Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Klaxons: Punk, Party, LSD

03.02.2007 05:00, Benjamin Slavík

Nejočekávanější věc indie scény začátku roku je venku. O kapele Klaxons se v Británii mluvilo poslední měsíce nepřetržitě. Dle britských publicistů nová skupina nastartovala čerstvou vlnu pojmenovanou nu-rave. Teď už je album "Myths Of The Near Future" na světě, vyšlo dokonce i v České republice. Tady je naše recenze.

9/10

Klaxons - Myths Of The Near Future

Celkový čas: 53:34

Skladby: Two Receivers, Atlantis To Interzone, Golden Skans, Totem On The Timeline, As Above, So Below, Isle Of Her, Gravitys Rainbow, Forgotten Works, Magick, Its Not Over Yet, Four Horseman Of 2012

Vydavatel: Universal

Co myslíte, kolik barev a obrazů asi budete mít v hlavě, když se na party sjedete LSD? V tuto chvíli nepůjde o zaručenou informaci, ale řekl bych, že rozhodně více než po pár panácích. Když si dáte debutovou desku britské kapely Klaxons "Myths Of The Near Future" pěkně nahlas, je možné, že výsledek bude podobný právě zážitku s tvrdší drogou. Klaxons na svém prvním albu dostávají indie scénu jinam, než kde byla v posledních měsících. Pryč od post-punku, romantických depresí a la The Cure a hesla Kytary ven. S LP "Myths Of The Near Future" můžete stejně bezstarostně tančit jako zažít punkový nářez.

Podle britského tisku, zejména pak časopisu NME, s Klaxons přichází nová vlna, kterou samotní ostrovní publicisti pojmenovali jako nu-rave (spojující party hudbu rave a taneční kytary), odvozenou od rave, která v Británii probíhala zejména v začátku devadesátých let. Náklonnost médií si kapela získala už EP "Xan Valleys". Aktuální dojem ale vypadá tak, že se nic třeskutě nového neděje, pouze se inspirační zdroje indie scény posouvají od osmdesátých let o jednu dekádu dopředu. Více v kurzu teď budou třeba Primal Scream, kteří Klaxons ovlivnili v nemalém množství.

Album "Myths Of The Near Future" nepřináší něco úplně nového, ale v jeho složitosti je v něm toho tolik, že není možné nad ním mávnout rukou a nervózně se rozhořčovat, co že to tu je zase za stopátý nudný kompilát originálů minulosti, který má vyvolat dojem něčeho fresh&sexy a zachránit britskou kytarovou scénu od recyklace toho, co už dost lidí nějakou dobu nudí. Poslech Klaxons připomíná divokou party, a to ve všech jejích etapách. A právě ty jednotlivé okamžiky a fragmenty jsou na albu rozstříhané a za sebou slepené v náhodné posloupnosti. Máme tu laxní rozjezd večera, kdy se nic pořádně neděje a všechno se teprve dostává na své místo, vrchol, kdy naopak nikdo nechápe, nevnímá a každý si bez rozmyslu chemickou euforii užívá, a také přesný prostředek obou pólů, příjemné stavy, kdy je únik z reality ještě pod kontrolou: něco jako rozjetá zábava s uvědoměním si zítřejšího rána. Nechybějí psychedelicky rozostřené výkřiky a zmatky na dojezdu, kdy nevíte, jestli se smát, brečet nebo se klepat.

Skladby jedou v brutálním tempu, taneční spodek drtí rockové kytary a přístup punkové party s ničím se nemazat jim dodává na agresivitě a utváří špinavý zvuk. Ten tu je v ideálním poměru s vypulírovaností tanečních smyček. Klaxons, ač jsou mladí, přesně vědí, co dělají, do své muziky jdou po hlavě, naplno, mají charisma a také odvahu parodovat současné řadové kytarovky - mimo lehké arogance mají i vtip a nadhled - energie, o které hlavně jsou, je nepohltí a skladby drží pohromadě. Neobtěžují složitými konstrukcemi. Naopak stavějí na jednoduchosti, údernosti a razantnosti, texty ve své stručnosti a sdílnosti evokují zápisky z punkových deníčků. Ať máme co zpívat a mladým, hlavně těm znuděným, to ukáže cestu. Protože jsou písničky plné různých odkazů, pocitů a protipólů, tak si je každý může vyložit po svém: pro někoho to bude roztomilá taneční kytarovka, druhého zbourají jasné hity, kterých na "Myths Of The Near Future" rozhodně není málo, další najde uchvacující souvislosti v kulturním rozsahu zabíhajícím dále než do historie pop-music, čtvrtý v řadě nad nimi posměšně mávne rukou a sáhne po oblíbených deskách starých více než deset let.

Výhoda Klaxons je také v tom, že v kontextu toho, co se dnes v muzice děje, jsou jako stvoření k tomu vyvolávat emoce: nejde o nic, co by prošumělo kolem. Je to přesně ten typ kapely, o kterém si musíte něco myslet. Můžete je nesnášet, můžete je milovat, nemůžete pokrčit rameny a když to uděláte, nikdo vám to zřejmě neuvěří. To z jednoho prostého důvodu: tato kapela je šílená, rozjetá, bláznivá, podivná, ale bezpochyby ne nudná. To budou až ti sedmí v řadě, kteří ji budou napodobovat, a fanoušci scény budou halasit: "Hele, další Klaxons."

I když na druhou stranu tomu, že Klaxons nastartují vlnu nu-rave kapel, v tento okamžik nikdo zřejmě nevěří, další kapelou v pořadí mají být Shitdisco. Minimálně pár měsíců může být vzrušující pozorovat, kam se tato částečně uměle vymodelovaná scéna posune a zda její trvanlivost bude delší než pár nových skupin půl roku sídlících v hitparádách. Fakta jsou taková: na scéně je nová kytarovka s albem hitů, osobitým přístupem k muzice a velkým potenciálem. Není těžké se jimi nechat okouzlit.

Související články

Klaxons míří potřetí do studia. Odpočítávají dny (Novinky)
Primal Scream uvedou na pulty nový živák (Novinky)
Primal Scream: "Příští rok bude nová deska!" (Novinky)
Jako support Primal Scream v neděli Praze zahrají Little Barrie (Novinky)
To tenkrát před dvaceti lety… (Na okraj)
Off Festival servíruje kultovní jména alternativního rocku i elektroniky (Novinky)
Nové desky pro 23. týden (Nové desky)
Primal Scream - Screamadelica (20th Anniversary Edition) (Recenze CD)
Primal Scream přivezou svou show i do Prahy (Novinky)
Klaxons nadělí fanouškům pod stromeček EP (Novinky)

Názory

klišé (Bo X Be, 04.02.2007 17:53) Reagovat

To bych rád věděl, kam chodí všichni recenzenti na to klišé, že někoho musím buď nenávidět nebo milovat anebo mi to nikdo neuvěří..... Na Musicserveru se v tomhle opakujete jak na základce a navíc mám fakt alternativu vůči těmhle kecům. Úplně ignorovat anebo mi to může být taky úplně u p..... stejně jako tucty anonymním písniček v rádiích....
.... (jonathan, 07.02.2007 20:05) Reagovat

nemyslim si že by klaxons byli tak dobrý... jak se píše v recenzi. dal bych maximalne 6 bodů.
tt (Bourne, 08.02.2007 16:08) Reagovat

Souhlasim s poctem bodu a to se mi moc nestava ,kdyz pise Slavik:)
ouuu (tassik, 11.02.2007 13:23) Reagovat

ja sem uplne unesenej.....fakt supr recenze...a supr hudba:-)
viva klaxons (p.l.a.w., 15.02.2007 18:31) Reagovat

super.......víc takových kapel a nebude žádná nuda.Podle mě je nejlepší song Golden Skans....parádní písnička a ještě lepší klip...kdo koupí,neprohloupí:)

zobrazit všechny názory (10 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »