Recenze CD

Gaia Mesiah hlásí pohyb

23.04.2007 13:00, Benjamin Slavík

Pražská úderka Gaia Mesiah pro své fanoušky připravila druhé album, na kterém se jako producent podílel Jaz Coleman, který dříve spolupracoval například s Čechomorem na albu "Proměny". Novinka, která dostala jméno "Alpha Female", ukazuje kapelu v docela jiném světle než na předchozím albu "Ocean". Pokračujte naší recenzí.

7/10

Gaia Mesiah - Alpha Female

Celkový čas: 44:55

Skladby: I Believe In You, I'm The Boss Of Me, Under A Crescent Moon, Coconut Tree Tsunami (Cocatail), Madonna Of The Bleeding Period, Alpha Female, Where Are You My Hero?, A Bleeding Experince, More Warriors, A Letter From Papa

Vydavatel: Universal

Deskou "Alpha Female" dokázala ostrá, z většiny dívčí parta Gaia Mesiah tři věci, ve které mohla věřit snad jedině ona sama a pak možná šestnáctky každou show věrně řádící pod pódiem a se zpěvačkou Markou svorně pijící z jedné lahve, pokud je něco takového ovšem vůbec zajímalo. Teď a tady nejde o žádnou ironii, pouze poukázání na pevné fanouškovské zázemí. A teď ke třem vývojovým bodům:
Za prvé: největší ránou je, že Gaia Mesiah už hudebně nepůsobí jako tribute-revival band Rage Against The Machine ovlivněný několika dalšími kapelami, které sázely na agresivitu ve vokálu a rázné riffy v kytarových kombech. Abychom byli přesní, tak šlo zhruba o tyto bandy: Faith No More, Metallica, Black Sabbath. Za druhé: další novotou je, že Gaia Mesiah už nepůsobí jako kapela se zvukem ne ani tak z garáže, jako z pražského squattu, kde čas od času vypadával proud, a proto nahraný materiál prvního alba zněl podle hesla: narveme to tam, co to jde, pak už by to nemuselo jít vůbec. Za třetí: posledním zásadním zjištěním je, že úderná čtveřice rozšiřuje potenciálnímu posluchači nabídku. Gaia Mesiah už nepůsobí jako kapela, kterou se vyplatí poslouchat leda tak tři dny před koncertem, aby si to pak na něm člověk se zažitými písněmi na jazyku užil. Nutno říci, že na všem dobrém bude mít nemalou zásluhu producent Jaz Coleman. A teď důkazy ke tvrzení, že se skupina skutečně hýbe:
Důkaz první: Debut "Ocean" byl deskou, kterou jsem si s radostí pouštěl, když jsem chtěl, aby mě z holčičího brajglu bolela hlava, a dělal jsem to rád. Ve skladbách prvního alba Gaia Mesiah jsou, byly a budou tvrdé údery, nadějné nápěvy, riffy jako z betonu a texty, které mi sice nejsou sympatické, ale pořád jsou více o něčem, než o ničem. A hlavně: snaha říct něco jiného než hlášky typu "Love you tonight baby" (na ty v Česku mají copyright staří známí od pražských kytar Toneless) se vždy počítá. "Alpha Female" je krom poslední položky (angažované texty) hodně jinde: kytarové riffy přišly o deku, přes kterou kromě hluku a vlivů z minulosti nebylo možno slyšet vůbec nic. Teď znějí (pořád) hodně úderně, přitom však (nově) citlivě a promyšleně: těžce vypocené z oblíbených desek Santa Morelly. Zahrané tak, aby nepůsobily zcizeně. Nápěvy z "Ocean" se vyvinuly v největší zbraň novinky. "Alpha Female" je plná pomalých slok, kde si poslechnete, co má zpěvačka Marka Rybin na srdci, a rychlých refrénů, kde naopak vítězí forma nad obsahem: refrén si zapamatujete stejně rychle jako rozvrh hodin na začátku školního roku, ale o co v něm šlo, proletí ven do ztracena.
Důkaz druhý: Desítka nových skladeb, na rozdíl od příšerného zvuku prvního LP, zní poměrně up to date, tedy ne jako z roku jedna nula sedm pět. Ačkoliv se hudba, kterou Gaia Mesiah produkuje v současnosti, ve světových žebříčcích moc nehraje, nový zvuk působí hodně současně. Kapele se ve studiu podařilo zbavit těžkosti a důrazným riffům dát kyslík a zábavnou formu, občas až crazy barvy. "Alpha Female" nefunguje jako tvrdá deska kapely, co žije ve sklepě a nevnímá svět kolem sebe, ale jako tvrdá deska kapely, která ač se neřídí trendy, zároveň na ně nekašle, takže nepůsobí vyloženě mimo hlavní proud. Gaia Mesiah v tom proudu je, ale na vlastním a hodně bezpečném, i když osamoceném místě.
Důkaz třetí: "Alpha Female" už se hodí i k jiným věcem než k navození koncertní nálady. Kapela na novince píše samostatně stojící písničky, které zafungují v albovém celku i sólově jako singly. Jsou tu chytlavé hity, naprostá absence neidentifikovatelného řevu, střídání temp, zpěv, který má charisma a atmosféru potemnělého stanu na skautském táboře, kde se vyvolávali duchové. "Alpha Female" je z pohledu kapely splněný sen.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • tak proč ne že (matysek, 23.04.2007 23:51) Reagovat

    vidím že tady se holky trefili recenzentům docela do černého...ta deska je podle me hodne tezko stravitelna od debudu se posunuli hodne jinam...zvuk sice posilil na kytare ale ztratil na dynamicnosti rychlosti a nejvic me stve ze vokaly jsou taky nejak divne nahrany...obcas mi to prijde ze az moc chteli dosahnout zvuku Killing Joke...mno nebo spis producent..?! hmm tezko rict na koncerte to zni sice mnohem lip..ale takhle mi to fakt moc nesedi

  • a já říkám, že je to nuda... (alpha_male, 24.04.2007 09:02) Reagovat

    ...resp. pruda...aspoň na prvních pár poslechů...ještě jim dám šanci, třeba z té třičtvrtěhodinové kulisy něco vyleze...

  • Alpha female (Twiggy, 24.04.2007 11:12) Reagovat

    Tak mam ten pocit, že letošní alba rockových stálic jsou nejake podivne, zvukove nezajimave a obsahove ploche. S názorem recenzenta naprosto nesouhlasím a album mi přijde až na 2 písničky velka nuda.5/10

  • paradoxy (space.lemon, 24.04.2007 11:48) Reagovat

    Tempa se sice střídají, ale o to šílenější je, že ty skladby zní naprosto jednotvárně... přísahám po poslechu čtvrtého songu jsem se fakt musel podívat, jestli nemám zaplý repeat, protože to přece není možné, aby zněly TAK stejně!(?) ... furt stejná atmosféra, furt stejná nálada, furt stejně monotónní zpěv. Co dál? Pěkně hnusná kytara, třeba; kytaristka měla zůstat u kopčení Morella, to ji šlo skvěle (bez ironie!)... Podle rozhovorů je to ve studiu s Jazem asi hrozně bavilo, mě tohle ale teda nebaví vůbec. Vlastně jsem od téhle desky ani moc nečekal, ale i přesto mě strašně zklamala... a to už je paradox #2

  • je to takové divné (Beta-female, 24.04.2007 11:49) Reagovat

    a bubny, ty jsou utopený úplně.


zobrazit všechny názory (33 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

25.05.
24.05.
23.05.
22.05.
21.05.

CoKdyKde

So 26.05. Mezi ploty 2012 (Bohnice, Praha)

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

více akcí