Recenze CD

Modrá je sladká!

08.06.2006 14:50, Antonín Kocábek

V srpnu se kapela Hooverphonic u nás objeví už poněkolikáté, tentokrát na festivalu Love Planet. Těm, kteří se na ně těší, může ukrátit čekání čerstvá a vydatná novinka "No More Sweet Music". Skupina na ní dokazuje, že i na svém pátém albu je všechno, jenom ne tuctová.

8/10

Hooverphonic - No More Sweet Music

Celkový čas: 40:57 + 42:04

Skladby: You Love Me To Death, We All Float, Music Box, You Hurt Me, No More Sweet Music, Tomorrow, Dirty Lenses, Heartbeat, Wake Up, My Child, Ginger

Vydavatel: Sony BMG

Belgičtí Hooverphonic u nás mají hodně fanoušků, relativně často zde koncertují, takže informace, že tři roky po předchozím, akusticky pojatém koncertním albu "Sit Down And Listen To Hooverphonic" přicházejí s další deskou, má i u nás koho potěšit. A protože nemají o nápady nouzi, nabízejí tentokrát rovnou dvojalbum. Jenomže - ouha! Nadšený posluchač přináší domů čerstvý přírůstek do sbírky, otevírá vkusně provedený digipack, vsune CD do přehrávače, nahlédne do bookletu a... zmatek, údiv. Na obou albech jsou - alespoň podle názvů - tytéž písničky. No co tohle má znamenat? Jen klid! Žádný podraz ze strany party s půvabnou zpěvačkou. Kapela prostě připravila dvě verze téhož materiálu. Jiní si nechávají své skladby remixovat, tady se spoléhalo jen na své vlastní schopnosti. Od každého kousku jsou tu jak "radio friendly" sladce popová, tak i zvukově experimentálnější, často agresivnější podoba. Zajímavý nápad, ne?
Je to určitě vcelku odvážný krok, protože nemnohý posluchač to může brát jen jako tahání peněz z kapes. Jenomže když se otřepete z prvotního pocitu podvedení, zjistíte, že to má něco do sebe. (Shodou okolností s něčím podobným nedávno přišli i domácí Southpaw.) První jedenáctka skladeb má výmluvný podtitul "More Sweet Music". Tvář inteligentního popu, kterou tahle kapela nastavuje, je tu ještě kosmeticky vyhlazenější, melodie vznosnější, zpěvačka Geike ještě uhrančivější. Místy se mi vybavuje koncertní nahrávka "Roseland NYC" od Portishead. Ani tady lesy smyčců nejsou nasamplovány, ale má je na svědomí těleso Galaxy Orchestra, je tu podobně medová atmosféra i lehkou melancholií i tesknotou zahalený zpěv. A nic z toho nepůsobí chtěně nebo poklesle. Natož abyste měli pocit, že vám někdo něco vnucuje. Zkrátka profesionalita skloubená s citem.
Aranže, důmyslně propojující samply s živou nástrojovou složkou, jsou zajímavé už na prvním disku s přítulnějšími verzemi, ale jejich důmyslnost vynikne až na kolekci alternativních verzí. Už úvod, kde Geike zpívá jen do rytmického základu, ze kterého se teprve postupně vynořuje sampl s melodií, je při důkladnějším zaposlouchání lahůdka. Model, kdy rozmáchlé plochy vystřídají subtilnější, zvukově sice bohaté, ale co do plnosti křehčí a pročištěnější experimentálně poskládané skladby, je vlastní celé "dvojce". Jestliže u prvního disku padla zmínka o Portishead, nelze s jeho následovníkem nezmínit Björk. Každopádně více rovin, žádné zbytečné složitosti, ale přesto možnost mít co objevovat - to je společný jmenovatel druhé verze. A stejně jako první není o přeslazenosti, v druhé nehledejte nic nestravitelného. Obě pak spojuje krom stejných základů skladeb hlavně chuť si hrát a objevovat.
Z novinky Hooverphonic se nemohu zbavit dojmu, že pro její tvůrce pořád ještě výsledek jejich snažení není primárně "prací", prostředkem obživy, nutností naplnit smlouvu. Snad i proto působí tak lehce, nenásilně, neupachtěně a vzdáleně většině produktů showbusinessu. Že to zní až neskutečně nadneseně? To jste tu desku asi ještě neslyšeli, že?

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Aktualitka (Sláva, 08.06.2006 16:53) Reagovat

    No, spíše naopak, desku už slyšeli asi všichni, vyšla v minulém roce:)

  • tesim se! (Sonja, 08.06.2006 17:52) Reagovat

    uz se nemuzu dockat Hooverphonic proste miluju a recenze vystihuje presne to co od nich ocekavam,tak jsem na to zvedava :)

  • musicserver (jon, 08.06.2006 21:11) Reagovat

    je poslední dobou takový pomalý a zpomalený, co se novinek týče... když se po 2 letech dočtu, že si Alanis zkrátila vlasy, a ona už je má zase narostlý, tak nevim...

  • jako vzdy... (F', 08.06.2006 21:11) Reagovat

    je to pecka ... Hoovery mam hrozne moc rad, koncert v Roxy byl nejlepsi a tohle album mam od ledna a porad ho tocim dokola, stejne jako ty predchozi ...

  • doplneni (front, 09.06.2006 08:41) Reagovat

    2 rozdilne verze = 2 rozdilni producenti, kapela se nemohla rozhodnout, ktereho zvolit, tak zvolila oba.


zobrazit všechny názory (20 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

24.05.
23.05.
22.05.
21.05.

CoKdyKde

Pá 25.05. Photolab (BIO OKO, Praha)

So 26.05. Mezi ploty 2012 (Bohnice, Praha)

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí