Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Žádná mladice, ale pořád sexy

21.05.2007 00:00, Benjamin Slavík

Americká písničkářka Tori Amos nedávno vydala své osmé album, které pojmenovala "American Doll Posse". Navazuje s ním na předchozí úspěšnou desku "Beekeeper". Novinka je zajímavá už jen pro svou stopáž, jež se blíží osmdesáti minutám. Vězte, že tahle nahrávka je fakt událost.

9/10

Tori Amos - American Doll Posse

Celkový čas: 78:43

Skladby: Yo George, Big Wheel, Bouncing Off Clouds, Teenage Hustling, Digital Ghost, You Can Bring Your Love, Mr. Bad Man, Fat Slut, Girl Disappearing, Secret Spell, Devils And Gods, Body And Soul, Fathers Son, Programmable Soda, Code Red, Roosterspur Bridge, Beauty Of Speed, Almost Rosey, Velvet Revolution, Dark SIde Of The Sun, Posse Bonus, Smokey Joe, Dragon

Vydavatel: Sony BMG

Osmé album písničkářky z New Yorku Tori Amos "American Doll Posse" by si určitě zasloužilo srovnání s těmi předchozími, zasloužilo by si zařadit do kontextu tvorby, na místě by byla úvaha o vývoji, pohled odkud a kam zpěvačka jde; o tom žádná. Teď by to však odvádělo pozornost od toho nejpodstatnějšího: nových písní Myra Ellen Amos (původní jméno je víc sexy než umělecké Tori Amos), ve kterých je toho tolik, že by srovnávání se staršími kusy akorát zdržovalo a rušilo. Přitom sám komparace rád čtu i píšu, ostatně úplně stejně jako rád používám slovo sexy, kterého se tady jen tak nezbavíme. Sexappeal totiž na recenzované nahrávce rezonuje v každém druhém tónu, což je při stopáži kolem osmdesáti minut nebezpečně silná dávka, která může testosteron uvést do chodu razantněji i trvaleji než krásná Natalie Portman ve filmu "Na dotek". Tahle deska je sexy jako málo co z dnešní popkulturní produkce.

Nové písně Amos (až na výjimky) ukazují, jako by seděla v moderním, podle fancy katalogů zařízeném bytě: hodně barev, malé stolky, velká zrcadla, všude světlo. Možná by to mohl být taky luxusní pokoj v hotelu. A než aby s vámi celou noc pila, radši s vámi zajde na preso. To ovšem nejde moc dohromady s hodně sexy fotkami v bookletu - rusovlasá, jednobarevné, z půlky roztrhané šaty na ní visí, nevypadá zrovna zdravě a výraz ve tváři vyzývá ke spoustě věcí, o kterých po nocích sní mladí (pseudo)intelektuálové. Nejen ti, kteří se učili hrát na piáno a zamilovali se do své profesorky, ale prostě všichni, co jsou v divočejším věku a čtou takového Michaela Cunninghama. Holka, kterou si představujete v cimře, kde se na stole i pod ní povaluje hodně těžké poezie i prózy, vedle stojí vypité a rozpité flašky, bloky s rozepsanými písněmi a vinily Janis Joplin.

"American Doll Posse" (mluví o pěti ženách - každé přitažlivé a atraktivní jiným způsobem) není New York, nabitý nebezpečnými lákadly a fascinacemi, ale spíš sladká Paříž, kavárny a pohoda. Možná to je i Amosiným věkem - 43 let; sice už žádná mladá, nevyřáděná ani zlomená girl, ale pořád sexy. Nebude s vámi chtít spát jako Regina Spektor, bude vás chtít obejmout a vyprávět vám o sobě. Svými emocemi dostane mladé, zničené láskou, stejně jako starší generace. To když v písni "Velvet Revolution" cituje z projevu Václava Havla.

Ve skladbách je neuvěřitelné množství emocí, zavře vás do vlastního světa a vy nebudete chtít ven, i když víte, že pryč musíte, zbaví vás veškeré zodpovědnosti. Současně je na "American Doll Posse" silná zásoba hitů, které by klidně mohla ve vysokých frekvencích protáčet MTV nebo libovolné nezakomplexované komerční rádio - "Teenage Hustling", "Digital Ghost", "Bouncing Off Clouds", "Beauty Of Speed", "Dark Side Of The Sun", "Almost Rosey" splňují všechny předpoklady pro moderní hit. Jsou v nich nápady, chytlavost, vzrušující zážitek, energie. Neurotické pocity posluchačům přinese "American Doll Posse" méněkrát, než by většina čekala. Třeba rozervaná skladba "Girl Disappearing" ale přivodí dospívajícím dívkám náladu podobnou té, jež následuje po probrečené noci či propitém odpoledni.

Skladby stojí převážně na piánu, kytary přijdou několikrát a vždy v ten pravý moment, když je potřeba písním dodat víc syrové a hlučné atmosféry. Stopáž, rovnající se téměř osmdesáti minutám, už sama o sobě znamená boj, zda posluchač vydrží. Tenhle zápas však Tori Amos s přehledem vyhrává. Jestli se dostanete aspoň do třetiny "American Doll Posse", tak už ji nevypnete. Pokud se vám kamarádka nešťastně zamilovala, kupte tohle album: pomůže jí, najde se v něm, spoustu věcí si díky němu vyřeší. Tahle deska je fakt událost.

PS: O tom, jak Tori Amos dokáže převést "American Doll Posse" do koncertní podoby, se budete moct přesvědčit 21. června, kdy zpěvačka vystoupí v Praze.

Související články

Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (20-11) (Publicistika)
Jak vypadali, než byli (aspoň trochu) slavní? (Publicistika)
Muzikál Tori Amos byl odložen "na neurčito" (Novinky)
Tori Amos - Night Of Hunters (Recenze CD)
Nové desky pro 38. týden (Nové desky)
Tori Amos - Carry (Video Jukebox)
Tori Amos odhalila obal a detaily k novému albu (Novinky)
Tori Amos nahrává klasické album (Novinky)
Tori Amos chystá svůj první muzikál (Novinky)
Tori Amos se hlásí o slovo s novým živákem (Novinky)

Názory

recenzia (j, 21.05.2007 07:49) Reagovat

"kytary přijdou několikrát a vždy v ten praví moment", to nemyslite vazne, MS nema korektora? inac recenzia ujde, len hodnotenie by mohlo byt este vyssie ;)
geniální deska... (slim_jim, 21.05.2007 09:08) Reagovat

...ale copak by od Tori čekal někdo něco jinýho...? ;-)
úžasná deska (Iva, 21.05.2007 14:56) Reagovat

Máš tam chybu v hodnocení. 10/10 himbajshimlhergot.
Hodnocení na musicserveru? (Fík, 23.05.2007 00:58) Reagovat

Benjamin se za rok vypracoval dost vysoko, sice mám spíš jiný vkus, ale o to nejde. Fakt jsem nečekal, že by někdy mohl psát tak úžasně, kouzelnější texty má snad už jenom Věžník. Přijde-li ale taková chvála (i v úvodníku je "Vězte, že tahle nahrávka je fakt událost"), pak nechápu, proč to opět skončí u 9/10. Platí obecně pro tento web. Za udělené desítky odvádíte nějaký poplatek? Inspirovat se u kolegů by neškodilo. V časopisu Music dostane 5 hvězd, tj. v přepočtu 10/10, kdekdo (nebrat doslova). Od začátku roku 2006 (14 čísel) tam mají 34 desítek a 52 devítek! Porovnejte s bídou na MS. Příliš horlivá kritičnost zdejších publicistů mi přijde nenormální. Další nenormálnost je např. věčné opakování The u skupin, co mají The v názvu. The do českých vět nepatří, úplně stačí, když se napíše jednou u položky Album.
Neni com dodat (dejw, 23.05.2007 14:52) Reagovat

Deska je supr neni co dodat, s hodnocenim kvituji jen by to opravdu chtelo nekdy vytahnout plny pocet bodu. Koncert si nenecham ujit a je s podivem ze jeste nejake listky jsou.

zobrazit všechny názory (10 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »