J.A.R. 17. listopadu vyprodali Lucernu a předvedli Praze show, se kterou momentálně objíždí republiku. Všichni členové jsou ve velmi slušné formě, koncert to byl bezesporu kvalitní a nepostrádal momenty překvapení. My jsme u toho samozřejmě byli a vy si můžete přečíst reportáž i s bohatou fotogalerií.
© Vladimír Komjati / musicserver.cz V Den boje za svobodu a demokracii již tradičně patřila pražská Lucerna kapele
J.A.R.. Tento koncert se od toho loňského lišil především ve dvou faktorech. Zaprvé, Jaři mají novou desku "Armáda špásu" a s ní i značně pozměněný koncertní repertoár, zadruhé, byla tentokrát Lucerna beznadějně vyprodána. Kolem osmé, na kterou byl také koncert avizován, však byl sál ještě poloprázdný. Klasická úchylka Čechů - chodit zásadně pozdě. Za pódiem se rozprostíralo veliké projekční plátno, které bylo téměř přes celou šířku Lucerny. Zhruba v půl deváté se na něm objevily první obrázky. Na pódium, za poměrně vyklidněných tónů, nastoupili až na Michaela V. všichni.
Dan Bárta se pustil do unaveného zpěvu, působilo to zvláštně, ale když do toho všichni v jeden moment praštili a rozjeli "Jak ti je", započali tím pekelně rozjetou show, která neměla slabší moment a skončila až za dvě hodiny.
© Vladimír Komjati / musicserver.cz Dan Bárta byl celý v bílém a s turbanem na hlavě vypadal jako terorista, Michael V. se u kalhot zřejmě inspiroval někde u
Prince a Klempa zvolil bílou košili, aby ji mohl během celého vystoupení rozepínat a znovu zapínat. Tahle sebranka největších eg, když přijde na scénu, se pod taktovkou Romana Holého promění ve vycvičenou smečku hladových psů. Evidentně každý by si pro sebe chtěl urvat nejvíc, ovšem dokáží se respektovat. Od dechové sekce, až po Roberta Balzara se na všechny dostane. Tahle kapela zní dohromady prostě skvěle, o tom žádná, dokonce bych řekl, že i čím dál líp, a zřejmě si to všichni uvědomují. Nebo jsou víc sehraní? Viděl jsem nesčetně koncertů Jarů, ale tenhle byl nejlepší. Možná to bylo díky vyváženému, slabé chvilky postrádajícímu setlistu, možná díky tomu, že ubrali na sólování a dost možná také díky výborné atmosféře, která v našlapané Lucerně panovala. Abychom si rozuměli, jedno vynikající sólo, kde se vyřádili všichni, bylo v "Babičce". Bylo sice dlouhé, ale o to intenzivnější a Prahu naprosto rozdrtilo. Zejména pak závěr, kdy
Dan Bárta na místě dělal, že běží nejrychleji, jak umí, a do nekompromisní jízdy bicích vyzpívával neopakovatelných způsobem zbytky melodie. Možná že to byl vůbec nejsilnější moment koncertu, v tu chvíli dokonce Bártu nebylo ani pořádně slyšet, jak byla Lucerna v laufu. Dostalo se i na překvapení, po singlovce "Doufám" Jaři převzali zlatou desku za "Armádu špásu" a v následující skladbě "Superpéro" ukázali, že ne nadarmo jsou oblíbení. V půlce písně totiž opět překvapili, to když začali na pódiu zcela nečekaně bouchat ohně, které sršely i ze stropu a leckoho by v tu chvíli mohlo napadnout, že je na koncertu nějaké
strašně našláplé kapely z USA a oni to přitom jen skromní
J.A.R. přidávali další impulsy do již tak dost nabitého pytle emocí a zážitků.
© Vladimír Komjati / musicserver.cz Jo jo, asi je to tak, Jaři mají dost možná životní formu. Na letních festivalech to tolik nevypadlo, leckdy i zapadli, ale vám všem, co jste je díky tomu odsoudili, bych doporučil vidět jeden koncert z tohoto turné. Naprosto jiná káva. Klempa s Vrtulníkem jsou lepší
mluviči než na desce, i když rappeři z nich asi nikdy nebudou,
Dan Bárta to v pravou chvíli chytne za správný konec a svůj hlas dokáže vytáhnout do neuvěřitelných forem, a všechny tak umí strhnout (za což mluví třeba jeho mezizpěv v "Potomku Prahy") a o bezchybném triu Jelínek-Kaspar-Kop snad není třeba mluvit obsáhleji, předvedli svůj vynikající standard a na sóla v již zmíněné "Babičce" jen tak nezapomenu. Snad jen Bady Zbořil za bicími jednou začal hrát jinou píseň, než měl, ale
Roman Holý ho včas zastavil.
Mirek Chyška zdá se taky trochu přibrousil struny. Přišlo mi, že vůbec tentokrát bylo celé vystoupení nějaké ostřejší a hodně rychlé. Možná za to mohl opravdu bezchybný scénář koncertu. Nebylo místo, kdy by se dalo nuditi nebo lelkovati.
© Vladimír Komjati / musicserver.cz Skladby z novinkové desky se naživo chytly a zapadly mezi jejich největší hity znamenitě. A to se nedostalo ani na pecky jako "Hnědojed", "Špinavej džob" nebo "Neviděli mou funku", které měly dosud neotřesitelnou pozici, ale je pravda, že střídání bylo na čase a i taková "Dělnická 69" s drtivým refrénem, ve kterém Bárta tahá dlouhé
á až odněkud z paty, je adekvátní náhradou. Závěr v podobě přídavků "Maksimig", "Už mizí pryč je... Hanka" a definitivně posledních "Bulhárů", to už byla pouhá třešnička, která nemohla na tomhle vynikajícím dortu nic zkazit. Tak zase na den přesně za rok, vážení, a jestli to bude vystoupení minimálně stejně povedené jako tohle, máme se rozhodně na co těšit.
Setlist: Jak ti je
Pap Muziek
Mydli to
Metamegamastítko
Brutek modelář
Začni za tmy
Zlaté struny
Dělnická 69
Potomek Prahy
Doufám
Superpéro
Babička
Jsem pohodlný
Ťo ti ťo
Nuly
Hi-Tech Vitamean
B-bus
Bez vokolků
Přídavky 1.: Maksimig
Už mizí pryč je... Hanka
Přídavek 2.:Bulháři
J.A.R., Lucerna, Praha, 17.11.2006
Fotogalerie:
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz