Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Naživo

Hm... takový balzám na duši si nechám líbit!

22.01.2006 10:20, Vojta Kostelecký

Nenápadná, ale o to zajímavější pražská skupina Hm... se na českých pódiích neobjevuje příliš často. O to větším hudebním zážitkem je každé jejich vystoupení. To se potvrdilo i na posledním, skvělém a totálně vyprodaném koncertě v Malostranské besedě v Praze.

Ten večer jsem se do Besedy těšil jak malý děcko na kolotoč. Štíplístkař u vchodu hlásil vyprodáno. Škemrání a přemlouvání pohledných mladých slečen mu asi dělalo dobře. Tak proč je trošku nepoškádlit, že? Proklouzl jsem rychle dovnitř, od usměvavé barmanky si vyzvedl lahvinku plzeňského a začal se nenápadně, krůček po krůčku prodírat do narvaného sálu. Ti šťastnější už si hověli na rozmístěných židličkách. Ostatní posedávali, kde se dalo. Středoškolská post-hippie mládež ve vytahaných svetrech nedočkavě štěbetala. A mně se vybavila vzpomínka na hodinu českého jazyka někdy ve třeťáku na gymplu. Hm... jsem tenkrát použil coby hlavní trumf svého rétorického cvičení na téma zhudebněná poezie. Svérázně pojatý, v podstatě odrapovaný básnický text "Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy" původně z pera kultivovaného a tichého poety Antonína Sovy slavil tehdy úspěch u spolužáků i u tolerantního pana profesora. Za těžce vydřený peníz pořízené album "...to by mohlo být zajímavé" mi následně na dlouhé měsíce zmizelo z dohledu. Už je to skoro šest let, sakra...

Mé nostalgické vzpomínání naštěstí rychle utnula kapela zahajující Šrámkovou rozvernou "malou bílou katoličkou". Skutečně mě nenapadá nikdo jiný, kdo by si dnes troufl vzít do úst podobně "čítankově" profláknuté autory. A kdo by to navíc dokázal tak půvabně, nenuceně, hravě a sympaticky "neintelektuálně". Ostatně sám Marek Doubrava (ano, ten z Tata Bojs) kdysi zcela bezelstně přiznal, že jednoduše zalistoval gymnaziální literární čítankou. A bylo to. A je to. V Besedě bylo rázem jako v pokojíčku. Spoře osvícené pódium, šantánově rudé závěsy v pozadí a před nimi čtyři kluci, co vás okamžitě odzbrojí svým radostným, svébytným muzicírováním, vtipnými průpovídkami a roztomile nesmělým vystupováním. Kámoši, se kterými byste z fleku vyrazili na týden na hory.

Hm... střídali skladby z debutu s čerstvějšími porcemi z "Oběda". Hned z kraje zaznělo skvostné milostné vyznání "Buď můj salám" následované efektním trojhlasým intermezzem. Intimní Ortenova "O čem ví tesknota", upomínající hudebně na dnes už neexistující Vltavu, dadaistická absurdita "Asi si uříznu ruku" a po ní úžasně gradující, epická záležitost "Balada o očích topičových" (Jiří Wolker). A světe div se, ono se to ani trochu netluče! Naopak vše spočívá v naprosté harmonii. Kapela, publikum - úsměvy, pohoda, legrace, slunce v duši. Po divadelní přestávce si svých pár minut slávy užila skupina tří klučíků s vtipnou písní "Vrána". A jelo se dál. Od "Muchacha Pedra" s lekcí španělštiny, přes nezvalovskou píseň - inspiraci "Živme se očima koček" až k sólovému výstupu největšího šprýmaře večera Filipa Nebřenského. "Sifonový bombometčík" uvozený obsáhlou přednáškou na téma "Výroba sodové vody za pomoci sifonu" byl skutečně vrcholným číslem a nasměroval koncert do finále.

To obstarala rockově odpíchnutá "Píseň o přátelství", která mimochodem nesměla chybět na žádném z našich středoškolských večírků a kterou si v té chvíli pobrukovali všichni. I punková "Babička" zaburácela sálem. Úžasný večer nabitý na papíře totálně klišoidní, ale ve skutečnosti až hmatatelnou pozitivní energií, plný chytrého humoru a především napadnuté, nadžánrové hudby pak stylově zakončila ukolébavka "Černé oči jděte spát". Hm... v sobě spojují odkaz starého Semaforu, hudební hravost a eleganci bří Ebenů s patinou starého prvorepublikového jazzu. To vše ve veskrze současném podání. Je to originální a zároveň posluchačsky vděčné. Komerčně neambiciózní, stojící mimo trendy a přesto moderní a mladé. Hm... To je skutečně zajímavé!

Hm..., Malostranská beseda, Praha, 19.1.2006

Související články

Supraphon vydá Tata Bojs a Neckáře na vinylu (Novinky)
Majáles hudebně ovládne pražskou Stromovku, poté se přesune do Brna (Novinky)
Tata Bojs, Navigators, Jameson Zone, Roxy, Praha, 17.3.2012 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Jameson Zone s Tata Bojs roztančí ulici i kluby (Tiskové zprávy)
Jaké jsou ceny hudebních cen? (Na okraj)
Nominace na Ceny Anděl 2011 jsou vyrovnané a bez překvapení (Novinky)
Pětadvacet nejlepších českých alb roku 2011 (5-1) (Publicistika)
Ceny české hudební kritiky Apollo 2011, Nová scéna Národního divadla, Praha, 19.1.2012 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Ceny české hudební kritiky Apollo 2011, Nová scéna Národního divadla, Praha, 19.1.2012 (Naživo)
Vltava - Komedianti se vracejí domů (Recenze CD)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »