Galaxie, meteory a jedna Američanka s kytarou
13.10.2005 05:00, Pavel Novák
A máme tady další písničkářku, která bez své kytary nedá ani ránu. I když nutno říct, že "Year Of Meteors" je už pátým počinem Laury Veirs. Folk, pop, rock, semtam i trocha elektroniky, to všechno se na albu míchá a střídá a ve skutečnosti dělá velmi příjemnou směs.
7/10
Laura Veirs - Year Of Meteors
Celkový čas: 47:39
Skladby: Fire Snakes, Galaxies, Secret Someones, Magnetized, Parisian Dream, Rialto, Through The Glow, Cool Water, Spelunking, Black Gold Blues, Where Gravity Is Dead, Lake Swimming
Vydavatel: Warner Music
Na první pohled je Laura Veirs úplně obyčejná ženská. Sčísne vlasy, nasadí brýle, džíny, mikinu, na hlavu bekovku, na nohy tenisky a jde. Pokud se ale budete o ni zajímat trochu více, zjistíte, že má za sebou pobyt v Číně, kde na geologické expedici pracovala jako tlumočnice. Kromě toho se živila i jako učitelka angličtiny pro cizince. To, co nás ale zajímá nejvíce, je její hudba. Lauru můžeme zařadit do skupinky folkových písničkářek, které si rády odskočí pro inspiraci i do jiných žánrů. Někdy si vystačí sama se svou kytarou, jindy přidá bicí a elektroniku, ale přesto má všechno pořád takový folkový nádech. Ačkoliv je "Year Of Meteors" zpěvaččiným pátým albem, je teprve druhým, které se dostává k nám do Evropy. Po předchozím "Carbon Glacier", které celé napsala během jedné zimy a podle jejích slov bylo velmi chladné, je "Year Of Meteors" více prosluněná a prý i tak trochu letní deska.
Na úvod se sluší zmínit, že veškerá zpěvaččina tvorba je čistě autorská a navíc si Laura sama nahrála většinu kytar a sem tam i nějaké klávesy. Produkce se ujal Tucker Martin, člen zpěvaččiny kapely The Tortured Souls, která ji doprovází na jejích amerických koncertech. Je velmi těžké posoudit, jaká deska ve skutečnosti je. Na jednu stranu se dá říct, že je žánrově poměrně rozmanitá, zároveň ale vzbuzuje pocit celistvosti a uhlazenosti. Co ji ale zcela řídí, jsou texty. Laura o nich říká, že jsou do velké míry ovlivněné častým cestováním v době, kdy vznikaly. Já osobně ji považuji spíš za básnířku než za zpěvačku. On i ten její pěvecký projev není nějak exceletní, ale odpovídá danému žánru a rozhodně nechci říct, že Laura neumí zpívat. Ona umí.
Musím připustit, že při poslechu některých skladeb si vzpomenu na Jewel a její začátky na albu "Pieces Of You". Dalo by se to nazvat "akustická nevinnost". Přesně taková je píseň "Magnetized", kterou považuji za tu nejkrásnější z celého alba. Jen s rozdílem, že Laura se moc nesoustřeďuje na zpěv, a to je další důvod, proč je nesmírně nutné u její hudby vnímat texty, které jsou někdy sice docela krátké a jednoduché jako v případě "Galaxies", ale vždy mají něco do sebe. Kypí spoustou básnických obratů a někdy je těžké se v nich vůbec zorientovat. Občas je nutné si vzít na pomoc slovník, protože Lauřina slovní zásoba je nesmírně bohatá. Skvělé jsou i rychlejší písničky jako "Rialto" či "Secret Someones". Jednou z nejlepších je úvodní "Fire Snakes", která úžasně kombinuje folk a pop. Oproti tomu taková "Black Gold Blues" patří k těm rockovějším věcem, které podle mě Lauře až tak nesednou, hlavně kvůli jejímu slabému hlasu.Když se tak nad tím vším ještě jednou zamyslím, musím říct, že "Year Of Meteors" je opravdu poměrně rozmanitá deska, která má svoje silnější i slabší stránky, přičemž ty silnější určitě převažují. Původně jsem se tomuto přirovnání chtěl vyhnout, ale přece jen musím alespoň zmínit, že mi Laura tak trochu připomíná Suzanne Vega. Ale nečekejte žádnou napodobeninu, Laura je v každém případě stoprocentně svá.
