Recenze CD

Podmanivá polární záře pod vlivem nu-jazzu

01.05.2006 00:00, Dan Hájek

Na své čtvrté desce "Divine Shadows" Dhafer Youssef překračuje stín mnoha hudebních žánrů. Precizním způsobem je spojuje a evidentně mu jsou tyto experimentální výlety velmi blízké a mají citelně osobní vazby. "Divine Shadows" je nádherně omračující polární záře určená k poslechu.

10/10

Dhafer Youssef - Divine Shadows

Celkový čas: 66:38

Skladby: Cantus Lamentus, 27th Century Ethos, Miel et Cendres, Wind & Shadows, Odd Poetry, 27th Ethos, Persona Non Grata, Postludium, Eleventh Stone, Ivresse Divine, Un Soupir Eternel

Vydavatel: Universal

Vždy mě dokáže zaujmout, s jakým klidem a obrovským nasazením se obyvatelé Norska vrhají do všech možných činností, nevyjímaje tvorbu hudby. S maximální lehkostí, bez sebemenšího klopýtnutí sázejí noty a takty vedle sebe, a vytvářejí z nich tak neskutečně nabitou hudební krásu. Kromě tohoto snažení se musejí vyrovnávat s nástrahami polárního dne a noci. Tento fakt se nejvíce projevuje na čtvrtém albu Dhafera Youssefa, které dostalo jméno "Divine Shadows". Černomodrý obal evokuje mnoho nevyřčeného, ale zároveň velmi známého, co mnoho lidí dokáže procítit a převléci do slov, melodií, a tímto vším vyjádřit své emoce. Ty nejsou v případě Dhafera nijak ukryté, ale naopak velmi otevřené. "Divine Shadows" je jeho první deskou u malého labelu Jazzland Recordings.
Norsko je zemí s nespoutanou přírodou a i když jméno tohoto multiinstrumentalisty nezní nijak seversky (původem je z Tunisu), tento chlapík právě v této zemi žije a skládá. Nechává se ovlivnit vším, co se odehraje okolo něj, a mistrně to dokáže převtělit do nádherných kompozic, v kterých i jeho hlasivky jsou vše říkajícím nástrojem. Kdysi se naučil hrát na oud, který se mu stal partnerem v hudebních experimentech. "Divine Shadows" promlouvá v mnoha nářečích a nebojí se používat elektronických instrumentů, ale zároveň klade důraz na akustické nástroje. Jeho snažení proplouvá ambientními plochami, fúzuje s moderním jazzem a nezkrotně předvádí své zahledění do etnických prvků z celého světa.
"Divine Shadows" mají dvě imaginární části. Úvodní polovina je poklidnějším stínem zapadajícího slunce, kdy se stíny protahují za obzor. "Cantus Lamentus" je vokálním oratoriem, které navodí téměř snové rozpoložení. Trojka "Miel et Cendres" je zprvu sólem pro oud, ke kterému se postupně přidávají perkuse a smyčcové kvarteto z Osla. Oslo Session String Quartet je nedílnou součástí alba, Dhafer Youssef si pohrává se spojením rozličných nápadů a je stejný detailista jako třeba Peter Gabriel. "Odd Poetry" vygraduje onu imaginární první půlku, poprvé se zde i rozeznívá trubka Arve Henriksena. "27th Ethos" je vstupní branou do experimentálnější a dějově rozmanitější části. V té mají dominantní úlohu skvělé kompozice "Persona Non Grata", "Eleventh Stone" nebo "Inverse Divine". Zmíněná "Persona Non Grata" je zvukovou šperkovnicí, která dokonale omámí svým bohatstvím.
Dhafer Youssef si je vědom toho, co chce na svých deskách dokázat. "Divine Shadows" je dalším krokem v hlubším sblížení s elektronickými mašinkami, které neodolatelně v jeho režii kolaborují s akustickými nástroji, jeho hrou na oud a hlasovými improvizacemi. Kdyby se mě někdo zeptal, koho bych chtěl vidět na mém oblíbeném festivalu Colours Of Ostrava, ani chvilku bych neváhal a vyřkl jeho jméno. "Divine Shadows" je nezkrotně vzrušující poslechová vize na tónině polárního nu-jazzu.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Cože? :-) (Robert, 01.05.2006 00:45) Reagovat

    Fajn recenze, musím říct, že mne autor dokonale navnadil k pořízení si tohoto alba. Jen si ale nejsem jist, zdali (jak se v recenzi píše), cituji: "Trojka "Miel et Cendres" je zprvu sólem pro oud"... :-)

    • Re: Cože? :-) (milan, 27.12.2009 03:39) Reagovat - e

      No ja se domnivam, ze zcela urcite je, vzdyt temer cele prvni 2 minuty nic jineho slyset ani neni.. :)
      Jinak dobra deska, pohodova, to se musi nechat. Rad posledni dobou hudebne experimentuji a toto me docela sedlo.
      Rad bych sehnal nejakou jazzovou hudbu ve ktere je pouzity hlas muezzinu nebo proste orientalni, arabske spevy. Vedel by nekdo o necem?

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

10.02.
09.02.
08.02.
07.02.
06.02.

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí