Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Na cestách

Na cestách s Jamesem Harriesem

06.04.2007 05:00, Dan Hájek

Vydání desky "Days Like These" pomalu klepe na dveře a Jamese Harriese čeká rozsáhlé turné hlavně po domovině, tedy po Británii. V Česku koncertů tolik nebude, využili jsme tedy možnosti s ním vyrazit na cesty a být "při tom" ve Vsetíně a Přerově. Během putování se však odehrálo mnoho dalšího, více čtěte na tomto místě.

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small a

Zastavili jsme ve skladu, kde James Harries, anglický zpěvák usazený v Česku, vyzvednul krabici s merchandisingem. Když držel v ruce papírovou bednu, smutně prohodil: "Nechtěl jsem žádná černá trika, protože ta má skoro každý." Jenže když prý byl nedávno v Německu a někdo chtěl koupit jeho tričko, prodal akorát ta dámská. "Bílá a světle modrá chlapům nějak nevoní." Takhle nějak začala 22. března naše společná pouť na Moravu: do Brna, kde ho čekala návštěva rádia Proglas, a pak na koncerty ve Vsetíně a Přerově.

Duchovní rozvaha versus striptýz
Jen co jsme zamávali Praze, zahlédli jsme první stopy sněhu a James vtipkoval: "Tohle je první sníh, který letos vidím!" Pak přidal k lepšímu jednu vlastní vzpomínku: "Jednou jsem takhle jel z Vídně a byla kalamita, na Vsetínsku byly metr a půl závěje, do klubu vyšlapaná uzoulinká cestička a i kytaru jsem musel nést nad hlavou." Předpověď v rádiu zrovna hlásila, že ve Vsetíně je asi dvacet čísel bílého humusu... Do Brna jsme dorazili o něco dřív, než říkal náš plán, měli jsme tedy dost času najít, kde sídlí rádio Proglas. Nekonalo se ani žádné zdlouhavé bloudění, i když místní floutek, zjevně zmatený, nám říkal, že zrovna čistí auto v jiné části Brna, než kde bydlí, takže podle jeho navigace bychom do Proglasu určitě nedorazili. Stačil však jen výjezd do kopce a byli jsme tam, moderátora Milana Tesaře jsme zastihli zrovna v polovině oběda.

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small b

V prostorech rádia na nás dýchl prapodivný klid, taková duchovní rozvaha, kterou by člověk čekal právě v křesťanském rádiu. Mě však zlákalo něco jiného: sednout si k mixpultu a zavzpomínat na školní léta. Tohle všechno zabralo víc času než natáčení samotného pořadu "Jak se vám líbí", které i s výběrem hudby trvalo necelou půlhodinku (pořad se pak domíchal a byl vysílán ze záznamu). Než jsme opustili Brno, čekal nás ještě sraz s Jaromírem Kratochvílem z Indies Records; pokud vše klapne, mělo by sympatické brněnské vydavatelství mít na starosti distribuci Harriesova nového alba "Days Like These", vše je ale zatím v jednání. Když jsme se pak stavili na oběd, na přetřes přišlo i vítězství Kabátu v "Eurosongu". James debatu ukončil slovy: "Mně přišlo, že to tady všichni berou moc vážně, ale ona to má být sranda." Přihodil i krátký příběh: Bucks Fizz v roce 1981 vyhrály díky tomu, že holky předvedly něco jako striptýz.

Riskovat se občas vyplatí!

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small d

I další harmonogram se dařilo držet. Skoro přesně s úderem páté hodiny jsme vstoupili do klubu Tři opice, který je součástí vsetínského Lidového domu. Klub má sice malý sál, ale Harriesův koncert se konal přímo v hospodě na vyvýšeném prostranství. Technika se teprve montovala, když nám zdejší šéf vyzradil, že v předprodeji se udalo sedmdesát tři lístků z osmdesáti (podle počtu míst na sezení), což prý vůbec nečekal. Lidé ze Vsetína údajně raději vyrážejí za zábavou do nedalekého Valašského Meziříčí, u Tří opic mívají plno jen v pátek a v sobotu. Čtvrteční večer ale sliboval, že vše dopadne jinak. James před zvukovkou vyměnil struny na své kytaře a vyzkoušel si zahrát pár kousků. Venku se mezitím setmělo a my jsme mezičas před večerní show vyplnili ubytováním v hotelu a konzumací večeře. Ovšem najít hospodu, kde tou dobou vařili, byl kupodivu problém.

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small g

V klubu bylo plno, sešla se tam dobrá stovka lidí, což potěšilo nejenom Jamese. Ten před koncertem prozradil, že nerad vystupuje v zakouřeném prostředí, jeden známý doktor mu říkal, že při jeho hlasovém nasazení v takovém prostoru plíce dostávají zabrat a že za ten čas aktivně vykouří pětadvacet cigaret. V následujícím skoro dvouhodinovém setu se objevily převážně skladby z desky "Days Like These", přičemž celý večer byl věnován Dnu vody. Harries kořenil skladby humornými vstupy, třeba před "Ghost Town" loudil z publika vizitku, aby tento kus papíru s příměsí lamina roztrhl na dvě půle, přičemž jednu polovinu propletl do strun své kytary; tak vznikl zvláštní, rozladěný zvuk. Atmosféra a ovace v útulném klubu nabíraly na obrátkách, mezi Jamesem a publikem vzniklo pouto, díky němuž si lidé vyžádali tři várky přídavků. Poslední skladbou byla jedním fanouškem vybraná pohodička "Café del Mar" z minulé desky "The Straight Street Session".

Meruňkovice a zašlá Sokolovna
Ráno nás uvítalo sněžení s deštěm, byl to nevlídný start do nového dne. Před cestou jsme stihli letmo projít městem, protože odjezdové místo jsme měli pod nejvyšší budovou přímo ve středu, u hotelu Vsacan. Cestou jsme zastavili na krátkou návštěvu u Františka Segrada, který pro Jamese vytvořil ona reklamní trika, chvíli jsme se bavili o všeličem, popíjeli čaj, koštovali luxusní meruňkovici.

James Harries, 23.3.2007, Na cestách, small k

Před námi už byl jen poslední bod naší cesty - přerovská restaurace Sokolovna, která má v patře něco jako klub s barem. Z celé budovy čišel dojem přeťatého života a skomírání. Později jsme se od místního zvukaře dozvěděli, že to tam má brzy skončit a sídlo převezmou vietnamští spoluobčané. Nahoře ještě odpoledne probíhaly nějaké taneční, vlastně by tam klidně mohli nacvičovat balet, jen tam chybělo to typické madlo, jak poznamenal James. Nazvučeno bylo opět rychle a na osmou už v klubu posedávalo zhruba osmdesát lidí. Nemalou část tvořili členové Klubu Dlažka, který akci pořádal, pak náhodní návštěvníci, fanoušci z Olomouce a tři skalní až z Ostravy. Koncert měl zcela jinou atmosféru než ten vsetínský, byl věnován smyšlenému Dni houslí a blížícímu se Dni učitelů. Evokoval spíše komornost a větší prostor pro poklidnější skladby a zvukový experiment, zazněl tu i cover Toma Waitse "Warm Beer, Cold Woman". Trochu srandy nikdy nezaškodí a výběr inspirovala nabídka studeného piva těsně před koncertem, "to není vůbec dobrý na hlasivky," dozvědel jsem se. Další vtípky na sebe nenechaly dlouho čekat, jako jedna z posledních skladeb večera zvučela "Oh, Lord" z "Chapter IV", kterou Harries prý pět let vůbec nehrál.

Okolo půlnoci se naše cesty rozdělily, neboť James Harries zůstal na noc v Přerově a my s fotografem jsme vyrazili na noční vlak do Prahy. "Ten zvuk se tam strašně tříštil, nejenom o ta okna, ale i o zrcadla a nezvykle jsem měl za sebou hodně místa," padlo resumé. Oba koncerty měly své kouzlo, každý ale jiné. Harries je showman i mimo pódium a jeho koncerty se mění podle publika a atmosféry, nic není strojově nachystané. Pokud budete mít možnost, určitě na něj vyražte.

James Harries, Vsetín a Přerov, 22.-23.3.2007

Fotogalerie:

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small c

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small e

James Harries, 22.3.2007, Na cestách, small f

James Harries, 23.3.2007, Na cestách, small i

James Harries, 23.3.2007, Na cestách, small j

James Harries, 23.3.2007, Na cestách, small l

James Harries, 23.3.2007, Na cestách, small h

Související články

Do Roxy míří James Harries, Silicone Soul, WWW a další (Tiskové zprávy)
Michal Horáček: Ohrožený druh, Švandovo divadlo, Praha, 18.12.2011 (Naživo)
Tom Waits - Bad As Me (Recenze CD)
Tom Waits - Satisfied (Video Jukebox)
Pohled do hitparád Billboardu platných od 3. listopadu (Americké hitparády)
Tom Waits v říjnu ukáže, jak moc je špatný (Novinky)
James Harries, Lenka Dusilová, Palác Akropolis, Praha, 9.3.2011 (Fotogalerie)
James Harries, Lenka Dusilová, Palác Akropolis, Praha, 9.3.2011 (Naživo)
James Harries - Growing Pains (Recenze CD)
Turné Jamese Harriese jde do finále, ve středu končí v Praze (Novinky)

Názory

Album týdne 22/2012

Sigur Rós
Valtari

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »