Recenze CD

Deftones nikdy nevstoupí do téže řeky

31.10.2005 14:00, Luboš Kreč

Někdy jsou předvánoční výběrové kolekce nudné jako Paroubkovy kravaty. Najdou se ale i čestné výjimky. Takovou je třeba novinka amerických Deftones. Jejich "B-Sides & Rarities" představují tuto nu-metalovou skupinu zase v trochu jiném světle.

8/10

Deftones - B-Sides & Rarities

Celkový čas: CD - 64:26 + DVD - asi 55 minut

Skladby: CD - Savory, Wax And Wane, Change (In The House Of Flies), Simple Man, Sinatra, No Ordinary Love, Teenager, Crenshaw Punch/I'll Throw Rocks At You, Black Moon, If Only Tonight We Could Sleep, Please Please Please Let Me Get What I Want, Digital Bath, The Chauffeur, Be Quite And Drive (Far Away) / DVD - 7 Words, Bored, My Own Summer, Be Quite And Drive (Far Away), Change (In The House Of Flies), Back To School (Mini Maggit), Digital Bath, Minerva, Hexagram, Bloody Cape, Engine Number 9, Root video

Autor je redaktorem Týdne.

Vydavatel: Warner Music

Jestli si někdo z titánu světového metalu zasloužil reprezentativní kolekci, byli to rozhodně američtí Deftones. V biografii se dočtete, že existují od roku 1988. Za tu dobu vydali čtyři studiová alba, o nichž lze bez uzardění říct, že představují to nejlepší, co může posluchači tzv. nu-metal nabídnout. O to sympatičtější je, že skupina rezignovala na vydávání nudného best of, ale raději vsadila na rarity a coververze, jež měla v šuplíku. Když si připočtete DVD se všemi dosavadními klipy, máte o zábavu postaráno. Opravdu to je dobrá nahrávka.
Ono to může znít až fanaticky, ale Deftones za svou kariéru museli spolknout nejedno příkoří. Asi nejhorší bylo (a možná stále je), jak je lidé házejí do jednoho pytle s Linkin Park a Limp Bizkit. Ani příměry s Korn nejsou adekvátní. Chino Moreno se čtyřmi kumpány vždycky hodně experimentovali, stavěli na atmosféře, zvysoka kašlali na úderné a melodické vypalovačky, pro inspiraci chodili stejně do vod hardcore jako k melancholickým poprockerům typu The Cure. Právě od nich si na "B-Sides & Rarities" vypůjčili jednu věc: "If Only Tonight We Could Sleep" nahranou živě na koncertě MTV na počest právě skupině Roberta Smitha.
Nálada celé kolekce by ledaskoho mohla překvapit. Ti, kteří znají Deftones jen povrchně, zavrtí hlavou, jak je možné, že to není žádný nářez, že se tam neřve. Zkušený posluchač ale žádnou ránu nepocítí. Deftones k hudbě přistupují s úctou, snaží se stále hledat nové cesty, a nejinak tomu je i na "B-Sides & Rarities". Album mohli klidně vypolstrovat dalšími peckami a la "My Own Summer" nebo "Back To School", ale místo toho vsadili na svérázné úpravy The Cure, Duran Duran, The Smiths či Lynyrd Skynyrd. Asi nejcennějším kouskem se mi jeví "No Ordinary Love", původně od Sade, již Deftones převlékli do melancholického kabátku citlivého jazz-rocku. Podobně zajímavé jsou i akustické verze starších hitů kapely - "Change", "Digital Bath" a "Be Quite And Drive (Far Away)".
Co se týče dříve nevydaných skladeb, ty jsou asi největší slabinou desky. "Crenshaw Punch/I'll Throw Rocks At You" je taková obyčejná metalová odrhovačka, která sice nezklame, ale výrazná přidaná hodnota z ní rozhodně nestříká. Podobně se to má s hiphopovou "Black Moon" s hostujícím B Realem ze Cypress Hill. Píseň má sice zajímavý aranžerský náběh v refrénu, ale jinak ji až příliš pohlcuje rapperův flow. Nikterak převratné pocity mnou necloumaly ani u ambientní verze "Teenager" z alba "White Pony".
Vzhledem k tomu, že Deftones jsou z těch formací, které zřejmě nikdy špatnou desku neudělají, nepřekvapí dobré hodnocení ani u "B-Sides & Rarities". Ano, v některých momentech to zaskřípe, jenže ono skřípání u Deftones rovná spokojenému úsměvu u zástupu jiných kapel... Navíc přiložené DVD s dvanácti videosnímky vskutku stojí za vidění. Dohromady to je prostě hodně dobré kompilační cédéčko.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • UAAAAAAAAAA (Rob, 31.10.2005 18:25) Reagovat

    Deftones nezklamali. Je pravda, ze sem ani toho moc necekal od nejakejch rarit, ale docela prijemne to prekvapilo. Je videt, ze Deftones jsou svy a maji styl, nesnazi se za kazdou cenu hrat na tvrdaky jako ostatni metalovy skupiny, klidne zahrajou skoro popovy pisnicky, ale skvele svym stylem. Nejvic se mi libi Wax and Wane, Simple Man, Sinatra a Chaueffeur. Jedina pisnicka co se mi nelibi je Black moon, kvuli tomu ultra cool drsnymu rapperovi. To ale nemeni nic na tom, ze se nemuzu dockat dalsiho cd od Deftones.

  • gut (Headup, 01.11.2005 14:15) Reagovat

    album je hodně dobrý, akorát mě trochu sere horší zvuk některejch nahrávek.
    nejlepší je podle mě please, please, please, sinatra, a simple man. black moon je taky dobrá, má skvělý přechody v refrénu jak říká recenzent. kdo ale není zvyklej na úchylnej hlas repera ze cypress hill, tak se mu logicky líbit nemůže. dost divně jsou naopak udělaný cover verze na change. sou dost utahaný, nikdy jsem je nedoposlouchal do konce


  • Nejlepší kapela (Bajzic, 03.05.2006 17:34) Reagovat

    B-sides and Rarities je vcelku fajn deska, vlastně se mi na ní líbí většina skladeb, ale jsou trochu ještě pomalejší než na ostatních albech...ale jak říkám hudba je to stejně suprová a nejlepší!!!

  • def (chino, 01.07.2006 11:22) Reagovat

    Deftones jsou prostě nejlepší!!

  • She's God'est (Travx, 26.09.2008 17:08) Reagovat - e

    JSOU PROSTĚ BEST OF!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    Upně nej je právě toto album alespoň pro mně ... Jinak všechny jako třeba White Pony , Adrenalin atd... jsou pecka ... mají muziku která doká povzbudit ale i zničit a to emocionálně a na všechny strany...

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

10.02.
09.02.
08.02.
07.02.
06.02.

CoKdyKde

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Ne 12.02. Peter Hook And The Light (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)

Čt 16.02. Russkaja (AT) (Lucerna Music Bar, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

St 22.02. The Sounds (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí