Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Naživo

Mikulov, Eurotrialog, burčák, to sedí

30.08.2000 12:18, Hynek Just

Druhý ročník festivalu Eurotrialog, který sjednocuje hudbu více středoevropských států, MusicServeru neunikl a věřte, že přítomnost na něm nebyla chybou. A nebo posuďte sami...

Mikulovský Eurotrialog patří mezi typ hudebních událostí, které se částečně vymykají z ranku klasických obřích mediálně propíraných a hojně navštěvovaných festivalů. Nejvýraznějším činitelem v tomto odlišení je samozřejmě výběr kapel, a to ne ani ne tak ve smyslu žánrové výjimečnosti, jako spíš národnostní pestrosti. Jak by se dalo odvodit už z názvu, jedním z cílů celé akce je zjistit, existuje-li průnik mezi více pohledy (více národů) na společnou věc, tedy alternativní přístup k tvoření (maďarští Kampec Dolores, rakouští Werk či rómští Romen). A přitom kapely tohoto druhu tvoří jen jednu z částí celého programu, nemalou měrou jsou zastoupeny i skupiny s docela standardním a přímočarým přístupem, které by se s přízviskem alternativní u svého jména jistě těžko vyrovnávaly (Hex, Mňága a Žďorp) - a které v tomto kontextu působí jako příjemné osvěžení. A právě tato nejednostrannost a vyváženost je na Eutrialogu lákavá a díky ní se v Mikulově schází rok co rok víc a víc lidí.

Program zahájila čtveřice kapel z nejbližšího okolí, které v horkém a slunečním odpoledni fungovaly jako ideální rozcvička před více než dvanáctihodinovým maratonem. Dřevěné lavice amfiteátru se začaly pomalu zaplňovat, u stánků s burčákem, betonem a pivem se vytvořily první fronty diváků, kteří naplňovali své plastové velbloudí hrby pro dlouhou a náročnou cestu po proudech evropských hudebních vod. Po příjemné, leč nijak objevné rockové Sedmé Figarově přišla na scénu pohodová, nenáročná "rom-popová" kapela Romen, která ve třech kytarách a hlasech dokázala postavit na nohy první z nadržených tanečníků; pak následovala poměrně výrazná blues-funk-soulová vesměs revivalová formace Velká svačina (škoda, že v době, kdy se začali dostávat do varu, museli pódium opouštět, věřím, že při samostatných koncertech jsou schopni působit velmi živelně) a nakonec bloku kapel z okolí zazněl poctivý hard core sdružení Hraczki - čas, který jim byl vyhrazen byl dostatečně dlouhý na to, aby stačili zapůsobit a dostatečně krátký, aby člověk nezískal dojem, že mu jednotlivé skladby splývají.

Dramaturgie koncertů byla velmi příjemná v tom smyslu, že vedle sebe nehrály kapely podobného ražení (čemuž se mnohé festivaly nevyvarují) a že než člověk mohl začít být přesycen jednoho stylu, přišla na řadu radikální změna. Prvním takovým šokem byla následující "hard-trampská" (slovy frontmana Michala Němce) kapela Jablkoň. I když... náboj, který místy ze skladeb vyzařoval, byl kolikrát i silnější než u předchozích Hraczek, či následujícího Iného Kafé. Svými aranžemi připomínají místy až styl Už jsme doma, skrytě perverzními texty se podobají Sleďům, živým sleďům, hudební vzdělání muzikantů je zjevně jazzové a přesto je jejich styl osobitý a krásně rozpoznatelný. Neopunková skupina Iné Kafé, jako první ze dvou reprezentantů slovenské scény, odehrála příjemný a divácky velmi atraktivní koncert, který byl krom velmi živého náboje posilněn i nápaditými a veselými texty - opět se potvrdil fakt, že slovenské texty přidávají na melodičnosti a zpěvnosti hudebního doprovodu. Asi nejetničtější kapelou, která v rámci Eurotrialogu vystoupila, byli maďarští Kampec Dolores, kteří byli sice představeni jako reprezentanti maďarského etna, pouze však pro ty, kteří maďarské etno chápou jako průnik indických, jazzových a klezmer motivů. Kdosi z diváků vykřikl, že to je obdoba Bittové po maďarsku a tím vlastně podal přesnou definici.

Setmělo se a přiskákalo Švihadlo. Od doby, kdy jsem jejich vystoupení viděl naposledy, uběhlo pět let a kapela za tu dobu udělala v mých očích velký skok kupředu. Dřívější až patologicky veselé plážové reggae písničky proměnili v poměrně vyzrálé, hypnotičtější, barevnější a vůbec večernější kompozice. Během jejich hraní - stejně jako před lety - začaly praskat první prkna na přeplněném parketu. Rakušané Werk vystupovali na Eurotrialogu zatím pokaždé a zatím pokaždé jsem z nich měl velmi rozpačitý pocit. Snaží se působit jako velmi uvolněná a přirozená "taneční partička", která míchá akustické nástroje se syntetickými samply a možná, že na rakouské poměry je to odvaz, v mých vzpomínkách však zůstanou jako velmi chladná, standardní (přestože instrumentálně bezchybná), rytmicky přeplácaná a vesměs nepříjemnou náladu navozující formace.

Jako příjemné odreagování od pseudointelektuálských pocitů fungovala druhá kapela ze Slovenska - Hex. Svůj kytarový popík obhájili se vší ctí, na nic víc neaspirují, o muzikantské přesahy jim zjevně nejde, o to větší prostor připadne přirozenému a uvolněnému výrazu; a ke všemu ta krásná slovenština... O Plutu už bylo na MusicServeru psáno vícekrát a mám pocit, že bych se jen opakoval, předvedli klasické prázdninové festivalové vystoupení, které mohlo potěšit neznalé a nemohlo zaskočit pravidelné diváky. Mňága a Ždorp slavili asi největší úspěch ze všech kapel Eurotrialogu a máloco lze jejich přístupu vytknout. I po třinácti letech hraní mají jiskru a ten mírně napopovatělý bigbít s příjemnými a poslouchatelnými texty jim člověk zkrátka věří. Rovněž Echt! jsou svému žánru věrní už léta a mírně podnapilá nálada, která vládla v publiku i na jevišti, je pro jejich koncerty evidentně přínosná. Vltavě sice chvilku trvalo, než se rozehrála, pak ale převedla na festivalové poměry i nářezové vystoupení. Už i o ní bylo na MS řečeno více a to, zdá se, platí stále.

Někdy po třetí hodině ranní se na scéně sešli poslední performeři festivalu, a to DJ Sayko a bubeník Pavel Fajt. Pro oba pány je hraní tohoto druhu v něčem neobvyklé a každý svým způsobem experimentuje; dochází pak mezi nimi ke zvláštnímu kontaktu, který v místech společného souznění přelévají i na diváky a to pak stojí rozhodně za to, na druhou stranu má jejich souhra i spoustu hluchých míst... musím však přiznat, že ve čtyři hodiny ráno mé laťky kritérií dobrých koncertů padají kamsi do neznáma a že objektivita, ve které za normálních okolností domněle přežívám, je převálcována existenciálním tlakem: jak to jen půjde, jdi do ticha a spi...

Eurotrialog 2000 je za námi a podle výrazů většiny diváků a organizátorů se letošní ročník povedl, jak měl. Dokonce i příroda se umoudřila a narozdíl od loňska nám život neznepříjemňovala, vlastně naopak, svým předčasným burčákem nám ho na chvíli poctivě osvěžila. Nezbývá, než se těšit na další ročník, na kterém by se měla vyskytnout i jedna perla světového formátu, nic není zatím jisté a je zbytečné čeřit vody, zatím zkuste popřemýšlet, kdo by se na nás z toho Irska tak mohl přijet podívat... Určitě neuděláte chybu, když si čas od času otevřete stránky organizující Alternative Music Production.

Eurotrialog, Mikulov, 26.8. 2000

Související články

Mňága a Žďorp - Dáreček (Recenze CD)
Petr Fiala - Dávám pozor na to, co si objednávám (2/2) (Rozhovory)
Nové desky pro 14. týden (Nové desky)
Petr Fiala - Dávám pozor na to, co si objednávám (1/2) (Rozhovory)
Mňága a Žďorp oslaví své čtvrtstoletí tribute kolekcí (Novinky)
Vybubnováváme: "Je známo datum i místo letošního Open Air Festivalu Trutnov!" (Tiskové zprávy)
Vltava - Komedianti se vracejí domů (Recenze CD)
SUPRAPHONline.cz rozšiřuje nabídku o nové nahrávky (Tiskové zprávy)
Švihadlo - Času je málo (Recenze CD)
Na nové desce Vltavy se komedianti vracejí domů (Novinky)

Názory

sháním WERK, pomozte!!! (Martin Karal, 24.07.2002 09:24) Reagovat

vím,že píšu trochu s křížkem po funuse,ale už 2 roky marně sháním jakoukoliv náhravku od rakouských Werk.
prosím o Vaší radu
děkuji předem za ochotu

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »