Loňský počin "Guero" mnozí Beckovi znalci odmítli jako zpronevěru jeho pověsti nevyzpytatelného eklektika. "Taková ostuda, nechat se častovat superlativy a přitom vykrádat sám sebe," hořekovali. Snad právě pod vlivem zklamaných hlasů z tábora svých věrných Beck nedlouho na to přistoupil ke kroku, který už před ním učinila například islandská diva Björk v souvislosti s deskou "Post" - kompletní tracklist desky podrobil remixovým úpravám. Za tímto účelem sestavil tým, do něhož zlanařil mimo jiné věhlasné Air, Boards Of Canada, Dust Brothers či Adrocka z Beastie Boys, a stanovil pouze jediné omezení: "Co jsem nazpíval, zůstane nezměněno." A protože jde o opravdové mistry oboru, může teď s klidem i mezi ty, jimž ona "kreativitu postrádající" nahrávka hnula žlučí.

Jestliže album "Guero" působí jako deska tak trochu zlenivělého bluesmana, který ve stokrát sepraném flanelu přes dioptrické brýle po desítky dnů a nocí vrhal zrak na monitor svého počítače s cílem udržet rovnováhu na hranici pestrobarevného experimentu a vkusně idylického popu, "Guerolito" se zdá jako dítko počaté mladými volnomyšlenkáři v mlhavém oparu plynného skupenství THC. Dítko krapet neukázněné, ale hned na první pohled inteligentní. Někteří remixéři se dali do práce s až bezohlednou odvahou (z "Girl" je díky francouzské dvojce Octet něco mezi Coldplay a Chemical Brothers), někteří uctivě pracovali s náladou dané písně (deprese "Broken Drum" v úpravě Boards Of Canada je přímo vzrušující) a jiní se mnoho neblýskli (že by to Air tentokrát odflákli?). O tracku, který měl Beck vrátit k přepracování, ovšem nevím.

Můžeme se dohadovat, jestli je zábavnější přímočaře rocková "E-Pro" nebo "Ghost Range", v níž úchylně prdí clavinet a hvízdá průvan smyčcových nástrojů, poměřovat bezstarostnou "Rental Car" z "Guera" s její bu-bu-bu-verzí na "Guerolitu" a tak dál. Na jednom se ale shodnu snad s kýmkoli - tak povedená kolekce remixových verzí vlastního repertoáru, jako je tato, se povede jednou za čas. Když navíc vezmeme v úvahu, že - navzdory spoustě autorů, kteří tvořili každý sám, dle vlastního vyznání a nálad - jde o nahrávku naprosto konzistentní, nelze ji hodnotit jinak než pozitivně.