Žhaví Soulfly řádili v narvaném Roxy

22.02.2006 18:50 - Tomáš Břínek | foto: facebook interpreta

V pondělí 20. února vystoupili v pražském klubu Roxy trashoví šílenci Soulfly. Parta kolem Maxe Cavalery, někdejšího frontmana Sepultury, hrála v Česku už popáté. Asi se jí zde líbí. Jak se americko-brazilské sestavě dařilo tentokrát, to se dozvíte z naší reportáže.
Soulfly
© Ondřej Dědina / MusicServer.cz
V pondělí se v pražském klubu Roxy konal koncert světoznámé hardcore-metalové formace Soulfly. Ten večer sem přijela kapela představit své nové album "Dark Ages" a doma samozřejmě nezapomněla ani ostříleného Maxe Cavaleru, známého hlavně jako zakládajícího člena legendární Sepultury. Pro fanoušky tohoto stylu se jednalo o jeden z nejočekávanějších dýchánků tohoto roku, což se také odrazilo na tom, že Roxy byla zcela vyprodaná a přeplněná. Kvůli tomuhle hudebnímu zážitku si nejeden člověk zajel i pěkných pár kilometrů. Už v odpoledních hodinách klub zcela zmizel ve stínu dvou velkých autobusů obklopených stále rostoucím davem. Jelikož tyto tlačenice nepatří k mým koníčkům, tak jsem raději vše pozoroval z dálky. Když dav prořídl, zamířil jsem ke vchodu i já. Překonal jsem místní ochranku a slezl po schodem do klubu. Bylo něco okolo osmé hodiny a v prostorách byla zatím docela klidná atmosféra. Podium bylo nasvíceno do modré barvy a sem tam proběhla silueta nějakého technika. Pod podiem bylo zcela narváno, člověk na člověku, a to až skoro k východu ze sálu. Tolik lidí pohromadě jsem v Roxy neviděl už pěkně dlouho. Hlavně složením se velmi lišilo třeba od nedávného koncertu The Rasmus, kdy dorazilo spousty mladých lidí, kteří znali maximálně dva singly. Ale lidé, kteří přišli v pondělí, znali určitě všechny texty nazpaměť, nebo alespoň z velké části. Atmosféra v sále s postupujícím časem začala být pěkně netrpělivá a lidé si skandováním vymáhali pozornost. Docela zajímavý chorál, ze kterého trochu mrazilo, a znovu jsem si uvědomil, že v klubu budu asi velmi marně hledat místo, odkud bych v klidu vychutnal atmosféru celého koncertu.

Soulfly
© Ondřej Dědina / MusicServer.cz
S úderem půl deváté se na podiu za velkého hluku konečně objevila celá kapela a rozjela nezastavitelný vlak metalových riffů. Zvuk byl celkově dostačující, obzvlášť ozvučení "šlapky" bylo velmi sympatické. Celková atmosféra byla vskutku nad průměrem, až jsem litoval, že toho bohužel o kapele moc nevím (na koncert jsem šel jako náhradník): o čem zpívají, co zpívají a co mám od jednotlivých písní čekat. Snad jen z reakcí publika se dalo vypozorovat, jestli se jednalo a nějakou starší pecku či o ochutnávku z nového alba. Chtěl jsem se podívat, jak vypadá celá kapela v akci, tudíž sem se rozhodl vyměnit své působiště za balkón. Bohužel, zdá se, že kotel se nevyhnul ani tomuto místu, a tak sem se alespoň pokusil protlačit blíže k zábradlí. Skupina zrovna šoupla pomalejší záležitost, která se ponořená do červeného atmosférického světla, odehrávala skoro jen na baskytaru. Než sem se rozkoukal, kapela nasadila opět své tempo a mě něco začalo podivně šimrat po zádech. Když jsem se otočil, zjistil jsem, že to fanoušek v metalovém triku roztáčí do rytmu své lokny. Raději sem se vzdálil a vychutnal závěr celého nadupaného koncertu.

Soulfly
© Ondřej Dědina / MusicServer.cz
Zajímavé bylo, že jak kapela suverénně rozjela koncert hned "z voleje", tak v podobném duchu se nesl i závěr. Žádné písně navíc, žádné srdceryvné loučení se nekonalo. Hned po skončení hudební produkce se utvořila nekonečná fronta potem promočených lidí na šatnu. Já jsem ještě zkoušel vytáhnout nějaká moudra z různých fanoušků, nedozvěděl jsem se nic víc. Snad jen, že "na Slavii takováhle atmosféra nebyla", "nejlepší koncert, co kdy Max Cavalera v Praze zahrál" anebo "proč sakra nehráli déle?" Škoda jen přeplněného sálu, i když já být srdcový fanoušek, tak jsem na druhou stranu asi spíše rád a horko nebo strkanice neřeším. Po Clawfinger v Abatonu to byl další výborný kytarový zážitek tohoto roku.

Soulfly, Roxy, Praha, 20.1.2006


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY