Když před třemi lety David Koller oznámil svůj odchod z Lucie, vypadalo to, že česká hudební scéna přišla o jednoho ze svých tažných koní. Jenže loni na podzim se definitivně ukázalo, že na hibernaci nejúspěšnější české kapely 90. let tuzemská hudba spíše vydělala. Ze smrtelného lože Lucie vyvstaly znovuobnovené Wanastowi Vjecy a ex-frontman se vydal na sólovou dráhu. Původně tu byl projekt Kollerband, pak loni vydané album "Nic není nastálo", za které byl Koller dokonce nominován v několika kategoriích hudebních Andělů. Zpěvák vyjíždí svůj nový hudební počin právě v těchto dnech podpořit na koncertní turné, které odjede společně se Support Lesbiens a Post-It coby hosty. Na povídání s musicserverem si udělal čas ve studiu, kde se připravoval s kapelou na blížící se šňůru. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy za sebou měl několik hodin spánku po příjezdu z charitativní akce "Pomozte dětem" v České televizi.

Hrajete často takhle pro charitu?

Docela jo. Na konci loňského roku jsme hráli pro Nadaci Terezy Maxové v Národním divadle nebo jsem dělal jednu akci pro postiženého kamaráda Jefferyho Marshalla. Jeho skupině Supercool někdo ukradl kytary a aby si mohli pořídit nové, uspořádali jsme benefiční koncert. Ono je toho víc. Myslím, že je důležitý takhle pomáhat, takže takovýhle akce občas hrajeme.

Je u muzikantů na prvním místě pomoc, nebo spíš vlastní promo?

Ta věc toho proma je tam taky, ale to se nedá brát obecně. Některé akce jsou totiž vyloženě soukromé, kdy oslovíte jen hrstku lidí, u kterých víte, že by mohli přispět. Často to nemá vůbec žádnou publicitu a lidé o tom neví. A vy tam hrajete zadarmo.

Pojďme k vašemu turné, jehož vystoupení jsou koncipována jako dvojkoncert se Support Lesbiens. Kdo přišel s takovým nápadem?

Můžou za to naše manažerky, které jsou kámošky a jednou se bavily o našich koncertních plánech. Zjistily, že jedeme turné ve stejnou dobu, a tak začaly přemýšlet, že by se koncerty odehrály společně. Takže manažerky si spolu častěji pokecají a já se těším, až si se Supportama zahraju. Známe se spolu a několikrát jsme spolu už vystupovali. Třeba na turné k mojí první sólovce.

Tehdy ale hráli o hodně tvrdší hudbu než teď. Změkli.

Já myslím, že teďka přitvrdí, protože ani naši hosté, kluci z Post-It, to nebudou šetřit. Bude to docela výzva takhle spolu hrát a od toho se bude odvíjet i náš repertoár. Ten projde asi v průběhu turné docela velkým vývojem.

Jakým?

Ono se to vyvíjí pokaždé. Vždycky myslíme na prostředí, ve kterém hrajeme, a tomu repertoár do jisté míry podřizujeme. Nehledě na to, že vždycky až na místě samém uvidíme, co má kdo v rukávu a co bude hrát. Bude to v dobrém slova smyslu souboj.

Jak jste vyřešili otázku, kdo bude headliner? Přece jen jste takoví dva kohouti vedle sebe...

Kohouti se budou střídat! Jednou budu končit já, na druhém koncertě zase oni. Dokonce máme i dvě verze plakátů, na jedné jsem napsaný první já a na druhé oni. To abychom se nehádali, kdo je ten headliner. Koncerty budou plnohodnotná, asi hodinu a čtvrt trvající vystoupení.

Turné jedete na podporu vaší sólovky "Nic není nastálo". Ta je v podstatě popová, zatímco předcházející projekt Kollerband byl o hodně tvrdší. Která z těch dvou variant charakterizuje Davida Kollera nejvíc?

Mě by nebavilo hrát pořád stejnou hudbu. Člověk by se měl snažit vymýšlet něco nového a nedělat pořád to samé. A já měl teďka prostě pocit, že chci natočit desku v takovémhle stylu. Příště to může být zase jinak. Nejsem žádný škatulkář a ani jsem jím nikdy nebyl. Myslím, že i každá deska Lucie zněla trochu jinak.

Na nové desce vám dvě písně otextoval Márdi z Vypsané fiXy. Jak jste se vy dva dali dohromady?

Oslovil jsem ho poté, co jsem slyšel jejich desku "Krása vesmírná" a napsal jim prostřednictvím manažera mail, že se mi jejich hudba strašně líbí a že bych se rád s Márdim setkal. Seznámili jsme se po jednom jejich koncertu v klubu Roxy a od té doby jsem jejich fanoušek. Když jsem pak dělal sólovku, napadlo mě, že by bylo výborný mít na ní nějaký Márdiho text. Dal jsem mu otextovat píseň "Lajka z I.P. Pavlova". Ta měla takový složitější vývoj a objevuje se na desce ještě jednou...

...v baladě "Záchranář".

Ta balada byla vlastně původní verze. Mám v kapele kytaristu Michala Pelanta, který je takový vůdčí typ a dal jsem mu volnou ruku, aby do té písně vymyslel figuru. A najednou z toho byla normálně rocková písnička. Líbila se mi, tak jsem ji dal Márdimu. Ale později jsem nad tím začal dumat, nedalo mi to a řekl jsem si, že i ta původní verze má zajímavou náladu. Tak jsem Márdiho poprosil, aby do té staronové verze napsal nějaké pokračování toho jeho textu. A musím říct, že se mi hrozně líbí, co s tím Márdi udělal.

Jaká je motivace pro skládání hudby u člověka, který toho má za sebou tolik jako David Koller?

Hudba je můj život. Občas mě něco napadne, občas taky nic, ale člověk na sobě musí pracovat, musí se nějakým způsobem vyvíjet. Muzika je mnohočetná a dá se v ní dělat hodně věcí. Já se nejdřív věnoval bubnům, k tomu přidal zpěv, do toho hraji na kytaru a skládám, mám studio, takže se věnuji zvuku a produkuji i cizí písničky. A všechno to tak do sebe zapadá. Se skládáním vlastních věcí je to tak, že když chci chvíli poslouchat i nějakou jinou hudbu, než mi nabízí okolí, prostě si ji sám složím.

Když se rozpadli The Beatles, McCartney s Lennonem spolu soupeřili až do Lennonovy smrti, kdo bude mít lepší a úspěšnější písničky a desky. Také máte s Robertem Kodymem takový vztah?

No, nějaká rivalita tam zůstane, protože jsme se nerozešli zrovna v pohodě. Ale já přeji klukům všechno dobrý a těším se na jejich turné a budu je sledovat.

Slyšel jste novou desku Wanastovek?

Jasně.

A líbila se vám?

No, jsou to takové Wanastovky, které jsem slyšel už na jejich starších deskách. Myslím, že jejich příští deska bude lepší, protože téhle moc nedali. Pro mě se to okabátilo. Jestli to takhle myslí, tak chápu, ale vývoj tam vidět není. Ale možná to není chyba, dvacet desek Deep Purple je taky úplně stejných…

Je pro vás Lucie definitivně uzavřená kapitola?

Já myslím, že jo. Udělali jsme spoustu muziky a byli spolu spoustu let. A ty vztahy mezi námi se vyčerpaly. Lucie také nebyla jenom my čtyři, každý už do toho pak chtěl kecat a už toho bylo moc.

Lucie byla nejúspěšnější českou kapelou devadesátých let. Vidíte, že by rostl nějaký její nástupce?

Myslím, že přichází doba děvčat. Hrozně se mi líbí koncerty a nová deska Gaiah Mesiah, Vladivojna La Chia a Lenka Dusilová. Podle mě to těm klukům natřou. No a taky Clou jdou nahoru. Vyrůstají z takové té americké kopie v razantní a samostatnou českou kapelu.

Na podzim jste vydal desku, pokřtil ji a teď ji podpoříte koncertním turné. Co bude potom?

V červnu pojedeme zahrát krajanům do Ameriky, což bude asi sedm koncertů, v létě odjedeme nějaké festivaly a na podzim plánujeme koncertní šňůru po Slovensku. Co bude potom, nechci moc předjímat, protože mám ještě nějaké mimohudební plány. Letošek se ale bude hrát.