Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Naživo

Kterak Hooverphonic rozdávali svoji (nikdy více) sladkou hudbu

17.10.2006 05:00, David Věžník

Jsou v Česku oblíbení. Ne tak, aby válcovali hitparády, ale na hrstky se jejich fanoušci počítat taky nedají. Během letošního roku hráli Hooverphonic v republice už čtyřikrát (počítán každý koncert). Naposled v neděli v Brně. V klubu Fléda parta okolo rázného Alexe Calliera a křehké Geike Arnaert znovu dokázala, že klub jí sedne víc. Přestože koncert měl své vady, lid byl spokojen.

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 1

Česko má rádo Hooverphonic, Hooverphonic mají rádi Česko. Jsou tady pečení vaření. Třeba letošek - celkem čtyři koncerty, z toho tři během jednoho týdne. Rozsévání své (nikdy více) sladké muziky po lánech českých zakončili tito zdánlivě komorně znějící Belgičané v brněnském klubu Fléda. Připadlo to na neděli a jako signifikantní se zdálo, že s sebou z Belgie (potažmo z Prahy?) přivezla Geike, Alex, Raymond a další kumpáni počasí, ve kterém byla cítit zima. Plně naloženou Flédu ale rozehřáli poměrně spolehlivě, rychle a důkladně. Byť o dokonalém numero uno zážitku se hlavně díky zvuku mluvit nedá.

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 3

O Hooverphonic se hodně mluví jako o kapele, jejíž hudba vynikne daleko přirozeněji v klubu než na festivalu. Taky si můžou víc vyhrát. S lidmi, se scénou. Na obojí došlo. Pódium zrekonstruované Flédy (škoda že na ty záchody se nějak nedostalo, fakt) zdobil černý závěs (možná tam bývá pořád, ale tentokrát byl takový nějaký výraznější) a zavěšené žárovky, připomínalo to jasnou večerní oblohu. Hvězdy se mihotaly, blikaly, svítily jasně i vůbec. Veškeré světlo bylo vůbec moc pěkně udělané... tedy pro oko návštěvníkovo, nikoliv pro objektiv fotografův ("Atmošku? Jestli tam chceš zašuměný fleky s modrým pozadím, tak to tam mám."). Ale to je neřešitelný spor - nasvítit koncert pro kouzlo okamžiku, nebo pro trvalé zachycení? Snad jen, nemá-li se fotit s bleskem, bylo by dobré na tento fakt upozornit nějakým nápisem u vchodu a ne neustálým upozorňováním pořadatelů směrem k fotografům, kteří to stejně dodržovali. Obě strany by šetřily - první hlasivky, druzí krční obratel zvaný kývací. A... ano, stejně se během úvodní "You Love Me To Death" ("No More Sweet Music" verze) sál rozblýskal o 106 a mnohé přístroje byly zabaveny.

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 2

Setlist české obecenstvo znalo již z koncertu na festivalu Love Planet. Tvořily jej z velké části skladby z aktuální desky "No More Sweet Music", dokonce to podle prvních třech písní (tu úvodní následovala "We All Float" a tu zas "Music Box") vypadalo, že to Belgičani vezmou pěkně popřadě a přehrají novinku od začátku až do konce. Nakonec ale došlo i na osvědčené hity ("Vinegar & Salt", "Eden" za všechny). Při titulním kousku aktuálního alba se v zadní části sálu rozpáchne kvazipohoda ("Jé, tady voní tráva."). Hooverphonic tvoří na pódiu sedmičlennou skupinku (počítaje i backvokalistku, která se mihotala jako ty žárovky v pozadí), která koncert dokáže velmi citlivě vystavět. Skladbám dodává ráz mnohdy odlišný od studiových nahrávek - tu je to do rocku, tu více do akustiky, tu do jazzu, tu do dubu či reggae(!).

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 4

Česko má rádo Hooverphonic, Hooverphonic mají rádi Česko. Znají se a vědí, co od sebe čekat. Jak na sebe reagovat. Lid se vlní na pomalé kousky, na ty rychlejší decentně pohopsává, tleská spontánně i na vyžádání, zpívá texty písní spontánně i na vyžádání. Přizpůsobuje se aktuálním náladám, které má skupina v kapse minimálně dvě. Posmutnělou ("Mad About You" a skoro všechny již zmíněné) a rozpustilou ("World Is Mine", "Jackie Cane", "Sometimes"). To všechno publikum zná a na všechno přirozeně reaguje podle toho, jak to z té kapsy ta partička vytahuje. A co výkony? Zvuk? No kapela je sehraná, o tom žádná. Svědčí o tom nejedna improvizace předvedená i na brněnské scéně. Zpěvačka Geike Arnaert je suverénní, ač zároveň křehká ("Je slaďoučká."), a zpívá čistě i nejvyšší tóny. Jen zvuk umí být lepší. Méně uduněný, co se týče basů, a méně ostrý, co se týče vokálu ("Mně se to slívá v jeden celek, kde nerozeznám, co je co."). Tu občasnou vazbu člověk překousne.

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 5

"You Hurt Me" a Hooverphonic se poprvé loučí. Je to zřejmé a ve slově "poprvé" není nic troufalého. Přídavek prostě musí být. Jsou hned tři. "Sometimes" a Hooverphonic se za zpěvu fanoušků podruhé loučí. Kde je slovo "naposled"? Ještě chvíli. Kapela se vrací a v druhé sérii přídavků vystřihne i tu, kterou kolega Hájek díky své detektivní činnosti označil jako "Magenta". Hooverphonic se za aplausu fanoušků potřetí loučí. Kde je slovo "naposled"? ("Nikdo nepřidává třikrát.") Přijde na to. Kapela se skutečně vrací ještě jednou, Arnaert vysekne brněnskému publiku obrovskou poklonu, představí celou kapelu a střihne poslední kousek, po kterém se (ano!) naposled loučí. A lid, rozehřátý milou (nikdy více) sladkou muzikou a letní teplotou v interiéru Flédy béře na sebe teplé svrchníky a vyráží přes bar, na němž jede nu-jazzová (leč příliš hlasitá) afterparty, do chladné belgické noci.

P. S.: Přímá řeč v kurzívě jsou odposlechnuté postřehy více, či méně anonymních návštěvníků koncertu.

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006

Fotogalerie:

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 7

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 8

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 9

Hooverphonic, Fléda, Brno, 15.10.2006 small 10

Související články

Hooverphonic With Orchestra, Lucerna, Praha, 5.5.2012 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Nové desky pro 19. týden (Nové desky)
Hooverphonic - With Orchestra (Podpultovky)
Hooverphonic v Praze předskočí domácí Lanugo (Tiskové zprávy)
Hooverphonic s orchestrem vystoupí počátkem května v Lucerně (Tiskové zprávy)
Hooverphonic - The Night Before (Recenze CD)
Nové desky pro 5. týden (Nové desky)
Hooverphonic, Jerboa, Lucerna Music Bar, Praha, 18.5.2008 (Naživo)
Hooverphonic, Jerboa, Lucerna Music Bar, Praha, 18.5.2008 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Před Hooverphonic diváky rozehřeje Jerboa (Tiskové zprávy)

Názory

Hooverphonic - Zvuk (little rose 666, 17.10.2006 15:52) Reagovat

No chlapce nebo ti mam rikat synku psat o zvuku na Hooverphonic ze nebyl koser muze jenom osoba ktera nema moc vyvinuty sluch.
Re: Zvuk (David Věžník, autor, 17.10.2006 17:19) Reagovat

Taky jsem si to dřív myslel...
Re: Zvuk 2 (David Věžník, autor, 17.10.2006 18:02) Reagovat

Ale abychom nezabředli do slovíčkaření: Netvrdím, že zvuk byl otřesný, jen že umí být lepšavější. ;-)
zvuk (sono jede, 18.10.2006 00:08) Reagovat

nojo věžník a zvuk...po tom co o tom napsal za blabol na semtex coulture se ani nedivim...hooverphonic meli vzdycky naprosto genialni zvuk a neverim ze na flede by to mohlo bejt zrovna jinak(dobrej prostor i PA)
Hruza (Radek, 18.10.2006 16:56) Reagovat

No jo klasicka uboha "ceska" recenze ci pokus o kritiku. To,ze ma autor absolutni hudebni hluch i omezeny rozhled se da vyvodit uz z toho, ze na koncerte slysel prvky reggae. Priste by mel mozna min hulit. Jinak Hooveri vynikaji prave 110% zvukem, ktery je jednou z mnoha veci, proc jsou tam, kde jsou.

zobrazit všechny názory (10 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »