Recenze CD

Bílé stíny polknuté v moři rychlostí zvuku

20.06.2005 00:00, Pavel Parikrupa

Očekávání, pochybnosti, naděje. To vše se promíchalo v myslích posluchačů zvědavých na třetí řadové album anglické kapely Coldplay. Deska s tajemným názvem "X&Y" je na světě a nás čekal nelehký (a přesto radostný) úkol hodinu "kytarového krasosmutnění" pro vás zhodnotit. Pojďme luštit tajemné kódy.

8/10

Coldplay - X&Y

Celkový čas: 62:38

Skladby: Square One, What If?, White Shadows, Fix You, Talk, X&Y, Speed Of Sound, A Message, Low, Hardest Part, Swallowed In The Sea, Twisted Logic; skrytá skladba: 'Til Kingdom Come

Vydavatel: EMI

Britskému kvartetu Coldplay je asi pramálo po chuti být významnou položkou v nadnárodních marketingových plánech vydavatelského impéria, co skupinu prezentuje jako globální kapelu oblíbenou všemi. EMI pochopitelně novou desku dlouho ohlašovala jako něco velkolepého a pověsila čtveřici na krk těžký balvan očekávání. Současně vydaná novinka Oasis na tom byla v tomto ohledu lépe - ona očekávání byla mnohem menší a bratři Gallagherovi stvořili nadprůměrnou nahrávku možná i díky tomu. Zajímavé v tomto ohledu budou jistě i nová alba White Stripes a pro mne osobně The Tears, čili obnovená spolupráce semišového dua Butler/Anderson po deseti letech. Ale zpět ke Coldplay a k novince pojmenované snad podle matematických neznámých "X&Y".
Pokud jim někdo vytýká, že avizovaná obměna soundu se jaksi nedostavila (mělo být trochu více elektroniky) a že kapela začíná v některých pasážích velmi připomínat U2 (a jistě se najde pár dalších výpůjček), pak má pravdu, ano. V prvním singlu "Speed Of Sound", jakkoli je to krásná píseň, Coldplay vykradli sebe sama. Bono a The Edge se musí při poslechu "X&Y" potutelně usmívat a už se těším, jak při nějaké zajímavé příležitosti U2 zahrají coververzi Britů. Nějakých experimentů se ještě možná nadějeme v budoucnu, tentokrát Coldplay spíše opakují úspěšný recept z minulosti - tklivé, zadumané kytarové písničky s jednoduchými, ale silnými texty. Minulou úžasnou desku "A Rush Of Blood To The Head" (šestnáct milionů prodaných kusů, hm…) se jim tentokrát překonat nepodařilo, přesto je "X&Y" výborné album.
Některé momenty jsou nové (třeba "White Shadows" je docela taneční píseň, titulní skladba "X&Y" má téměř orientální melodii a skrytá "'Til Kingdom Come" byla údajně určena pro Johnyho Cashe), jinak kapela ráda používá své typické a osvědčené finty. Skoro všechny písně mají v závěru nějaký dovětek, změnu rytmu, melodie nebo nálady, něco, co písničku ještě více pozvedne. A pořád je v nich ten zvláštní smutek, stesk a melancholie. Proč je to tak přitažlivé? Snad protože ty písničky nejsou těžké a těžkopádné, naopak, pochopitelné, vzdušné, a přesto schopné jen v pár tónech schovat další spodní proudy pro další a další objevování. A pak, Chris Martin zpívá tak velmi naléhavě, je těžké mu neuvěřit. Jako by podával lék proti trápení a bolestem.
Deska "X&Y" si zaslouží uzrát. Dejte jí čas a zamilujete se do ní. Zapomeňte na mnohdy nesmyslná očekávání, buďte trpěliví. Láska někdy přichází pomalu, potichu a nenápadně - myslíte si, že vás nemůže překvapit a najednou se jednoho rána probudíte a jste v tom až po uši, není cesty zpět. Měl jsem to stejně: Prvních pár poslechů bylo vlažných, dny plynou neměnným tempem, písničky pomalu zrají, rostou a pak, zcela nečekaně, máte při cestě autem, když hraje něco tak nadpozemsky krásného jako "Fix You", knedlík v krku. Nádhera.
PS: Noví Coldplay budou dalším objektem makrorecenze deseti redaktorů musicserveru, kde se teprve ukáže, jestli jsou hoši kolem Chrise Martina opravdu tak dobří...

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • souhlas (Storm, 20.06.2005 07:12) Reagovat

    S recenzí i výsledným hodnocením souhlasím, chybí mi snad jen alespoň částečný rozbor skladeb, ale jinak OK. Jedná se opravdu o působivé album, bohužel né až tolik působivé jako předchozí dvě geniální nahrávky. Po prvních posleších dokonce působí trochu monotónně ale chce to opravdu čas, většina skladeb se nakonec vybarví a často se nachytáte jak i jejich melodie pobrukujete. Co mě ale trochu zaráží je první singl "Speed of sound". Jak bylo v recenzi naznačeno, Coldplay vykradli sami sebe, konkrétně se jedná o použití a mírnou modifikaci melodie z jejich možná největšího hitu "Clocks" z předchozího alba. Jakoby vsadili na to, že lidé okamžitě skočí po všem novém co nese nálepku Coldplay a tak si troufli nejslabší singl vypustit hned jako první. Každopádně mými favority alba jsou "Low" a "Talk" a What If".

  • Souhlas (Dan K., 20.06.2005 08:17) Reagovat

    Předně musím souhlasit s podobným pocitem jaký má recenzent, to album potřebovalo dozrát a pak jsem v jeho některých momentech musel zastavit, abych vychutnal motivy, při kerých mrazí v zádech.
    Speed of sound se mi do kontextu alba taky moc nehodí (je to prakticky bonus k Rush of blood...) a podrobnější rozbor skladeb by vážně neškodil. Rush of blood nepřekonali, tedy především tu tlakovou vlnu, které předchozí album vyvolalo nelze tak jdnoduše zopakovat, le dostáli slibům a očekáváním. Udělali výjimečnou desku. Navzdory EMI...

  • Moje řeč (Razor, 20.06.2005 10:47) Reagovat

    Koupil jsem si to a při prvním poslechu si říkám: "to je ale pí...". Ani jsem to nedoposlouchal. Pak jsem tomu dal druhou šanci a věřte nebo ne, zase jsem to ani nedoposlouchal jak mě to nebavilo. Už jsem si říkal, že to hodím do kouta a vživotě se toho už asi nedotknu. Pak jsem se přistih jak si pozpěvuju nějakou melodii a byli to samozřejmě oni. Tak to ještě jednou strčím do přehrávače a najednou, zjišťuju, že první písnička se mi vlastně dost líbí. Taky druhá. Třetí! A tak je to se všema.

  • no ale co desátý poslech ?? (Rimmer, 20.06.2005 13:58) Reagovat

    JO JO s tím by se dalo souhlasit. První poslech absolutní blbost. Po třetím poslechu se deska stala hlavním okupantem mojeho přehrávače, ale nyní se opakovaně začínam klonit k názoru, že zas takovej zázrak to zase neni. Docela rychle se to ohraje. A do přehrávače raději znovu vrážím svoji letitou lásku the smiths.

  • Moje řeč 2 (Trip225, 20.06.2005 14:31) Reagovat

    Mám naprosto stejné pocity,jako autor článku "moje řeč". Při prvním a druhym poslechu jsem byl naprosto zklamaný, snad až písnička Twisted logic ve mě nechala kladný dojem, ale zbytek alba byl pro mě zklamáním a já Coldplay fakt proklínal...nakonec jsem tomu ale jakž takž přišel na chuť...nejlepší deska je pro mě ale pořád PARACHUTES


zobrazit všechny názory (51 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Čt 24.05. Monkey Business (Žluté lázně, Praha)

Pá 25.05. Photolab (BIO OKO, Praha)

So 26.05. Mezi ploty 2012 (Bohnice, Praha)

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

více akcí