Duše se směje live z peřin

02.02.2011 14:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Chvályhodný vydavatelský počin, "sebrané spisy" Vladimíra Mišíka, pokračuje druhým dílem. Pod názvem "Déja vu 2" najdeme opět čtyři disky, tentokrát z období 1989-1996. Můžeme si tak připomenout alba "20 deka duše", "Jen se směj", "Live… unplugged" a "Město z peřin".
9/10

Vladimír Mišík & Etc… - Déja vu 2 (1989-1996)

Skladby: CD 1 (20 deka duše): 20 deka duše, Dojemný šlágr, Šmajdák a ploužáky, Černá holka, Je po práci, Sadem, lesem, parkem, Americkej film, Co ti dám, Životní režim, Proměna, Balada pivní, Tvé oči, Královský večer, Špejchar bluesw
CD 2 (Jen se směj): Jen se směj, Koukni na tu fotku, Stíny, Dole na Letné, Potkal jsem ho, Mechanické piano, S větrem, Město na řasách, Někdy se jdu opít, Osamělí lidé, Gambrinus, Bohové, Nýmand
CD 3 (Live... Unplugged): Šmajdák a ploužáky, Proč ta růže uvadá, Jako koni, Co ti dám, Divnej čas, Chvíle po setmění, V sedmém nebi, Nemám tušení, Koukni na tu fotku, Pro Pavlu, Šero v kavárně, Variace na renesanční téma, Životní režim
CD 4 (Město z peřin): Pod štvanickým mostem, Město z peřin, Když někoho mám rád, Co jsem si vzal, Konec básníka, Zora zase hledá, Čekání, Kdo dnes přijde, Děvenko hele, Slova, Za vodou, Sedíš vedle mě, Letní čas
Vydáno: 25.10.2010
Celkový čas: 57:39 + 50:17 + 48:59 + 49:57
Vydavatel: Supraphon
Druhý díl kompletu "Déja vu" Vladimíra Mišíka a kapely Etc… (od roku 1993 Etc… Bandu) představuje tvorbu muzikantů ve zlomovém porevolučním období. Skončily zákazy, pamětníkům zůstal v duši svítit nápis "Nechte zpívat Mišíka" a vydali jsme se vstříc radostným kapitalistickým zítřkům. Shodou okolností, jak se můžeme dočíst v bookletovém rozhovoru Ondřeje Bezra s Mišíkem, posledním dnem nahrávání alba "20 deka duše" byl 17. listopad 1989.

Zachycené období představuje Mišíka a "jeho" kapelu ve výborné formě. Je to také doba, kdy i na deskách začaly dostávat více autorského a interpretačního prostoru ostatní muzikanti (nejen tedy na koncertech, kdy si musí zdravotně indisponovaný Mišík odpočinout). Personální složení navíc zůstalo víceméně stálé, a tak kvarteto desek působí celkem kompaktním dojmem. Škoda jen že živák "Live… unplugged" (mimochodem navzdory názvu elektrický, jen usazený) není delší, protože není zaměřený jen na největší hity a obsahuje i zajímavé méně známé skladby.

Osobně mám z těch čtyř desek nejraději "Jen se směj", možná proto, že mi zní jako nejvíc stoneovská, však to bylo nedlouho poté, co ETC… předskakovali "Valícím se kamenům" na Strahově. Je to velmi šťavnatá nahrávka, plná pohody a radosti. Mimochodem, právě na této desce je píseň "Gambrinus", vzniklá na reklamní objednávku, co přesto přežila dodnes a je stále oblíbená.

Co je třeba extra pochválit, je celá koncepce projektu "Déja vu" - balení, grafika, dokumentace, remastering, průvodní slovo, rozhovor. Vypadá to perfektně. A kdo jiný by už si tohle zasloužil než Mišík a jeho posluchači?


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY