Devátá deska?! (casyy, 06.12.2004 00:22) Reagovat

Mozna vypadam jako hnidopich, ale uz si tady pripadam jak na serveru amaterskych pisalku, zkuste pocitat se mnou, to by vam mozna mohlo jit - Boy, October, War, The Unforgettable Fire, The Joshua Tree, Achtung Baby, Zooropa, Pop, All That You Can´t Leave Behind a pozor, How To Dismantle An Atomic Bomb, to je tusim cislo deset. To jsem jeste opomenul Passengers: Original Soundtrack 1, od kteryho se skupina v podstate distancovala a Rattle And Hum, ktere je obcas za radovou desku oznacovano. Samozrejme je tu jeste spousta kompilaci, ale ty se za radovy alba opravdu povazovat nedaj;). Je to sice malickost, devata nebo deseta, muze to bejt jedno, ale prave tyhle malickosty byste mohli mit zmaknuty. Jinak jsem zvedav na makrorecenzi, protoze Around The Sun od R.E.M. mi prijde o rad slabsi, ale dostala 9, v makrorecenzi to uz tak slavne nebylo, uvidime jak dopadne prima konfrontace.

ehm (casyy, 06.12.2004 00:24) Reagovat

Ja zas pro zmenu nezvladam pravopis, takze jsme nejspis opravdu jen lidi;).

atomovka (Sjoa, 06.12.2004 09:13) Reagovat

je mene podstatné zda to bylo 9 či 15 album U2 v pořadí.. každopádně za studiovku se běžně považuje i Rattle and Hum, kdežto projekt Passengers už nikoliv...
a co se týče alba... oproti ATYCL má jednu pro mne podstatnou výhodu, a to že hodnotit se tohle album dá opravdu profesionálněji až po několika posleších, a především taky jde o -podle mne - nejkompaktnější album U2 vedle Achtung Baby... jediné slabší místečko je zatím podle mne One Step Closer... místo ní by tam mohla být třeba taková MERCY (možná by se do alba nehodila, ale kvalitou si šanci být na albu určitě zaslouží.. a kdo ji nezná, tak se má u U2 ještě na co těšit!! - jde o song kterej se nachází na jednom darovaném album How to dismantle an atomic bomb pro jednu "přítelkyni" kapely která obdržela album právě s 12 trackem kde byla Mercy - služebně nejmladší písen U2 a taky dost popová s krásnou rytmikou, textem a zpěvem, a delkou 6.30)... Jinak poté co album poslechnete nespočetněkrát tak se Vám vynoří spousta silných momentů alba, třeba Man and Woman... už jen touto skladbou si U2 u mne zase polepšili,ale vedle ní je skvělá a podle mne další U2 hymna Original of The species, záměrně nemluvím o první části alba nebot to jsou pro mne U2 hity, ovšem oproti ATYCL ji určo na našich radiích moc neuslyšíme... zapomente na Beautiful day, Stuck.., Elevation, Walk on...!!! tohle je o poznání náročnější album... a pro mne lepší... a důkazem je jeho nekomerčnost, mám namysli tím že ho rádia přehlížejí.. a furt dokola jedou I still, WOWY, ONE, BD.. apod. idkyž U2 dávno vydali new album!!

Turné 2005 (Sjoa, 06.12.2004 09:30) Reagovat

zajímalo by mne jak na příští rok dopadne Praha... sem slyšel že máme ještě nějaké dluhy z Popmartu...
A už se dopilujou datumy pro příští turné.. U2 by měli zavíta určitě do Polska mluví se o Chorzowě či Gdansku k 25 vyročí Solidarity.. a taky o show v londýně začátkem července, to samé Paříž, a koncem června Croce park v Dublinu...

btw. jinak stále se pátrá po kvalitní U2 nahrávce U2 z Prahy, takže kdbyste někdo o někom věděli že má U2 z Phy ve skvělé zvukové kvalitě (+ pokud možno je známej původ nahrávky) tak se určo ozvěte, je co nabídnout...

Objektivita na pranýři (Ilona K., 06.12.2004 09:31) Reagovat

Oceňuji zaujetí , snahu a osobní nadšení autora této recenze. Přesto s politováním musím konstatovat, že urputné lpění na subjektivním hodnocení každého posluchače (viz například nepovedený úvod vrcholící větou "Atomová bomba je na pár výjimek docela tradiční deska U2 a záleží na konkrétním posluchači, jestli to uvítá, nebo zklamaně mávne rukou") a tvrdošíjné odmítání jakékoliv objektivity (například Takže nakonec obligátní hodnocení 8/10) velmi snižuje kvalitu této recenze a vypadá to, že recenzent není schopen zaujmout kritický názor. Mám z té recenze pocit, jako by její autor volal do světa :"Já si tu něco napíšu, vy si stejně budete myslet své, takže stejně nemá cenu vám tvrdit něco jiného." Dost skeptický pohled na věc. Místy recenzentova tvrzení jej dokonce svádí až k alibizmu (viz autorovo počítám s tím, že budu spíše patřit k řídkým výjimkám). Zastávání subjektivního relativizmu, skepticizmu k možnosti objektivity bohužel vede k rozplizlosti, neurčitosti a opravdu není tím správným východiskem, ačkoliv se nám Pavel Parikrupa ve svých recenzích již dlouhou dobu snaží namluvit opak.