shop.musicserver.cz

Makrorecenze 'Minutes To Midnight' Linkin Park

Vydáno: 25.06.2007 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Linkin Park se změnili. Drsní hoši z USA, jedni z nejvýraznějších představitelů nu - metalu, kteří prodali desítky milionů alb a vypouštěli do světa jeden hit za druhým, posunuli svůj zvuk jinam. Nepoznáte je, jsou jiní. A my jsme je rozebrali. Makrorecenze "Minutes To Midnight" je tady.

Linkin Park - Minutes To Midnight
© facebook interpreta
Pamatujete si na dvě řadové desky americké šestice Linkin Park nazvané "Hybrid Theory" a "Meteora"? Tak pokud vás tahle kapela bavila kvůli svému snadno rozpoznatelnému zvuku, budete mírně zklamáni. Nově mají jiný zvuk. Úplně jiný. Chlapci nám nastavují svou jinou tvář. Kytarovější, podobnou kapelám, které v poslední době udávají směr rockové muziky. Zda se jim to povedlo, necháme čistě na vás. Po hlavní recenzi Honzy Baluška, který dal Linkinům vysokou známku osm, se jim na zoubek podívalo dalších deset redaktorů musicserveru. A výsledek? Docela katastrofální. Suma sumárum nám vyšlo pětapadesát procent. Což není nijak dobrá vizitka po čtyřech letech čekání.

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Vašek Trávníček - Velká, pestrá a přitom semknutá deska (9/10)

Také jste v recenzích četli, že noví Linkini nejsou to, co bývali, a že hodně otupili svůj pověstný břit? Já také. O to jsem byl překvapenější, když jsem jejich "Minutes To Midnight " zasunul do přehrávače. V průběhu cca pětačtyřiceti minut se mi totiž přehrála skutečně velká deska, která je možná lepší než obě předchozí dohromady. Proč? 1) LP se oprostili od takové té své klasické divočiny a zabrousili i do jiných končin hudebního spektra. Výsledkem je pestrá deska. 2) Fakt, že skupina měla na výběr z několika desítek písniček, se na desce projevuje v její hitovosti. Skutečně, co písnička, to zapamatovatelný nápad. A je jedno, jestli je to změna rytmu ve třech čtvrtinách skladby, netradiční kompozice nebo třeba naléhavost textu. Každá z písniček je skvostem. 3) Deska se nebojí dotýkat globálních témat, jako je boj náboženských fanatiků ("Hands Held High"), a vzápětí se přesunout do písničky, která řeší vztah dvou lidí a pohybuje se v rámci zaostřeného detailu ("In Beetween") a přitom působí semknutě. 4) Součástí originálu je přiložená přihláška do fanklubu skupiny. Fajn věc, ne? Další důvod, proč investovat do originálu, je skvělý obal. Jen toho loga, které mi silně připomíná Iron Maiden, je škoda. Ale to už nepatří do hudební stránky. Devítky se nedávají jenom "Abbey Road" a "Dark Side Of The Moon". Zaslouží si ji i počiny, jako je "Minutes To Midnight ". Pokud budete mít s novými Linkin Park trpělivost, vrátí vám ji.

Jaromír Koc - Jiní, ale přitom lepší než kdy předtím (8/10)

Tak tohle je oříšek. Pilotní singl nové desky kapely Linkin Park "What I've Done" mě moc nebaví, klip s umírajícími vyhublými dítky též nepovažuji za chytrý, takže jsem k desce "Minutes To Midnight" přistupoval s určitým předsudkem. A zbytek? Jedna báseň! Líbí se mi, a to moc, jak se Chester a jeho kumpáni mlátí od zdi ke zdi a každou písní jsou trošku jiní. Díky tomu, že opravdu hodně vybočili ze zajetých kolejí, nedokážu jednoznačně odhadnout, jakými dalšími písněmi nás budou chtít na singlech udolat. Moc mě baví vypalovačka "No More Sorrow" (nevím proč, ale cítím zde inspiraci Faith No More), ale nejvíce ulítám na pohodové "Shadow Of The Day", kterou osobně pasuju na jeden z dalších singlů. Linkini si dali na třetí řadové desce opravdu záležet. Skalní fandy deska dozajista nezklame, průměrné posluchače vydaný singl snad naladil, otázkou zůstává, zda těch, kteří si nové album Linkin Park koupí, nějak rapidně přibude.

Ondřej Pravda - Slušná rockpopová deska není dost, ani málo (6/10)

Logika nebo vypočítaný marketing, stejně je potřeba zatleskat, že měli kluci odvahu přijít s něčím hodně jiným. Bohužel došlo k paradoxu - snahou neopakovat a odlišit se kapela "vyměkla" (což samo o sobě není špatně), ale zároveň se tím zařadila do houfu zapomenutelnějších kapel, od kterých je dělí známý vokál. Už na albu "Meteora" vařili z vody (kopírovali se víc, než co je "mít svůj styl"), ale tady to bez kytar a utlumené energie víc vynikne, i když proti tomu zase bojují krátkou stopáží desky a popisky v bookletu. Pomalejší skladby se do hlavy moc nezakousnou (ani "Shadow Of The Day" - tempově a náladově lehká kopírka "With Or Without You"), nepomůže skákání mezi nimi a rychlejšími kousky. Jednu asi povinnou úlitbu Shinodovi si také mohli odpustit, i když gospelové sbory primitivní hip hop trochu ozvláštní. Ale není jen špatně, za pozornost stojí "Bleed It Out" s výrazným, hlavně vytleskávaným rytmem a potlačeným čekáním na fakt rozjezd. Jdou i "No More Sorrow", "In Between" nebo "In Pieces". Je nutno ocenit Benningtonovu větší práci s vokálem. Bylo by lepší zůstat u jejich nu-metalu a schytat to za nevývoj? Nebo je špatně se stát slušnou rockpopovou kapelou?

Tomáš Parkan - Co vlastně, kluci, chcete? (6/10)

Linkin Park
© www.linkinpark.com
Když jsem poslouchal "Minutes To Midnight", vzpomněl jsem si na Shinodův proslov před začátkem "Get Me Gone" na "Rising Tied" Fort Minor. Tam říká něco v tom smyslu, že když měli Linkin Park natáčet první desku, byla otázka, jak to vůbec má znít. "Možná by měli rapovat, možná by to měla být rocková kapela, možná by tam měly být klávesy..." Podle novinky to vypadá, že se ještě stále nerozhodli. Ve své podstatě je tam všechno z jmenovaného a ještě něco navíc. Obávám se, že členy Linkin Park táhne muzika každého jinam a je klidně možné, že za nějaký čas už nenajdou společnou řeč a rozpadnou se. Mně osobně tak velké žánrové přeskoky vadí a těžko, na rozdíl od kolegy Baluška, na "Minutes To Midnight" nacházím nějaké společné pojítko, co by desku stmelovalo do jednoho celku. Nicméně ve chvíli, kdy se začnou pitvat jednotlivé skladby, je deska poměrně zajímavá, i když sílu Linkin Park cítím spíš v rychlejších a tvrdších písničkách, popřípadě tam, kde Shinoda rapuje. V baladách naopak občas vykrádají takové kapely jako U2, Goo Goo Dolls a podobně.

Kateřina Červenková - Teď jsou prostě obyčejnější (5/10)

Všude slyším, že Linkin Park pořádně vyměkli. Což je teda pravda. Tak třeba písnička "Shadow Of The Day" mě hodně vylekala. To už není ani rocková balada, jen prvoplánová citovka. Celkově je deska (naštěstí) poskládaná jak z pomalejších a jemnějších, tak rychlejších a ostřejších písniček. Nicméně ani tyhle kontrasty jednotlivým skladbám nepomohly. Zavánějí tuctovostí a většinou jsou zbytečně utlumené, slibně se rozvíjejí, ale náboj se pozvolna vytrácí a očekávané gradace se zkrátka nekonají. Problém mám i s tím, že jsem u žádné písničky nenašla hitový potenciál. Melodie nejsou ničím výjimečné a nedokážu si je zapamatovat, žádná se mi prostě nevrývá pod kůži. A stejné je to i se současným zvukem Linkin Park, dříve byli odlišní a specifičtí, teď jsou prostě obyčejnější, méně zajímaví. Ale abych jen nekritizovala, ta různorodost albu pomohla, a zároveň tak kapela poodhalila, že se svého tvrdšího, rockového zvuku úplně nevzdává. Mezi těmi jemnými melodiemi se totiž najde i pár živějších kousků. Vlastně právě tohle kapele zachránilo hodnocení.

Honza Sedláček - Sezónní ohoz z kytarového výprodeje (5/10)

Nu-metalu, jestli vůbec kdy existoval, odzvonil definitivně umíráček. Všichni jsme z něj vyrostli - fanoušci, kapely, MTV, ba dokonce i rádia. Jako první to pochopili a nohy na ramena vzali Deftones. Následovali je další. Aktuálně posledními uprchlíky jsou potom Linkin Park, kdysi označovaní za nu-metalové prince. A stejně jako ta princátka opravdová i oni odešli do vyhnanství po cestě schůdné, nikterak obtížné, na jejímž konci je album plné rádoby syrových kytarových riffů v poměru jedna ku jedné proti smyčcovým melancholiím a popíkářské podbízivosti. Doma zůstala všechna elektronická udělátka, která měl na starost Mr. Hahn. Kdo čekal, že tato "očista" muzikantům prospěje, dopustil se kardinálního omylu. Žánrové křížení, jež bylo vždy rozpoznávacím znakem kapely, nahradila totiž jednoduchost a přímočarost, kteréžto samy o sobě celou desku neutáhnou a místy ji pak činí až protivnou, viz uspávačky "Hands Held High" a "In Between". Možná jsou to jen neadekvátní pocity zatrpklého fanouška po "Meteoře". Možná, že už si taky neucvrknu do kalhot z každého, kdo v téhle branži převleče kabát. To by to musel být sakra fešnej nebo hodně neokoukanej kousek. Deska "Minutes To Midnight" mě ale bohužel v kontextu toho přijde jen jako sezónní ohoz z výprodeje, který zahodím už po třetím nošení.

David Věžník - No tak nic, no (5/10)

Asi takhle... Ať si kluci ušatí z Linkin Park dělají pro mě za mě třeba minimal noise, ale neměli by zapomínat na jakýsi pravidla, který bude potřeba v rámci tohohle žánru dodržovat, jinak to prostě neklapne. Třeba v rocku, na který se vrhli teď, jde o to zaujmout. No a páč instrumentace je omezená, musí se cílit na melodie. A tady "Minutes To Midnight" končí. Ta deska projede ušima poprvý, podruhý i potřetí a pořád za boltcem nezůstane ani nota. Až na pár výjimek, jako je "Given Up" nebo singl "What I've Done". A ani v tomhle případě "zůstat za boltcem" neznamená extrémní chytlavost a kvalitu. Ta deska je slaboulinká a obyčejná od začátku do konce. LP z ní mohou vybírat singly losem a pokaždý to bude stejná nuda. No tak nic, no. Třeba příště, s tím noisem, to bude lepší.

Jan Kulig - Omáčka okolo je fajn (4/10)

Linkin Park
© www.linkinpark.com
Těšil jsem se. První poslech? Nuda. Druhý poslech? Nuda. Třetí poslech? Začíná mi lézt na nervy singl "What I've Done". Po asi desátém poslechu se mi líbí jeden song. "Hands Held High". Jinak nic. Album hraje, hraje, hraje... a skončí. Nezanechalo na mě skoro žádnou skvrnku. Což mě mrzí, protože jsem měl Linkiny vždy rád. Teď přišli s jiným stylem, se snahou vyrovnat se, či přiblížit se kytarovým kapelám typu The Killers. Ale nepovedlo se to. Jediná věc, která jakž takž stojí za zmínku a která tahá mé hodnocení směrem nahoru, je Chesterův zpěv. Jeho kvílení mě vždy těšilo a naštěstí zůstal i na novince stejně dobrý. Někdy mám pocit, že snad musí dostat infarkt. Závěrem? Omáčka okolo je fajn. Booklet, přihláška do fanclubu... Ale pod tím? Nic. Hoši, příště to zkuste jinak a snad si k vám zase najdu cestu.

Ondřej Michal - Kluci, tohle vám fakt nežeru! (4/10)

Když jste vydali první dvě alba, pořád jsem byl ochoten vzít vás na milost. Budiž, říkal jsem si, vždyť i patnáctky musejí něco poslouchat. Při "Minutes To Midnight" už mám ale husí kůži až na zádech a prohlašuju: "Kluci, tohle vám fakt nežeru!" Nevěřím vám ten dokonalý, naprodukovaný zvuk, kterým se mě snažíte ohromit. Nevěřím ty pomalé, srdcervoucí skladby (kterých je tady mimochodem většina), při kterých se Chester tváří, jako by bolest a žal celé planety zely právě na jeho bedrech. Nevěřím ani ty rychlé, (skoro) tvrdé pecky osázené prvoplánovými refrény. A to už nemluvím o těch s čím dál nudnějším Shinodovým rapem. Konečně mi totiž došlo, že vám jde v první řadě o moji peněženku, až pak o moje pocity. Udělali byste nejlíp, kdybyste celý ten cirkus zabalili, firmě bouchli dveřmi a někde v garáži za městem začali úplně znova.

Honza Průša - Dojem hezkých hochů převládá (3/10)

Linkin Park jsou ve své podstatě trošku hlučnější boyband, který se jen snaží, tu lépe, tu hůře, to maskovat. Na novince "Minutes To Midnight" se to moc nedaří. Dojem hezkých hochů od vedle bohužel převládá a energické kousky jako "No More Sorrow" jsou tu snad jen z povinnosti. To aby si oddaný posluchač nemyslel, že se výrobci spletli a do krabičky vložili jiný disk. Ono je to těžké. Zpívat o tak profláklých věcech, jako je Valentýn ("Valentine's Day"), prostě jinak než tuctově-popově asi ani nejde (Jan Kalousek by mohl vyprávět). A tak LP vydali obyčejné, podprůměrné album s prázdným materiálem. A protože jsem pop nikdy neposlouchal a chlapecké kapely z principu odmítám (prostě jejich nudným sladkobolně táhlým popěvkům nerozumím), je překonání a proposlouchání se "Minutes To Midnight" sakra problém. A aby toho nebylo málo, ty vlezlé songy jako "Hands Held High" nebo "Valentine's Day" se mi usadily v hlavě a okupují se i v době, kdy kolem žádná hudba nehraje. Ta deska mi prostě nesedla, a to se mi předchozí dvě docela líbily. A progresi, kterou slibují marketingové bláboly, v ní opravdu nehledejte.


Album: Linkin Park - Minutes To Midnight
Průměrné hodnocení: 5,5/10
Celkový čas: 43:23
Skladby: Wake, Given Up, Leave Out All The Rest, Bleed It Out, Shadow Of The Day, What I've Done, Hands Held High, No More Sorrow, Valentine's Day, In Between, In Pieces, The Little Things Give You Away

NÁZORY
  • pane bože... (strame, 25.06.2007 07:32) Reagovat

    ...Trávníčku, už tě sleduju fakt dlouho a co recenze, to výsměch (z mý strany)... tohle mi to jenom potvrzuje: přirovnávat Linkin Park k Abbey Road a Dark Side of the Moon? Tvoje recenze jsou totálně mimo a do hudební publicistiky nepatří, píšeš naprosto průměrně a nedokážeš mě ani trochu přesvědčit o tom, že ta deska má něco do sebe, když jí dáš jiný hodnocení než normální. musicserver by si tohle měl uvědomit dřív, než bude pozdě, navíc jestli chce, aby jej aspoň někdo respektoval.

  • Hehe (Crusheer, 25.06.2007 07:33) Reagovat

    Napsat zrovna na LP takovou recenzi jako udělal Honza Průša mu zajistí nenávist poloviny lidí na Musicserveru do konce života :D (mě ne :P)
    Já bych dal tak 6/10.

  • p.s. (strame, 25.06.2007 07:36) Reagovat

    když už jsme u toho, podívej se na tohle
    http://nmmcz.wordpress.com/2007/06/23/sice-uz-neni-april/
    ale hlavně TOHLE
    http://allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=10:kxfuxzl5ldke
    takhle totiž má vypadat opravdová fundovaná recenze, a to teď nemluvím o hodnocení. ty tvoje "změny rytmu ve třech čtvrtinách skladby, netradiční kompozice nebo třeba naléhavost textu" můžeme vidět u každý druhý kapely, to asi jenom dokládá tvůj rozhled.

  • iron maiden (kamarad do deste, 25.06.2007 08:32) Reagovat

    taky se divim co je vedlo ke zmene loga, ktere obsahuje nosne atributy loga Iron Maiden, ba i nazev alba evokuje pisen od maiden "2 minutes to midnight" z alba powerslave. S hudbou to nema sice nic spolecneho ale za zminku tyhle podobnosti urcite stoji, treba si ty nanynky aspon trochu rozsiri obzory :)

    • Re: iron maiden (Blue.Claire, 22.07.2007 12:49) Reagovat

      O.K. na to nemůžu nic namítat, taky mi to vadí. Že se čím dál tím víc někomu podobají, něčím připomínají, prosím, ale neříkej nám fanouškům LP nanynky. Mi za tuhle změnu LP nemůžem.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
Shakira - Las Mujeres Ya No Lloran 7/10
Recenze: Shakira už nepláče. Na desce "Las Mujeres Ya Na Lloran" si drží solidní laťku Na obalu své dvanácté studiovky "Las Mujeres Ya Na Lloran" (česky "Ženy už nepláčou") je Shakira vyobrazena se slzami stékajícími po její tváří, které se mění v drahokamy. Předloňský rozchod s fotbalistou Gerardem Piquém sice ve... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2024 15:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fanoušci Linkin Park se mohou těšit na další nevydanou skladbu "Friendly Fire" (22.02.2024 20:41)
- Bývalý basák Linkin Park poslal kapelu k soudu (19.11.2023 13:59)
- České žebříčky mají stále stejné vítěze. V albech si po pražském koncertu polepšili Måneskin (24.05.2023 08:11)
- Miley Cyrus i po čtvrtroce vládne rádiím, na záda jí dýchají Linkin Park (05.05.2023 17:00)
- Metallica odstartovala v české albové hitparádě na stupních vítězů, v první desítce boduje i Katapult (27.04.2023 15:30)
- Nové desky 14/2023 - od Ellie Goulding přes Mudhoney po Powerwolf (12.04.2023 08:00)
- Video: Linkin Park s archivní novinkou "Lost" fanouškům splnili sen (16.02.2023 11:16)
- Linkin Park oznámili vydání dosud nezveřejněného songu "Lost" (07.02.2023 14:07)
- Linkin Park slaví 15 let alba "Minutes To Midnight" reedicí se čtyřmi extra songy (18.05.2022 14:49)
- Linkin Park připomenou 20 let "Hybrid Theory" nadupanou reedicí (15.08.2020 15:32)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber AC/DC Queen Adele Kabát Karel Gott Rush U2 Paws Sia Bono Taylor Swift Madonna Dua Lipa Télépopmusik Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu