněly mimo jiné detailní informace o celé Harriesově dráze. Z následujících řádků je jasně patrné, že James je happy man a dítě štěstěny, která ho snad ještě nikdy nezradila.

Stylově na začátek: jak jsi se vlastně zatoulal do Prahy?

Já jsem tady byl poprvé někdy v devadesátém, možná o rok později, když jsme sem přijeli se školní kapelou odehrát nějakých deset koncertů po Čechách.

A to byla nějaká rocková skupina nebo tak? Na jaký nástroj si vlastně tehdy hrál?

To vůbec ne, my jsme byli taková malá jazzová kapela a tehdy jsem hrál na saxofon.

Saxofon? Kdy tedy přišel ten zlom, že si jej vyměnil za kytaru?

No, jednou mi jej někdo ukradl a bylo rozhodnuto. (smích) Byla to taková shoda náhod, po které jsem byl obdarován jiným saxofonem. Ten mám doma dodnes, je takový starý, minimálně devadesát let, a má příšernou mechaniku, ale krásný zvuk. Moc na něj ale nehraji, skoro vůbec. S kytarou jsem začínal zhruba ve stejném období, měli jsme doma takovou šílenou šunku po strejdovi. Pak jsem byl v Paříži, kde jsem si půjčil jinou a začal si na ni brnkat.

James Harries (2)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
V tomto období jsi již začal i psát své první písničky?

Ano, hned jsem začal psát, ale většinu z nich jsem nikdy živě nezpíval. Ony to tehdy byly takové dlouhé balady, v anglickém smyslu, a bral jsem to všechno strašně moc vážně. (smích) Některé měly i přes patnáct slok a daly by se spíše nazvat jako "epic poem".

A vzpomeneš si na svůj úplně první sólový koncert?

S kytarou? To si moc nepamatuji. Já jsem už od dětství vystupoval ve čtyřech s flétnou a na základce jsem několik let hrál na klarinet a saxofon. S kytarou jsem často pařil na mejdanech, v různých obývácích, na ulici nebo v parku. S kapelou jsem pak hrál v nějakých patnácti šestnácti, ale první velký sólový koncert na pódiu si fakt nevybavuji.

Tohle všechno, cos popsal, se odehrálo ještě v Anglii? Kde se tam vlastně cítíš jako doma?

Přesně tak. Já všude říkám, že jsem z Manchesteru, protože to bylo poslední město, kde jsem v Anglii žil. Moje máma je odsud a táta pochází z jižního Walesu. Takže jako doma se cítím všude v severní Anglii, kde žije většina naší rodiny.

První deska "Chapter IV" už ale vznikala tady u nás...

Jo, ta už vznikla v Čechách, ale mám i starší nahrávky s kapelou a určitě bych je doma našel na starých kazetách. "Chapter IV" jsem si dělal sám, i produkci, a byl to zdlouhavý proces. Nikdy jsem neměl na delší dobu studio a většinou jsem natáčel po nocích, když už všichni odešli. Trochu mi pak pomohl Emil Viklický a i samotné míchání se strašně protáhlo.

Předpokládám, že už se ti toto martýrium nechtělo opakovat s "The Straight Street Session"...

Neměl jsem už na to nervy a chtěl jsem to mít natočené rychle. Na té desce jsou písničky, které bych mohl hrát klidně i s rockovou kapelou, ale my (James společně s Emilem a Petrem Dvorským - pozn. autora) jsme to natočili takhle. V Anglii to vydalo Dekkor Records a tady to má Indies Records.

James Harries (3)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Jak jsi vlastně natrefil na to malé anglické vydavatelství?

To byla tak trochu náhoda. (smích) Ono to chtělo vydat vícero firem, ale žádná si s tím pořádně nevěděla rady, kam to zařadit a jak to prezentovat. Dříve jsem třeba hrál sto padesát koncertů ročně, loni to bylo mnohem méně kvůli natáčení nové desky, miminku a sem tam přijdou i stejní lidé, kteří to mají rádi. Na jednom londýnském vystoupení za mnou přišel jeden chlap a ten mi nabídl spolupráci a bylo to. Možná to bylo štěstí, na kterém jsem ale usilovně pracoval několik let.

Tvoje třetí album "Days Like These" je opět jiné, produkoval ho Ben Yonas, kde jsi jej potkal?

Já jsem měl možnost natáčet s vícero producenty, tři byli třeba z Anglie, ale tam jsem to moc nechtěl točit, protože bych byl hodně pod dohledem vydavatele. (smích) Bena jsem potkal přes Lenku Dusilovou, protože jsem jí nazpíval nějaké vokály na poslední desku. Nejprve jsem s ním vyzkoušel pár věcí a měl jsem z toho hodně dobrý pocit. Když jsem pak volal na firmu, že mám producenta, byli docela překvapený, že jedu do San Franciska.

Deska má velmi originální obal, kdo ti jej navrhoval?

Kresby mi nakreslil Paul Wilson z Kodaně. On mi poslal šíleně moc návrhů, jak by to mohlo vypadat, a každý byl vesměs skvělý. Nakonec jsem vybral jeden, který mi k tomu nejlépe pasoval a trochu jsme jej v detailech upravili podle mých připomínek a po vzájemné diskusi.

"Ghost Town" je jediným coverem. Za jakých okolností se zde objevil?

Jimmy Bozeman je můj kamarád a dokonce jsme i hráli několik společných koncertů. Když jsem natáčel desku, tak jsem v jeden večer měl koncert v San Fracisku v jakémsi irském klubu. Bylo to asi hodinu a půl dlouhé vystoupení, po kterém mě majitelka ukecala, výměnou za pití, abych s jedním Američanem, Ed se jmenoval, ještě chvíli zpíval. Nakonec se to protáhlo na další dvě hodiny. On měl rád typické country, jako třeba Hanka Williamse, a já takových písniček moc neznám. Po každé skladbě jsme se prohodili a já vytáhnul i Jimmyho "Ghost Town". Byli tam se mnou i lidi, s kterými jsem nahrával a oni mi pak řekli, že bychom to mohli použít. Produkcí se ve finále hodně změnilo aranžmá, ale já jsem vlastně nikdy originál nahrávku neslyšel. (smích)

James Harries (5)
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Všiml jsem si, že u tebe nejsou pravidlem texty napsané v bookletu, máš je někde jinde poznamenané?

Ne, nemám, nosím je jen ve své hlavě.

A co děláš v momentu, když máš prostě okno?

To je různý, buď tu skladbu vůbec nezahraji, nebo se k ní vrátím později. Když vystupuji sám, tak mám jen seznam skladeb a málokdy se ho striktně držím. Něco jiného je, když jsem s kapelou, to se snažím, abych pak od kluků nedostal na hubu, ale i to občas nedodržím, naštěstí to vždycky udýchali. (smích) Ono to však hodně záleží od nálady, jaké je ten večer publikum a dost věcí se dá zamaskovat mezihrou nebo tak, že ten text pozměním. (smích)

Napadá mě poslední věc: je něco, na co nerad odpovídáš?

Možná ti to přijde divný, ale zatím jsem na to narazil jen tady. Lidi se mě často ptají, co je v Čechách špatného. Možná to jsou masochisti a nechápou, že jsem tu spokojený a nemám nutkání nad takovými hloupostmi přemýšlet.

NÁZORY
  • hmm, (Michaela, 29.10.2007 11:07) Reagovat

    mno to jo no,tak to jo hmm

  • Výborný zpěvák (Jakub Kolčář, 07.02.2009 22:32) Reagovat

    Právě jsem přišel z jednoho Jamesova sólového koncertu a musím říci, že to je opravdu umělec. Vyniká celý, od osobitého a živého stylu hry na kytaru až po jedinečný hlas, který disponuje neuvěřitelným rozsahem.

    Každopádně všem kytaristům i jen obyčejným lidem doporučuji nějaký z jeho četných koncertů navštívit.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 12. týden 2024
Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai Pravidelný vítěz českého albového žebříčku Viktor Sheen se musel v aktuálním kole sklonit před svým žánrovým souputníkem, vedení totiž přebírá Grey256 s nahrávkou "Tentokrát". Rádiové hitparádě nadále neohroženě... čtěte zde
Vydáno: 29.03.2024 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2023 podle musicserveru (15-11) (25.01.2024 21:00)
- Video: Lenka Dusilová se v krásném singlu "Maria" vrací k hravému písničkářství (04.11.2023 09:00)
- Naživo: Finále Metronome Prague obstaraly hity M83, Tove Lo nebo White Lies (25.06.2023 18:53)
- Nové desky 23/2023 - od Nialla Horana přes Extreme po Janelle Monáe (14.06.2023 20:00)
- Video: Cotatcha Orchestra v songu "Tsumaranai" znovu spojil síly s Lenkou Dusilovou (20.04.2023 17:42)
- Naživo: James Harries přinesl do Malostranské besedy domov a skromně pokřtil novou desku (14.04.2023 18:19)
- Fotogalerie: James Harries v Malostranské besedě objektivem fotoaparátu (13.04.2023 15:02)
- Rozhovory: James Harries - Nemám rád moc čudlíků, chci jenom zvuk (31.03.2023 17:40)
- Nové desky 8/2023 - od Gorillaz přes Adama Lamberta po Jamese Harriese (28.02.2023 20:15)
- Recenze: James Harries se na desce "Hiraeth" ohlíží za minulostí a teskní po domovu (27.02.2023 00:00)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber The Prodigy Vladimír Mišík AC/DC Queen Adele Rush Kabát Karel Gott U2 Bono Sia Taylor Swift Télépopmusik Paws Dua Lipa Madonna Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu