Recenze CD

New York Calling: God Save The Gipsy Queen!

06.03.2006 12:00, Antonín Kocábek

Američtí Gogol Bordello u nás mají celou řadu příznivců, a tak se dá předpokládat, že i jejich další, již na sklonku minulého roku vypuštěná deska s dvojitým názvem "Gypsy Punks / Underdog World Strike", tu padne na úrodnou půdu. Píše se o ní těžko, chce to ji slyšet, ale přesto se vás budeme snažit navnadit. Stojí to za to.

9/10

Gogol Bordello - Gypsy Punks / Underdog World Strike

Celkový čas: 64:57

Skladby: Sally, I Would Never Wanna Be Young Again, Not A Crime, Immigrant Punk, Go Revolutions, Avenue B, Dogs Were Barking, Oh No, Start Wearing Purple, Think Locally Fuck Globally, Illumination, Santa Marinella, Understructable, Mish To!

Vydavatel: Day After Records

Přívlastek "Sex Pistols worldmusic scény", na který jsem někde narazil, k nim sedí jako přilepený sekundovým lepidlem nekoupeným ve výprodeji. Americká parta okolo ukrajinského emigranta Eugene Hütze živelnou energii chrlí na všechny strany a její zběsilý sound, ve kterém jako by se potkali The Clash s romskými a židovskými folklórními kořeny, se řítí nezadržitelně vpřed, jako by chtěl smést všechno, co mu stojí v cestě. Více se o nich začalo mluvit až v momentě, kdy se produkce jejich debutového alba "Voi-la Intruder" ujal bubeník Nicka Cavea Jim Slavunos, a neznámí už nejsou ani domácímu publiku, neboť jejich nedávný koncert v přeplněném klubu Roxy zdaleka nebyl první, který jsme mohli vidět i bez výjezdu za hranice.
Pral jsem se s tou deskou docela dlouho. Je totiž tak výtečná, že vlastně nemám potřebu k ní cokoliv dodávat, natož se v ní nějak pitvat. Kdybych byl o patnáct let mladší, mohl bych předhodit pěknou historku, jak jsem nedávno popíjel v hospodě a u stolu vedle seděli cikáni a..., ale takhle? To album výborně šlape, je na něm spousta nápadů, chytrých melodií, ctí i rozvíjí žánr, ale zároveň se vyhýbá dogmatické zatuchlosti i případnému pocitu, že kapela zjistila, že něco funguje, a teď už to jen vychytrale omílá dokola. Je vtipná, zjevně poučená a hlavně dotažená. "Je to fajn, ale co o tom mám sakra psát?" konstatoval jsem mezi debatou s jedním o dost zkušenějším kolegou. "Napiš, že na tý desce jsou lepší - což je snad poprvé - než na koncertech," ušklíbl se ironicky. "A taky že Albini je génius."
Což je sice nošení dřeva v les, nicméně za zdůraznění to opravdu stojí. Způsob, jakým Steve Albini tuhle desku nahrál, se totiž na míle vzdaluje obvyklému přínosu najatých panáčků, co se sice hrdě nechávají označovat jako producenti, ale to je asi tak všechno, co s tímhle pojmem mají společného. Albini pod produkcí tohoto alba podepsaný není, ale pro výsledek udělal mnohem víc než v jiných případech jiní. Vtiskl nahrávce porci živelné energie rozjetých koncertů, dokonale ze dveří vymetl častou studiovou sterilitu a vymáčkl z kapely to nejlepší, co v ní je. Výsledek stojí za to.
Už úvodní chraplavé fráze Hützova hlasu, ne nepodobné svou odhodlaností i zdevastovaností hlasivek ranému Shaneu MacGowanovi, dávají tušit, že tihle pánové se s tím nemazlí. Neúnavná punkově nadupaná rytmika pod kvílejícími houslemi v následné "I Would..." pak posluchače definitivně ujistí, že význam hokejového pojmu "oddechový čas" tady ještě neobjevili. Na rozdíl od různých balkánských spřízněných souborů tu klarinet či jiné dechy nezaslechneme, jejich roli krom zmíněných houslí zastává hlavně akordeon, ale zapomeňte na bodrost české hospody, natož na Divokého Billa. Se žánry si tu ovšem stejně nikdo hlavu neláme a jestli něco Gogol Bordello odlišuje od mnohých kolegů, pak je to nejen deklarovaná, ale do praxe převedená žánrová otevřenost vůči čemukoli. Nejen že se tu nehraje na folklórní purismus, míchá se tu orient, latina i Balkán, ale vedle zkreslené kytary tu můžeme slyšet například i samplované rytmy.
Gogol Bordello asi budou pěkní drsoňové. Čímž myslím nejen jejich muziku, ale i způsob života. Hodně napovídají texty i jen pouhé názvy skladeb ("Think Locally Fuck Globally"). Leccos zažili, leccos si užili, a je to znát. Míchají jazyky i kultury, hudbu hrají bez vykalkulovaných póz, užívají si života. A svoji zatím poslední deskou mohou, pokud budete mít chuť, okořenit i ten váš.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Jo... (space.lemon, 09.03.2006 16:17) Reagovat

    ...tohle mě baví!

  • :) (Lu, 18.07.2006 19:12) Reagovat

    skvely album, super recenzia, ale jednu vec musim podotknut. videla som ich na zivo, a live sa mi zdali predsa len o trosicku lepsi ako na CD.;))

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

24.05.
23.05.
22.05.
21.05.
20.05.

CoKdyKde

Pá 25.05. Photolab (BIO OKO, Praha)

So 26.05. Mezi ploty 2012 (Bohnice, Praha)

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí