Recenze CD

Začátek slibnej, pak to vázne. Škoda

21.08.2006 05:00, Lukáš Franz

Wolfmother vydali po šesti letech svojí existence debutovou desku, kterou ani neukryli pod nějakej fantastickej název, co by nám všem vyrazil dech. Oproti ostatním současným debutantům neloví v oblíbených osmdesátých letech, ale brousí ještě dál. Do minulosti. Jestli mezi vaše oblíbence patří třeba ta kapela, co měla v názvu vzducholoď (vtip!), jste tady správně.

6/10

Wolfmother - Wolfmother

Celkový čas: 54:27

Skladby: Dimension, White Unicorn, Woman, Where Eagles Have Been, Apple Tree, Joker & The Thief, Colossal, Mind's Eye, Pyramid, Witchcraft, Tales, Love Train, Vagabond

Vydavatel: Universal

Zatímco většina debutujících seskupení hledá a pátrá a obdivuje a baští a vykrádá a napodobuje a vylepšuje (nebo se jenom marně snaží vylepšit nevylepšitelný) osmdesátý léta a možná taky kousek toho přelomu ze sedmdesátejch, i když obecně jsou to spíš ty osmdesátky, australští Wolfmother brousí až do dob, kdy se Ozzy rozhodnul, že udělá všechno proto, aby v roce 2006 vypadal jako živá mrtvola, co ani netrefí na pódium, a kdy Led Zeppelin slavili svoje největší úspěchy, brali hodně LSD a tak. Vždyť to znáte. Z časopisů nebo knížek, co jste si třeba nakradli v knihovně, abyste se o hudbě dozvěděli co nejvíc, protože historie je věc zajímavá a ta hudební zrovna dvakrát. Narážka. Tohle ohlídnutí se trochu jiným směrem než ostatní s sebou přináší tu pověstnou špetku svěžího vzduchu (teda pokud se to tak dá říct, osobně neznám nikoho, kdo by to někdy udělal/zvládnul), protože první šestiletka novýho milénia je hodně přeosmdesátkovaná. Madonna by mohla vyprávět. Takže tahle věc se dá brát jako výhoda.
Neříkám, že kapel, co se inspirují až takhle zpátky, je málo, ale rozhodně jsou, co se toho, jak jsou na očích/uších, týče, oproti 80's influenced partám docela v množstevní nevýhodě. Je to hezký, když někdo slovo eklektický chápe i víc dozadu než ostatní. Wolfmother začínají zostra. Prostě & jednoduše zpěvák zakvílí do mikrofonu stylem herečky, co si právě odbyla svejch patnáct minut slávy ve filmu Wese Cravena, a kapela začne (opět) zostra ten typ riffu, co se vám hned dostane pod kůži. Má to šťávu, smrdí to minulostí, baví to. Další track už bez zakvílení, ale s docela stejným modelem. Jedeme po kolejích. Pořád to smrdí minulostí. Rockovýma koncertama, kdy bylo špatně, když se polovina kapely vypravila na pódium a nebyla pod vlivem. Led Zeppelin & Black Sabbath. Pak dojde na ty pomalejší.
Když něco evokuje něco, co už tu bylo předtím, nutí to (chtě nechtě) ke srovnání. Takže Wolfmother jsou rozhodně divočejší a afektovanější než kapela kolem Page a Planta, což je určitě daný tím, že i když teda zpěvák Wolfmother má háro jako svině, určitě jeho kapela nebere tolik drog jako kluci z Led Zeppelin. Tady bych řekl (kacířsky), že je to lepší. Ano, lepší než Led Zeppelin V TOM SMYSLU, ŽE TO VÍC BAVÍ. Jakmile ale Wolfmother zpomalí, už to nějak není ono, což je určitě daný tím, že i když teda zpěvák Wolfmother má háro jako svině, určitě jeho kapela nebere tolik drog jako kluci z Led Zeppelin. Tady bych řekl, že je to horší. Ano, horší než Led Zeppelin V TOM SMYSLU, ŽE TO BAVÍ MÍŇ. A vůbec, tenhle debut je hodně zvláštní deska. Prostě si ji můžete pustit kdykoliv, je dobře zahraná, zvuk je správně cejtit tím, čím Wolfmother chtěli, aby cejtit byl, z technickýho hlediska jí zkrátka není co vytknout. Jenže pak nastává okamžik, kdy eponymní deska Wolfmother není v přehrávači.
Člověk si chce něco poslechnout, oči mu sjedou na krabičku s tímhle a on se sám sebe ptá, proč by si to měl pustit. Sorry, ale po sedmi poslechnutích fakt nevím, jakej důvod bych tady měl odprezentovat. Nic mě nenapadá. Mohl bych to zkusit s tím obligátním - jestli máte rádi Led Zeppelin/Black Sabbath, přičtěte si k výslednýmu hodnocení dva body. Jenže bych taky mohl říct, že jestli máte rádi Led Zeppelin/Black Sabbath, tak si dva body od výslednýho hodnocení odečtěte. V době internetu je všechno strašně snadný, a tak moje rada zní taky docela jednoduše: Zkuste to a uvidíte. Teda uslyšíte.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Wolfmother (xXx, 21.08.2006 10:14) Reagovat

    Super cd, mam ho uz nejaku dobu a je super.

  • recenze (Veg, 21.08.2006 13:35) Reagovat

    je fakt výborná!!!!!!!!
    :-)))

  • retro retro... (mituz, 23.08.2006 15:19) Reagovat

    Kedy uz tato debilna retro moda skonci?!?!? Led Zeppelin bola na svoju dobu maximalne progresivna kapela, tak preco by mala byt porovnavana s touto garazovou zberbou?! Napadmi ani schopnostami im nesiahaju ani po paty. SAKRA, CHCEM UZ POCUT ROCK 'N ROLL PRE TOTO TISICROCIE, NIE TRAPNE VYKRADANIE!!! (no hej, chciet mozem :) )

    • Re: retro retro... (Pepa z Depa, 04.08.2007 09:34) Reagovat - e

      kdyz se ti to nelibi,tak sem nelez,blbecku

    • Re: retro retro... (naborovy pracovnik, 28.02.2008 10:57) Reagovat - e

      nejsou lidi...


zobrazit všechny názory (8 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

25.05.
24.05.
23.05.
22.05.
21.05.

CoKdyKde

Pá 25.05. Photolab (BIO OKO, Praha)

So 26.05. Mezi ploty 2012 (Bohnice, Praha)

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí